Klasika
Kanonické literárne diela a etablovaná klasika z celého sveta, naprieč niekoľkými storočiami aj žánrami. Romány, poézia a dráma od autorov, ktorí sa stali nedeliteľnou súčasťou literárnej tradície.
Populárne série
Vybrané recenzie

Jatka č. 5 jsou mým prvním setkáním s Kurtem Vonnegutem a je to vlastně dost k zamyšlení. Čtenář si skoro chce kreslit diagram všech těch skoků v čase a toho, co na co navazuje. Jenže ono je to vlastně jedno. Kniha má být schizofrenní, a to už od samotného začátku, kdy autor píše předmluvu jako první kapitolu knihy. Jenže vlastně to není sám autor: je to fiktivní autor, který píše o tom samém jako ten skutečný, a vypráví svůj vlastní příběh očima protagonisty, který skáče v čase, ale vlastně neskáče. Občas skutečný autor navíc rozbije čtvrtou zeď a připomene se (a aby toho nebylo málo, radši pomlčme o Kilgorovi Troutovi). Kniha je poměrně krátká a to jí svědčí — bylo řečeno, co mělo být, a moc se v tom neplácá. Humor je absurdní a někdy dost tragikomický, ale tak je to koneckonců o válce. O smrti a zbytečnosti války je tu toho spousta a autor nám nezapomene připomenout každou smrt, ani ty „proxy“. Ostatně opakování je jedním z témat samotné knihy. Možná při dalším čtení bude kniha o něčem trochu jiném: zase se chytnu jiné linky a jiné nechám zapadnout. Tak to chodí.EinCorn


Hned ze začátku musím říct, že je kniha psaná v takovém zvláštním stylu. Je tam hodně popisu a málo přímých řečí, což mi obvykle vadí, protože mi přijde, že dost nepoznávám postavy, ale tady mi to překvapivě nevadilo vůbec. I když postava Carol mi přišla (možná právě kvůli stylu knihy) docela odtažitá a chladná, jako by byla robot bez emocí. Naopak postava Terezy byla hezky vyvážená, i když mi vadilo, že z ní vyloženě udělali posedlou touhou a láskou ke Carol. Co dalšího bych knize vytkla by bylo, jak zdlouhavá je, než se konečně dostaneme k tomu, co čtenář očekává od začátku. Čekala bych to třeba už v polovině knihy, bohužel to vygraduje až skoro v samotném závěru. Měla jsem pak pocit, že je konec kvůli tomu zbytečně unáhlený. Navzdory tomu se ale kniha pořád četla dobře, vyloženě nenudila, ale ani ničím nepřekvapovala. Takový zlatý průměr.Tereza B.




























































