Alena Machoninová Poradie kníh

Horkého léta roku 2010, kdy evropskou část Ruska zachvátily požáry, přijíždí ze Sibiře dvacetiletá dívka, aby se setkala se svým otcem, kterého neviděla deset let. Vyrážejí spolu na dalekou cestu jeho kamionem a jejich cílem je nedozírná step na jihu země. Otec, který to nehostinné prostranství považuje za svůj domov a jediný majetek, by se o něj s dospělou dcerou rád podělil. Avšak rodačku z tajgy otevřená krajina spíš děsí a je jí cizí. A cizí je jí i otec. A tak se cestou v kabině kamionu snaží pochopit, kdo je ten předčasně zestárlý muž, kterému ze zvyku říká tati, a přemýšlí o dětství, které s ním prožila na sibiřském maloměstě devadesátých let, o romantizovaném světě zločinu, ke kterému otec patřil, o nemocech, o kterých se raději mlčí, o rodné zemi, která si neví rady se svou vlastní minulostí. Step je druhá část autofikční trilogie básnířky a spisovatelky Oksany Vasjakinové (1989), která vypráví o autorčiných zemřelých blízkých i o ní samotné. Oběma knihami se vine linie sexuální identity, resp. vypravěččiny lesbické orientace. Dává nahlédnout i do dětství a rané dospělosti a zprostředkovává čtenáři prožitek odlišné orientace v netolerantní společnosti. Za první část nazvanou Rána Vasjakinová získala prestižní cenu NOS hned ve dvou nominacích.

A breathtaking story of grief, queer love and a young woman's search for creative fulfilment: for fans of On Earth We're Briefly Gorgeous and Crying in H Mart.

Román vypráví příběh dvou žen, černošské otrokyně z amerického Jihu a ruské nevolnice, jejichž osudy se prolnou. Stylově odvážná próza tematizuje otroctví, nevolnictví a svobodu, obecnou i ženskou emancipaci a klene se v široké linii až k reflexi problémů současné ruské občanské společnosti, rozpolcené mezi minulostí a budoucností, Východem a Západem. Vyprávění je neseno svébytným, pohádkově kolébavým stylem s prvky fantaskna.

Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v Gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. V roce 2017 dokonce vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu. Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, která reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Helly Frischerové. Propracovaná, umělecky pravdivá a hluboce prožitá próza je zároveň knihou o návratech, či jejich nemožnosti, o domově a nostalgii, o literatuře a překladu.

Monumentálna epická freska, ktorá zachytáva viac ako storočie ruských dejín, je rozvetvenou rodinnou ságou s množstvom hrdinov a dômyselne vybudovaným príbehom. Najnovší román vynikajúcej ruskej spisovateľky Ľudmily Ulickej rozpráva príbeh o niekoľkých generáciách rodiny Osetských, pochádzajúcich z Kyjeva a neskôr presťahovaných do Moskvy. Nora, divadelná výtvarníčka, suverénna a praktická žena, spoznala svojich predkov začiatkom 21. storočia, keď si prečítala korešpondenciu starého otca Jakuba a starej mamy Marusie a v archíve KGB získala prístup k Jakubovmu prípadu.

Moscow in the 1930s is the consummate symbol of the Soviet paradise, a fairy-tale capital where, in Stalin's words, "life has become better, life has become merrier". In Happy Moscow Platonov exposes the gulf between this premature triumphal­ism and the harsh reality of low living standards and even lower expectations. For in Stalin's ideal city there is no longer a place for those who do not fit the bright, shining image of the new men and women of the future. The heroine, Moscow Chestnova, is an Everywoman, both virgin and whore, who flits from man to man, fascinated by the brave new world supposedly taking shape around her. In a variety of styles ranging from the grotesque, to the sentimental and the absurd, Platonov lays bare the ways in which language itself has been debased, even borrowing slogans from Stalin's own speeches for comic effect.In an age of spin doctors and soundbites, this anarchic satire has as much resonance as ever.

Čtrnáct drobných vycizelovaných próz. Každá následující je vždy o něco delší. Sotva patrný detail z jedné v jiné maniakálně bují, hrozí, že ze stránek knihy pronikne do našich životů a dokáže, že jsou jen zápisem kohosi cizího – jako v poslední povídce souboru. Alexej Cvetkov (*1975) si ve svých snových, jarmarečně pohádkových, fantaskních i vědeckofantastických textech nemilosrdně podává svou současnost plnou osamění, je však dalek jakéhokoli aktivismu. Čtenáře, který se blaženě koupe v jeho vytříbeném stylu, strhává proudem asociací a obrazů – sebevědomě pak svým utopencům kraluje.

Het is 1942, de Tweede Wereldoorlog woedt. Pavel Koekotski, vrouwenarts en voorvechter van abortus, redt op de operatietafel het leven van de jonge Jelena. De ontmoeting leidt tot een liefdesrelatie en zelfs tot een huwelijk als Jelenas man aan het front sneuvelt. Pavel, Jelena en haar dochtertje Tanja leven ogenschijnlijk in harmonie. Maar de schuld die Jelena voelt, werkt als een tijdbom. Als haar relatie met Pavel stukloopt door hun uiteenlopende levensvisies, verliest zij het zicht op de reële wereld.

Документальная проза Тамары Петкевич - о детстве, отрочестве, юности, аресте и семи годах, проведенных в сталинских лагерях - впервые была издана в 1993 году. Затем свет увидела книга "На фоне звезд и страха", продолжившая повествование, посвященное событиям второй половины XX века (возвращение из лагеря, работа в театре, реабилитация, перипетии личной жизни). Обе книги разошлись солидными тиражами, но не утолили читательский интерес. В год своего девяностолетия писательница переработала и дополнила воспоминания. На сей раз они издаются вместе, в виде двухтомника.

Román Zelený stan predstavuje rozvetvený príbeh o troch priateľoch, ktorí dospievali v čase Stalinovej smrti, zažili politický odmäk v roku 1956, chruščovovské aj brežnevovské prituhnutie. Stali sa z nich spoločenskí vydedenci, do istej miery i disidenti, zachovali si však vysokú mieru vnútornej slobody. Ulická podáva „veľké" dejiny prostredníctvom tzv. malých dejín, cez osudy bežných ľudí – v Zelenom stane nie je nič čiernobiele, autorka všetky ľudské, spoločenské aj politické situácie podrobuje nekompromisnej analýze a poukazuje na paradoxy vtedajšej doby.