Otecko a more

Tatínek a moře autorky Tove Jansson je součástí série o jedné rodině mumínků, jejich přátel a všem co se děje kolem jejich údolí i dál. Přiznám se, je to má první kniha z celé série, jakou jsem kdy četla a přečetla jsem si ji, protože mě zajímal závěr jednoho dílu ze seriálu, který nemáme celý. Ne, nedozvěděla jsem se, jak to dopadlo. Seriál se knihami jen poměrně volně inspiruje (což je dobře). Ale příběh sám mě pohltil a přečetla jsem knihu poměrně rychle. Ostrov bičovaný mořem a na něm rodina mumínků bičovaných vlastními nitry je trudnou zastávkou, ale postupně všichni nacházejí určitý smysl ve svém bytí. Malá Mia jim každému připomíná, že je třeba mít i nohy na zemi a rozhodně nehodlá nikoho z nich krýt před sebou samým. Tatínek a moře je dílo hluboké jako ono moře a zároveň stejně nestálé. Líbilo se mi velice a modrá samota omývající pomalu se tonoucí rodinu se z knihy dotkla i mě. Není to jednoduché čtení a poselství knihy nepřichází samozřejmě, pro mě to však bylo důstojné seznámení se světem Tove Jansson a rozhodně jej nehodlám opustit. Na to mě příliš pohltil.