Jiří Rathouský Poradie kníh

Hospodářský zeměpis 1 pro obchodní akademie a obchodní školy.

Cestopisné črty s humornými postřehy z Rakouska a Itálie. Vyprávění jsou prokládána úvahami, které skrývají pod slovními hříčkami a vtipy všelijaké aktuální problémy lidského soužití. Úvodní slovo - Jan Schmid. 7. vydání

Román plný absurdít a nečakaných situácií zachytáva obyčajnú ľudskosť a nevyhnutné konce, ktorým sa človek nemôže vyhnúť. Hlavným hrdinom je Garp, človek s obyčajnými túžbami, ktorého život ovplyvní už jeho počatie. Jeho matka, rozhodnutá mať dieťa bez partnera, si za otca vyberie nevyliečiteľne chorého vojaka. Tento vzťah formuje Garpov život a jeho osobnosť. Postavy v románe, vrátane Garpovej matky, manželky Helen a ich synov, sú realistické a ich činy majú silný dopad. Každý z nich má sny, ktoré sa po ich splnení menia na nočné mory, z ktorých unikajú len smrťou. Garp, vychovávaný excentrickou matkou Jenny, sa pod jej vedením stáva svojráznou osobnosťou. Spoločne odchádzajú do Viedne s cieľom písať. Jenny sa stáva uznávanou autoritou v ženskom hnutí po vydaní svojho bestselleru. Garp sa snaží oženiť s Helenou a píše poviedku, no jeho dielo je príliš afektované a odráža jeho bolestné zážitky. Slávnym sa stáva až po napísaní bulvárneho románu, avšak úspech ho zaskočí. Román sa zaoberá citlivými témami ako individualita, sexualita, ženské hnutie a strach z nešťastia. Garpovo neúnavné snaženie chrániť šťastie a pokoj svojej rodiny vystupuje z tejto bohatej mozaiky.

Tato kniha poskytuje pohled na rozmanité možnosti tohoto nádherného sportu.

Kačenka byla v nemocnici. Spřátelila se tu s pánem, který ji odkázal dům hrůzy. Kačenka si pro něj jede do Vídně a seznamuje se s nezaměstnanými strašidly.

Tři prózy inspirované vírou v jedinečnou hodnotu autenticit lidského života. První (Pět hodin s Mariem, 1966) je monolog nábožensky vychované a konvenčně myslící ženy nad mrtvým manželem, svobodomyslným intelektuálem. Druhá (Podobenství o trosečníkovi, 1969) je fantastickým příběhemo proměně člověka v poslušné zvíře. Třetí (Blahoslavení chudí duchem, 1981) vypráví o provinění sobeckého statkáře, kterého za jeho krutost vůči člověku i přírodě potrestá laskavý, duševně zaostalý stařec. Ačkoliv jde o dílo veskrze moderní, přesto jeho četba zprostředkuje setkání se španělskou duchovní tradicí a kulturou.

Souběžně původní ruský text Dvojjazyčné zrcadlové vydání autorovy poémy, která se zrodila v revolučním Petrohradě, v ovzduší vzedmutého lidového hněvu a nadšení, vyjadřujíc splynutí básníkovy duše s duchem Říjnové revoluce.

Edice zahrnuje dvě kronikářská sepsání 12. století-Mnicha sázavského a Kanovníka vyšehradského, bezprostředně navazující na Kosmovu kroniku a Druhé pokračování Kosmovo, jak bývá označován soubor kronikářských záznamů, sjednocených koncem 13. nebo počátkem 14. století neznámým pořadatelem. Druhé pokračování Kosmovy kroniky je poprvé publikováno v té podobě, jak se dochovalo v tzv. Dražickém (kapitulním) rukopisu. Edici uzavírá doslov o Pokračovatelích Kosmových a jejich zápisech.

Výbor poesie různých autorů z období národního obrození, z velkého rozmachu českého národa