Bookbot

Česká secese

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

V devadesátých letech 19. století se v Praze rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ z tradičních uměleckých struktur a jehož hlavním cílem bylo prosazovat nové moderní umění. Spolek výtvarných umělců Mánes se stal jádrem generačního seskupování a v roce 1896 začal vydávat periodikum Volné směry. Od roku 1898, kdy otevřel první spolkové výstavy, se stal významným reprezentantem české výtvarné kultury. Hlavním vzorem pro uměleckou orientaci spolku byla soudobá Francie, což pomáhalo překonávat lokální nacionalistické zájmy. Vedení časopisu a spolku, v němž vynikali F. X. Šalda, Jan Kotěra, Stanislav Sucharda a Jan Preisler, sledovalo mezinárodní uměleckou scénu. Zápas o moderní umění ukázal plný význam pojmu „secese“, když po přelomové výstavě Edvarda Muncha v Praze (1905) nastala krize spojená s nástupem kubismu. Tento vývoj českého umění sleduje postupné vyhraňování tří hlavních směrů: naturalisticko-impresionistického, symbolistického a ornamentálně dekorativního. I když byly realizovány separátně, jejich vzájemný vztah dává secesi hlubší umělecký smysl a narušuje vnímání secesního stylu jako pouze eklektického dekorativního směru, který skončil s počátkem 20. století.

Nákup knihy

Česká secese, Petr Wittlich

Jazyk
Rok vydania
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Túto kópiu už nemáme.
alebo
Zobraziť dostupné vydanie

Platobné metódy

5,0
Výborná
7 Hodnotenie

Obsáhlá publikace o tomto uměleckém směru. Na křídovém papíru uvidíte známá i méně známá díla. Cena je velmi příznivá, na Aukru byla dražba na 1000,-

Jazyk
česky
Vydavateľ
Karolinum
Rok vydania
2020
Väzba
mäkká
ISBN10
8024644959
ISBN13
9788024644950
Série
Hodnotenie
5 z 5
Anotácia
V devadesátých letech 19. století se v Praze rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ z tradičních uměleckých struktur a jehož hlavním cílem bylo prosazovat nové moderní umění. Spolek výtvarných umělců Mánes se stal jádrem generačního seskupování a v roce 1896 začal vydávat periodikum Volné směry. Od roku 1898, kdy otevřel první spolkové výstavy, se stal významným reprezentantem české výtvarné kultury. Hlavním vzorem pro uměleckou orientaci spolku byla soudobá Francie, což pomáhalo překonávat lokální nacionalistické zájmy. Vedení časopisu a spolku, v němž vynikali F. X. Šalda, Jan Kotěra, Stanislav Sucharda a Jan Preisler, sledovalo mezinárodní uměleckou scénu. Zápas o moderní umění ukázal plný význam pojmu „secese“, když po přelomové výstavě Edvarda Muncha v Praze (1905) nastala krize spojená s nástupem kubismu. Tento vývoj českého umění sleduje postupné vyhraňování tří hlavních směrů: naturalisticko-impresionistického, symbolistického a ornamentálně dekorativního. I když byly realizovány separátně, jejich vzájemný vztah dává secesi hlubší umělecký smysl a narušuje vnímání secesního stylu jako pouze eklektického dekorativního směru, který skončil s počátkem 20. století.