Robert Baldick Poradie kníh (chronologicky)

Sartrov román Hnus predstavuje prvý priemet nového filozofického prúdu - ateistického existencionalizmu - do francúzskej umeleckej literatúry. Vznikol v medzivojnovom období, kedy človek zbavený tradičného hodnotového zázemia a poznania stráca nielen existenčnú istotu, ale odmieta i klasické historické vnímanie bytia a skĺzava do subjektivizujúcej roviny, v ktorej nanovo pátra po zmysle života. Jeho hlavný hrdina je intelektuál utápajúci sa v rozporoch, neschopný nájsť zmysel svojho jestvovania, ani sám pre seba ani v partnerskom vzťahu. V diele autor vychádza zo subjektívnej skúsenosti a s básnickou silou sa uchopuje témy hnusu, "chuligánsky" prevracajúc krásnu literatúru naruby, modelujúc hnus do podoby imaginárneho hlavného hrdinu diela. Dielo možno považovať za provokáciu, za osobnú dobovú výpoveď autora, za hlbinné psychologické pátranie v útrobách duše žitím zhnuseného človeka, za filozofickú stopou v beletrii - v každom prípade však patrí medzi klasické diela svetovej literatúry, ktorých preklad by nemal chýbať ani na slovenskom knižnom trhu.

Profesor Otto Lidenbrock objeví starou knihu, která skrývá zašifrovaný rukopis psaný runami . Jedná se o popis cesty vedoucí do středu Země. Profesor se na tuto cestu vydává se svým synovcem Axelem a průvodcem Hansem. Do hlubin Země sestupují po jícnu sopky, objevují podzemní moře, prochází geologickými obdobími a sledují vývoj života v oblastech, o jejichž existenci mnoho vědců pochybuje. Pozorují boj nebezpečných pravěkých oblud a jejich zkušenost se střetává s mnoha vědeckými teoriemi o nemožnosti života pod zemí. Nachází vzácné prehistorické pohřebiště, které skrývá mnoho přelomových objevů. Několikrát se ocitají v nebezpečí života, díky hrůzné bouři, nedostatku vody a nebezpečným živočichům. Zpět na zem se dostávají díky výbuchu sopky, která je dopravila zpátky s valící se lávou. Středu Země nedosáhli, ale jejich cesta přesvědčila skeptické vědce o možnosti života pod povrchem Země.