John Stuart Mill bol vplyvný liberálny mysliteľ 19. storočia, známy svojou prácou vo filozofii a politickej ekonómii. Bol kľúčovým zástupcom utilitarizmu, etickej teórie, ktorú rozvinul nad rámec pôvodného konceptu Jeremyho Benthama. Millov prístup k utilitarizmu sa vyznačoval dôrazom na kvalitu potešenia a individuálnu slobodu. Jeho myšlienky formovali liberálnu tradíciu a dodnes rezonujú v debatách o etike a politike.
Publikácia obsahuje zásadné diela Johna Stuarta Milla (1806-1873), ktorými prispel do klasického dedičstva politickej filozofie liberalizmu. Väčšina týchto Millových prác tu vychádza v slovenskom preklade po prvýkrát. Zväzok uvádza zasvätená štúdia z pera editora a prekladateľa Emila Višňovského s názvom „Millov variant klasického liberalizmu“.
Ústrednou témou eseje je individuálna sloboda, t. j. otázka, či a ako je možná sloboda jednotlivca v spoločnosti. Autor rozoberá tri problémy: 1. problém slobody myslenia a vyjadrovania, 2. problém individuality ako zdroja spoločenského pokroku, 3. problém rozšírenia ľudského konania a života na čisto súkromnú sféru a sféru dôvernú.
Špecifické postavenie v kontexte tvorby J. S. Milla má spis Poddanstvo žien, prvý raz publikovaný roku 1869, v ktorom vyjadruje – na svoju dobu – neštandardné, priam revolučné názory na postavenie žien nielen v anglickej spoločnosti, vyslovuje kritické výhrady voči rôznym formám znevýhodňovania žien vo verejnej alebo súkromnej sfére. Zaujímavé bolo aj prijatie tohto spisu. Filozofi ho prešli mlčaním alebo odmietnutím: tému sociálnej nerovnosti medzi dvoma pohlaviami, respektíve problémy obmedzených možností žien vo vzdelávaní, v kariére či v politickom živote pokladali akademickí filozofi za nehodnú ich disciplíny, ktorej tradične pripisovali postavenie nad ostatnými vedami. Na druhej strane – čo je pochopiteľné – práca zarezonovala u žien, ktoré sa začínali organizovať v hnutiach za práva žien, pretože poskytovala jasné argumenty a o tie sa mohli oprieť.
Druhý svazek výboru z Millova díla obsahuje v nových překladech Millovy klasické spisy O svobodě a Úvahy o zastupitelské vládě, věnované základním charakteristikám liberální společnosti, tedy svobodě slova a volebnímu právu.
První díl rozsáhlého výboru z Millova díla představuje Milla především v kritické návaznosti na zakladatele utilitarismu Jeremyho Benthama: svazek obsahuje Millovu klasickou stať „Utilitarismus" a jeho rozsáhlé intelektuální portréty Benthama a Coleridge jakožto nejvýznamnějších reprezentantů obou proudů dobového britského myšlení, reformního a konzervativního. Dodatek svazku tvoří úvodních pět kapitol z Benthamova klasického spisu Úvod k principům morálky a zákonodárství.
Tato kniha známého anglického filozofa J. S. Milla obsahuje eseje Příroda, Užitečnost náboženství a Theismus. V Přírodě se autor táže, jaký je vztah přirozenosti (přírody) a morálky. Má mravný člověk "sledovat přírodu", je mravnost právě v jejím "sledování"? Odpověď závisí na chápání pojmu příroda. Je-li příroda soustavou všech věcí, následovat ji bude prostě proto, že člověk je součástí všech věcí. Pak vztah přírody a morálky nemá smysl. Je-li však příroda všemi věcmi beze vší lidské intervence, označuje Mill následování "přírody" za protirozumové a nemravné. Člověk má zlepšovat spontánní běh přírody. Esej Užitečnost náboženství se táže mimo jiné na následující. Je náboženství užitečné? Jak? Je užitečné i v případě, že není pravdivé? Jsou některá náboženství užitečnější než jiná? Proč? V Theismu Mill rozebírá důkazy boží existence a zabývá se slučitelností náboženských ideí a vědy.
Die anhaltende Diskussion um die »Krise des Parlamentarismus« zeigt, dass die normative Begründung und systematische Bestimmung von Parlamentsfunktionen und demokratischer Öffentlichkeit von entscheidender Bedeutung für die Zukunft der repräsentativen Demokratie ist. Das Problem ist aber nicht neu, wie John Stuart Mills klassischer Text zeigt. Er kreist um die Frage, wie sich die Gefahr einer »Tyrannei der Mehrheit« mit den Partizipationsanforderungen demokratischen Regierens versöhnen lässt. Mill begründet darin u. a. ein deliberatives Verständnis von Politik und erörtert die Gefahren einer bürokratischen Strangulierung politischer Freiheit. Ein Schlüsselwerk der Demokratietheorie und Parlamentarismusforschung.
This expanded edition of John Stuart Mill's "Utilitarianism" includes the text of his 1868 speech to the British House of Commons defending the use of capital punishment in cases of aggravated murder. The speech is significant both because its topic remains timely and because its arguments illustrate the applicability of the principle of utility to questions of large-scale social policy.
V knize autor varuje před nebezpečím státního dirigismu a intervencionismu, a také před plánovaným hospodářstvím. Za to si vysloužil kritiku od Karla Marxe.
Eseje o negativním a pozitivním pojetí svobody, otázkách individuality versus společenské odpovědnosti, hranicích svobody definovaných principem ublížení a mnohé další aspekty spojené s úvahami o svobodě.
