Antonio Tabucchi bol taliansky spisovateľ a akademik, ktorý si hlboko zamiloval Portugalsko. Jeho dielo je silne ovplyvnené portugalskou literatúrou, najmä tvorbou Fernanda Pessoaa, ktorého poňatie 'saudade', fikcie a heteronymov preniklo do Tabucchiho vlastného písania. Ako expert, kritik a prekladateľ Pessou preniesol túto fascináciu do svojich diel a ponúkol čitateľom jedinečný pohľad na portugalskú kultúru a literárnu tradíciu.
Kniha obsahuje novelu a poviedky talianskeho autora (Malé bezvýznamné nedorozumenia, Hra na opak, Fra Angelico a jeho vtáctvo). V novele Indické nokturno protagonista pátra po zmiznutom priateľovi, zároveň je to aj púť po stopách vlastnej minulosti s prekvapujúcim vyústením
Novinár Pereira, hlavná postava románu, je predobrazom intelektuála, ktorý nesúhlasí s dianím okolo seba, ale nekoná. Domnieva sa, že sám nemôže nič ovplyvniť, okolnosti ho však stiahnu do víru udalostí. Situácia, v ktorej sa nachádza (mimochodom, vo filme ho skvele stvárnil Marcello Mastroianni), a pocity apatie a bezmocnosti nie sú v našich zemepisných šírkach neznáme.
Útle dielo, v ktorom splýva realita a metafora, zložené z úvah, úryvkov, prerozprávaných či náhodou odpočutých príbehov, slová v ňom šumia ako morské vlny a jeho skutočnými protagonistami sú divoké a tajomné Azorské ostrovy, patrí medzi najkrajšie prózy Antonia Tabucchiho a môže byť právom považované za literárny klenot. „... je ako veslárska loď, čo sa obratne plaví pomedzi útesy skryté pod vodou: melanchólia, clivota, melodráma, závan starých čias.“ António Mega Ferreira, Jornal de Letras Duchaplné a dômyselné rozjímanie o hraniciach pamäti a predstavivosti. Nick Hornby, Times Literary Supplement
Román jedného z najvýznamnejších talianskych spisovateľov a obdivovateľa portugalskej kultúry. V knihe sa prelína sen so skutočnosťou a prítomnosť s minulosťou. Rozprávač blúdi ulicami Lisabonu počas horúceho júlového popoludnia, v zákutiach sa stretáva so živými i mŕtvymi a nachádza pritom sám seba. Vyznanie lásky mestu, krajine, jazyku, literatúre, kultúre aj portugalskému básnikovi Fernandovi Pessoovi.
Listopad 1935. Fernando Pessoa leží na smrtelné posteli v nemocnici São Luís dos Franceses. Tři dny agonie, během kterých, jako v deliriu, velký portugalský básník přijímá své heteronymy, mluví s nimi, stanovuje svá poslední přání a vede dialog s fantasmaty, která ho celý život provázela. Antonio Tabucchi nám vypráví biografický příběh (byť jde o imaginární biografii), ve kterém s jemností a vášní popisuje smrt jednoho z největších spisovatelů 20. století.
A Firmino, Oporto sólo le evoca los callos y la odiosa sopa de col verde de la tía Pitú en las navidades de su infancia. Ahora, cerca de su treintena, pero no tanto como desearía, el protagonista regresa a esta ciudad a intentar esclarecer el misterio de un cuerpo decapitado para traducirlo en crónica sensacionalista que luego será publicada en el periódico O Acontecimento. Además de una fauna variopinta, Oporto alberga una dinastía de gitanos desplazados y en decadencia; a Dona Rosa, la dueña de la pensión y principal contacto para el novel periodista, y, a Fernando Diogo Maria de Jesús de Mello Sequeiro, mejor conocido como el abogado Loton, obeso y genial litigante cuya debilidad son los casos donde se ven enjuiciados los menos favorecidos. Aquel hombre enorme, de párpados cansados, labios generosos y formación alemana, guía al reportero en su pesquisa, mostrándole que la injusticia es una actividad tan común que ya no alcanza a conmocionar los sentidos de las autoproclamadas buenas personas. Firmino pronto descubre que esta ciudad vinífera tiene los mismos vicios de su cosmopolita Lisboa; aquí una autoridad corrupta maneja el tráfico de drogas con total libertad y aunque es, precisamente, el cuerpo decapitado quien se encarga de evidenciar este escándalo, las aguas se agitan, se calman y todo queda como al principio, antes de que la cabeza de Damasceno Monteiro se sumergiera en ellas.
I sogni di Dedalo, Ovidio, Apuleio, Cecco Angiolieri, Villon, Rabelais, Caravaggio, Goya, Coleridge, Leopardi, Collodi, Stevenson, Rimbaud, Cechov, Debussy, Toulouse-Lautrec, Pessoa, Majakovskij, García Lorca, Freud. Un libro che è un azzardo, una supposizione e un'ipotesi, e insieme un fervido omaggio a venti artisti amati da uno scrittore di oggi.
Der Weg ist das Ziel: Ein Mann sucht einen Freund, der auf geheimnisvolle Weise in Indien verschollen ist. Bombay, Madras, Goa: Von Hotel zu Hotel folgt der Suchende den Spuren seines Freundes, reist quer durch den indischen Subkontinent und macht dabei die exotischsten Reisebekanntschaften. Sucht er wirklich einen anderen? Oder vielmehr sich selbst? Tabucchi gelingt es meisterhaft, den Leser in sein paradoxes Verwirrspiel hineinzuziehen. Eine Verhöhnung des Realen und zugleich ein Reiseführer für Liebhaber zielloser Reisen. Mit Nachwort und Zeittafel im Anhang.
Una colección de relatos de elegante imprevisibilidad bajo el signo de una cultura literaria suntuosamente refinada. El primer relato que da título al volumen proporciona también, en cierto sentido, la clave de la lectura. Un hilo común recorre el libro entero, el de la bipolaridad, el desdoblamiento, el contraste, en un juego infinito, como es infinito el océano de la lengua.
A short story collection pivoting on life's ambiguities and the central question they pose in Tabucchi's fiction- is it choice, fate, accident, or even, occasionally, a kind of magic that plays a decisive role in the protagonists' lives? Set in Paris, Lisbon, Madras and New York and blended with the author's wonderfully intelligent imagination, Tabucchi reflects on the elemental aspects of the human experience, exploring grief, uncertainty, adventure, memory and love.
A masterful collection about intimacy, loneliness, and time, each inspired by different works of art, spanning the entirety of the great Italian writer's career. In Stories with Pictures, Antonio Tabucchi responds to photographs, drawings, and paintings from his dual homelands of Italy and Portugal, among other European countries. The stories in this collection spring forth from the shadows of Tabucchi's imagination, as he steps into worlds just hidden from view. From inscrutable masks of pre-Columbian gods, stamps of bright parrots and postcars of yellow cities, portraits of devilish Portuguese nuns, the way to these remote landscapes appear like a "train emerging from a thick curtain of heat." As we peer through the curtain, what we find on the other side rings distinctly human, a world charged with melancholic longing for time gone by. "Sight, hearing, voice, word" Tabucchi writes, "this flow isn't in one direction, the current is back and forth." Reading these stories, one feels the pendulum current, and the desire in this remarkable author to hold the real in the surreal.
„Literatúra je najpríjemnejší spôsob, ako ignorovať život.“ Kniha nepokoja je zbierkou denníkových zápiskov, listov a filozofických reflexií, ktoré vznikali viac ako dvadsať rokov a prvýkrát vyšli až 47 rokov po autorovej smrti (1982), keď sa našla truhlica plná jeho textov. Odvtedy bola preložená do všetkých veľkých svetových jazykov, vrátane češtiny, nórčiny a japončiny. Tento autobiografický text patrí medzi najvýznamnejšie diela portugalskej literatúry, pričom autorstvo je pripísané dvom fiktívnym postavám – Vicentemu Gedesovi a Bernardovi Soaresovi. Dielo predstavuje existencializmus v rýdzej podobe, kde sa melancholické pozorovania striedajú so stoickými zisteniami, poetickými obrazmi a vtipnými sebareflexiami. Pessoa málokedy dokončil svoje dielo a považoval sa za „majstra fragmentov“, takže ani Kniha nepokoja nie je úplná. Zápisky nemajú jasné časové usporiadanie, chýba im dej, zápletka či rozuzlenie. Každý zápis je príbeh sám osebe, pričom jediným spoločným prvkom je téma absurdnosti bytia. Kniha nepokoja je bludisko myšlienok, do ktorého môžete vojsť a vyjsť na ktorejkoľvek strane. Je pesimistická aj optimistická, poetická aj prozaická, hlboká i plytká. Obsahuje všetko, čo vám kedy preletelo hlavou.
Dieser Band sammelt die schönsten Geschichten Tabucchis von den Abenteuern der Liebe, der Sprache, der Zeit. Innerhalb der heutigen italienischen Literatur zeichnet sich die Prosa Tabucchis durch die Fähigkeit aus, die Veränderungen von Stimmungen und Tonarten wahrzunehmen; sie vermag deswegen auch wie kaum eine andere, Gefühle, zarte Sehnsüchte und ratlose Leidenschaften zu portraitieren.
À Porto, un vieux gitan, Manolo, découvre un corps décapité. La quête de la tête de la victime soulève des questions : qui a commis ce meurtre et pourquoi empêcher l'identification du cadavre ? Un journal de Lisbonne envoie Firmino, un jeune étudiant en lettres, pour enquêter. Ce qui débute comme un polar se transforme en une réflexion métaphysique, guidée par Don Fernando, un avocat excentrique, qui propose des hypothèses sur la justice et la Norme juridique. Alors que Firmino approfondit son enquête, la police s'en mêle. Ce roman surprenant aborde les abus de pouvoir, l'illégalité et la xénophobie, révélant les infamies de l'Europe contemporaine. L'auteur, Antonio Tabucchi, réussit à allier le thriller à une profondeur intellectuelle rare, en réfléchissant sur des enjeux sociaux actuels tels que la criminalité, la corruption policière et le journalisme à sensation. L'intrigue captivante commence avec la découverte du corps sans tête de Damasceno Monteiro, un employé d'une société d'import-export mêlé à un trafic de drogue. La suppression de preuves par la police ajoute une tension palpable à cette histoire, transformant des événements familiers en un récit saisissant.
Neun meisterhafte Erzählungen, die allesamt im Europa nach der Wende spielen. Berlin, Warschau, Bukarest und Moskau sind einige der Schauplätze in Tabucchis Geschichten - Wendehälse und Mauer-Nostalgiker, Opfer von Diktaturen und Kriegen sind die Protagonisten. Melancholisch, aber mit beißender Ironie reflektiert der große Fabulierer aus Italien Zeit und Zeitgeschichte. Und er zeigt Symmetrien zwischen unserer unheimlichen Vergangenheit und der desillusionierten Gegenwart.
Eine der geheimnisvollsten Figuren der Weltliteratur, der bedeutendste portugiesische Lyriker dieses Jahrhunderts, ein unscheinbarer Angestellter, der in seiner Freizeit Gedichte schrieb: mit diesem Mann beschäftigt sich Tabucchi seit vielen Jahren. Die Texte des vorliegenden Bandes versuchen, dem Rätsel dieses Dichters auf die Spur zu kommen, der sich zeitlebens unter einer Vielzahl von Heteronymen versteckt hat.
Il viaggio di uno scrittore fra gli Zingari “ospitati” da una città che è diventata una cartolina. Una risentita manifestazione d’affetto per Firenze, e insieme la rivendicazione dei valori di un’antica civiltà che il denaro, l’incultura e il cattivo gusto stanno uccidendo.
Antonio Tabucchi es uno de los principales narradores italianos de la actualidad. Catedrático de lengua portuguesa en Italia, es, además, uno de los máximos especialistas, si no el máximo, en el poeta Fernando Pessoa, figura con respecto a la cual experimenta una fascinación y una afinidad que palpitan a lo largo de su obra. Los últimos tres días de Fernando Pessoa es una fabulación que gira en torno a los momentos finales del poeta portugués e imagina la despedida de sus heterónimos y otras personas importantes en su vida.
A metà degli anni Venti, Ortega y Gasset decretava «non è probabile che oggi si possa inventare un'avventura capace di interessare la nostra sensibilità superiore». Nel tempo da allora ad oggi, il posto dell'avventura nella letteratura, il suo lottare col vento piano e insinuante della sensibilità, è stato variamente controverso. E il fatto che a proposito di questi racconti Antonio Tabucchi parli di «ronzii che mi hanno accompagnato», «rumore di fondo», riguarda in qualche modo quel vento. Sono racconti interrotti, situazioni senza possibilità, avventure che ritornano su se stesse, quasi che, al loro prendere corpo, le vinca la persuasione a distrarsi, a perdersi dietro voci di sirene provenienti da altri particolari, da altre coincidenze ed equivoci. È esemplare tra tutti la Storia di una storia che non c'è, in cui una storia, un romanzo entra in una notte inquieta e in una strana casa sull'oceano: «in quella notte ricevetti molte storie. Portai con me il romanzo e lo affidai al vento. Non so se fu un tributo, un omaggio, un sacrificio o una penitenza».
»Tabucchi macht neugierig auf entlegene Orte.« WDR3 Mosaik »Ein Ort ist niemals nur ›dieser‹ Ort. Auch wir sind ein bisschen dieser Ort. In gewisser Weise haben wir ihn in uns getragen, und eines Tages haben wir ihn zufällig erreicht.« Antonio Tabucchi nimmt uns mit in jene fernen, faszinierenden Länder, die wir aus seinen Romanen kennen. In Lissabon sitzt er mit Pessoas Geist im berühmten Literatencafé Brasileira, er reist in Brasiliens Minenregion und in die südfranzösische Küstenstadt Sète zu Valérys »Friedhof am Meer«. Und auch Romane anderer Autoren bieten Anlässe, in unbekannte Welten zu reisen, über das Eigene und das Fremde nachzudenken.
Der Schriftsteller Waclaw Slovacki ist auf der Suche nach der Frau, die er einst liebte und die im faschistischen Portugal unter Salazar spurlos verschwand. Zwischen Lissabon, Macao und Neapel sucht er jene, die Isabel kannten – darunter ihre Kinderfrau, ein philosophierender Fotograf und ein Dichter, mehr Geist als Mensch. Doch ist die Geschichte eines Menschen auch seine Wahrheit? Und Isabel am Ende nur der Traum eines Dichters? Dieser Roman aus Tabucchis Nachlass ist so kunstvoll wie bewegend, ein Verwirrspiel aus Wahrheit und Erzählung über die Sehnsucht, der Wirklichkeit durch Geschichten ein Gesicht zu geben.
Un romanzo epistolare, che offre un affresco di passioni umane, dove l'amore e punto centrale e punto di fuga verso le zone piu oscure dell'animo.
Piazza d'Italia, paru en 1975, est le premier roman d'Antonio Tabucchi. Un récit enlevé et brillant que le romancier aime à qualifier de " conte populaire " et qui retrace, à travers l'épopée tragi-comique d'une humble famille toscane suivie durant trois générations, une histoire de l'Italie, des Chemises rouges de Garibaldi à la défaite des chemises noires de Mussolini. On ose qualifier Piazza d'Italia d'ouvrage de jeunesse, tant sont déjà présentes, dans cette succession de petits tableaux drôles ou tendres, la virtuosité de construction, la finesse d'esprit, l'élégance stylistique de l'auteur de Nocturne indien.
Come definire una storia come questa? A prima vista potrebbe sembrare un romanzo fantastico, ma forse sfugge a ogni possibile definizione. Tabucchi l’ha sottotitolato “Un mandala”, ma a ben vedere, con criteri tutti occidentali, si tratta in fin dei conti di un’inchiesta, una ricerca che sembra condotta da un Philip Marlowe metafisico. Ma con la metafisica, in questa ricerca spasmodica e pellegrina, si sposa un concetto tutto terrestre della vita: sapori, odori, luoghi, città, fotografie che sono legati al nostro immaginario, ai nostri sogni, ma anche alla nostra quotidiana esperienza. E allora? Nella sua nota Tabucchi suggerisce di pensare a un monaco vestito di rosso, a Hölderlin e a una canzone napoletana. Potranno forse sembrare degli ingredienti incongrui. Ma forse è meglio non cercare la congruenza in uno dei più stravaganti, visionari e insieme struggenti romanzi che la letteratura italiana ci abbia mai regalato.
Questo esilarante romanzo, pubblicato per la prima volta in Messico nel 1988 e finalmente tradotto in italiano dalle edizioni SUR, ci permette di fare la conoscenza con uno dei più immaginifici, indimenticabili personaggi della storia letteraria recente: la divina Marietta Karapetiz. Nel raccontare di un disastroso viaggio a Istanbul fatto ormai parecchi decenni addietro in compagnia di un amico ambiguo e della sua conturbante sorella, il suo più adorante e adirato discepolo, Dante de la Estrella, in una serata di tempesta narra a un divertito, allibito uditorio del suo incontro con l’indomabile «divino airone», fine intellettuale e antropologa, delle sue gesta memorabili e del suo carattere impossibile; e del goffo fallimento di un sogno, di un amore, di un’amicizia, e forse di una vita intera.
Also includes Il signor Pirandello è desiderato al telefono and Il tempo stringe.
En neuf récits, Antonio Tabucchi sonde les mémoires de ses personnages confrontés au travail du temps. Sensible aux récents bouleversements de l'Histoire, l'écrivain italien inscrit ces nouvelles dans l'espace-temps d'un Occident aux prises avec le décalage des temps, comme si les aiguilles de l'horloge de notre conscience indiquaient une autre heure que celle de la réalité...
Ein junger Mann wird nach einem tödlichen Vorfall in die Leichenhalle gebracht. Spino, ein gescheiterter Medizinstudent und Amateurdetektiv, versucht, die Identität des Mannes zu ermitteln und die Frage nach der Distanz zwischen Lebenden und Toten zu klären.
E' un libro costituito in apparenza da racconti. Questi testi sono però tenuti insieme da un unico tema, il male. In ogni testo c'è una presenza malefica che suggerisce il male al protagonista e che lo conduce per le sue strade.
Eine heiter-wehmütige Geschichte über die Faszination des Reisens von Bestsellerautor Antonio Tabucchi, liebevoll illustriert von dem bekannten Künstler Tullio Pericoli. Ein Bündel aquarellierter Ansichtskarten aus einer Kunstgalerie möchte der Witwer Taddeo mit auf seine Weltreise nehmen, um sie dann von den exotischen Schauplätzen aus zu verschicken. Schon geht die Phantasie mit ihm auf Reisen.
Firmino, een 27-jarige journalist van een schandaalblad in Lissabon, wordt naar Porto gestuurd om meer te weten te komen over een onthoofd lijk, hoewel hij liever had doorgewerkt aan zijn literatuur-wetenschappelijke scriptie. Hij belandt in het pension van de charmante Dona Rosa, die hem in contact brengt met de oude zigeuner die het lijk heeft gevonden. Bepaalde elementen uit diens verhaal blijken te zijn weggelaten uit het politieverslag. Firmino schrijft er een mooi stuk over. Dan ontvangt hij een anoniem telefoontje, dat hem op een nader spoor zet. Intussen wordt het hoofd uit de Douro opgedregd. Het blijkt een kogelwond te vertonen. Dezelfde anonymus belt opnieuw, vertelt van wie het hoofd is en waar de familie woont: in de armste wijk van Porto. Firmino schrijft weer een mooi stuk in de krant en Dona Rosa brengt hem in contact met Loton, de advocaat van de armen en ongelukkigen. Zij gaan een soort bondgenootschap aan: het wordt namelijk steeds duidelijker dat de politie zelf de hand heeft in de moord.
Door een hallucinatie tijdens het lezen van de Portugese schrijver Pessoa bevindt een man zich plotseling in Lissabon.
