Michal Stehlík Poradie kníh

Kompletní portrét druhého dělnického prezidenta Antonína ZápotockéhoAntonín Zápotocký byl jednou z nejvýraznějších postav komunistického hnutí. Se stranou byl svázán už od jejích počátků a v nejvyšších patrech KSČ setrval až do své smrti v roce 1957. Veřejnost zná mnoho jeho tváří. Spisovatel budující vlastní obraz v budovatelském románu Rudá záře nad Kladnem. Vězeň v Sachsenhausenu, který v 50. letech sám posílal jiné za mříže. Funkcionář, jenž se pokusil vyměnit Ježíška za Dědu Mráze v beranici a kožichu. Československý prezident, který se stal symbolem měnové reformy roku 1953.Co se skrývá za přežívajícím mýtem „hodného tatíčka pracujících“ a jaký je skutečný odkaz a dílo člověka spjatého s emancipací dělnictva, založením KSČ, její bolševizací na konci 20. let, převzetím moci a následnou diktaturou? Zápotocký: Příliš mnoho životů od historika Michala Stehlíka je komplexní portrét osobnosti plné rozporů.Kniha je doplněna bohatým fotografickým doprovodem.

Kniha je literárním zpracováním jednoho z nejznámějších případů 50. let v Československu. Na vraždy v babické škole v červenci 1951 a následnou perzekuci, včetně poprav, nahlíží především pohledem mladých mužů, kteří se rozhodli zapojit do odboje. Celým příběhem pak prostupuje „šelma“ Ladislava Malého, hybatele a iniciátora tragédie. Příběh začíná symbolicky popravou poslední oběti a postupuje proti proudu času.

Známá matematička v rozhovoru o disentu a společné životní cestě s jejím manželem. Matematička Kamila Bendová v rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná především na své působení v disentu, po boku svého muže Václava Bendy. V zasvěceném rozhovoru ožívá společenství kolem Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), které sjednocovalo lidi velice odlišných názorů, spojených ale obhajobou svobody projevu a vyjádření proti represivnímu normalizačnímu režimu. Můžeme sledovat pozoruhodný rozsah aktivit disidentského prostředí, například pořádání přednášek významných zahraničních myslitelů jako byli teolog Hans Küng či filosof Paul Ricoeur. Knihu doprovázejí fotografie z archivu K. Bendové.

České dějiny, symbolicky od Masaryka po Havla. První republika, Mnichov 1938, období protektorátu, únor 1948, srpen 1968, normalizace a sametová revoluce. Autoři úspěšné série Přepište dějiny představují ve dvanácti kapitolách české dějiny 20. století od založení Československa v roce 1918 až po rozpad společného státu v roce 1992. Kromě chronologického popisu přinášejí nové pohledy na dobře známé milníky a rozbíjejí zažité interpretace významných událostí, aby je popsali v souvislostech a bez dobového zabarvení. Nechybí ani historické texty nebo statistická data ilustrující dějinné proměny. Tato kniha je určena nejen maturantům nebo studentům připravujícím se na přijímací zkoušky, ale také široké veřejnosti se zájmem o 20. století. Je tu prostě pro všechny, kteří chtějí poznat a pochopit historický vývoj české společnosti v minulém století s jeho přesahy do dnešních dnů.

Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody. Tehdejší Československo prošlo asi největší společenskou změnou za poslední století. Změna se dotkla společenské struktury, ekonomiky, kultury, politiky i zahraničního zakotvení. To vše chce tato kniha, vycházející u příležitosti výstavy konané v Národním muzeu od června 2023, ilustrovat a přispět snad k pochopení období mezi lety 1948 a 1960.

NEJISTÉ DĚJINY – ROZHOVOR O HISTORII A PAMĚTI „Hlavní je uvědomit si, že dokumenty a svědectví promlouvají, jen když se jich umíme ptát…” Marc Bloch Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo – a jakým způsobem – nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo “jistota”? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě! Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.

Oblíbený podcast podruhé v knižní podobě!Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války?Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách.V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady.

Všechno, co potřebujete vědět o válce na Ukrajině. Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy? Na tyto otázky v rozhovorech s Petrem Horkým hledají odpovědi bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, expertka na jadernou energii Dana Drábová, válečná novinářka Lenka Klicperová a řada dalších významných osobností.