Kdyby šlo dát dvě a půl hvězdy, tak bych dala dvě a půl. Ze všech tří příběhů mě nejvíce bavila Indonésie, protože tam se konečně něco děje. Konečně už totiž Liz nemluvila jen o bohu a o tom jak je nešťastná a osamělá. Konečně si začínala užívat života a to mě bavilo. Chápu, že k tomu nejdřív musela postupně dojít a nebýt její pouti za sebepoznáním a za poznáním boha, tak by k tomu asi nedošla, ale na můj vkus si až moc na všechno stěžovala. A to mě nebavilo. Neustále omílala své problémy dokola. Je tam pár myšlenek, které se mi líbily a nad kterými jsem se pozastavila a zamyslela se. Ale tady musím říct, že film je daleko lepší.
Viac o knihe
Elizabeth beschließt, ganz von vorne anzufangen. Sie lässt New York hinter sich und tritt die Reise ihres Lebens an: Dolce Vita in Italien, Meditationslehre in einem indischen Ashram und schließlich die glückliche Balance zwischen innerem und äußerem Glück auf Bali.
Skladom máme celkom knihy Eat, Pray, Love (2007).
Platobné metódy
Za mě film lepší… kniha ale není vůbec špatná
Myslím , že příběh mnohým může pomoci v situaci , kdy neví co se životem , návod k odhodlání udělat něco nového .
Aj keď je film známejší, kniha má väčšie čaro a hĺbku. Príbeh je plný zaujímavých postrehov o živote, vzťahoch a vnútornom hlase. Kniha ma priviedla k tomu, aby som sa začala viac zaujímať o ďalšiu tvorbu tejto autorky – má talent pomenovať veci, ktoré veľa z nás cíti, ale nevie ich vyjadriť.