Bookbot

Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě

Hodnotenie knihy

4,1(2247)Ohodnotiť

Viac o knihe

Když v roce 1985 vydal Cormac McCarthy svůj pátý román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, dočkal se pouze vlažného a rozpačitého přijetí. Postupem času však zájem čtenářstva i kritické obce narůstal a v dnešní době se kniha těší takřka kultovnímu statusu – je označována za McCarthyho vrcholné dílo a zároveň za jeden z nejdůležitějších amerických románů 20. století.Autor v tomto historickém románu popisuje řádění Glantonova gangu na texasko-mexických hranicích v letech 1849–1850. Valná většina dobových událostí a postav je skutečná, do děje jsou pak vpleteny také smyšlené osudy hlavního hrdiny, bezejmenného „kluka“. Co však Krvavý poledník od jiných historických próz zásadně odlišuje, je autorův osobitý styl a hloubka filozofické vize. Autor k popisům brutálního násilí a nelítostné pustiny používá archaizující biblicko-barokní jazyk, jenž slouží současně také jako kryptické médium odkazující na nejrůznější myšlenkové směry: mystické křesťanství Jakoba Boehma, vůli k moci Friedricha Nietzscheho, stará gnostická učení i tarotové arkány. Z uměleckých paralel pak nelze nezmínit Homérovu Ilias, Danteho Peklo, či Melvillovu Bílou velrybu, malby Hieronyma Bosche či westerny Sama Peckinpaha.Krvavý poledník přináší zážitek nejen pronikavý, zneklidňující a drásavý, ale svým způsobem také zvráceně krásný. Chyťte se hrušky sedla – vyrážíme!

Nákup knihy

Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, Cormac McCarthy

Jazyk
Rok vydania
2009
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Dobrá
Cena
73,99 €

Platobné metódy

4,1
Veľmi dobrá
2247 Hodnotenie
Danušin

Dalo by sa povedať, že McCarthy rozbíja žáner westernu, prevracia ho naruby a používa ho ako rám pre obraz sveta, v ktorom niet rozdielu medzi civilizáciou a barbarstvom. Kľúčovou postavou tohto románu je sudca Holden - a to je teda skutočne zvláštne stvorenie. Je vzdelaný, krutý, filozofujúci a občas sa zdá, že aj fyzicky, či duševne nadľudský. V jednom zo svojich hlbokých monológov vyhlasuje, že „vojna je Boh“, a že pravá existencia je len tá, ktorá je podrobená násiliu. Kto je teda v skutočnosti sudca Holden? Je to Diabol – zosobnenie absolútneho zla, pokušiteľ, ktorý požiera duše ľudí? Alebo skôr akýsi Boh bez milosti – temný demiurg, ktorý tvorí svet cez bolesť, smrť a dominanciu? Môžeme ho chápať ako Nietzscheho nadčloveka – čisté stelesnenie vôle k moci, bez morálky a bez empatie? Alebo je sudca samotná smrť – neosobný princíp nevyhnutného zániku? Sila, ktorá neustále obnovuje cyklus násilia v ľudskej histórii? A tak ako každá skutočne dobrá kniha, ani táto nedáva odpovede. Len ticho kladie otázky. Je násilie v ľudskej prirodzenosti, alebo ho do nás vnáša spoločnosť? Je možné žiť a neubližovať?