Zámek a klíč. Vítejte v Lovecraftu

Pokud jste si někdy mysleli, že klíče jsou jen nudná věc na klíčence, tahle série vás velmi rychle vyvede z omylu. Tady totiž každý klíč otevírá nejen dveře, ale i trauma, strach a věci, které by měly zůstat velmi pečlivě zamčené. Nápad je originální, chytrý a zároveň děsivě návykový. Joe Hill pracuje s hororem spíš psychologicky než prvoplánově - místo lekaček přichází pomalé mrazení v zádech a pocit, že se něco strašně pokazí. A ono se to taky pokazí. Opakovaně. A hodně. Příběh je promyšlený, temný a nečekaně emotivní, aniž by sklouzával k laciným efektům. Kresba Gabriela Rodrígueze je za mě famózní. Krásná, detailní, místy až znepokojivě něžná? A přesně díky tomu tak účinná. Kontrast mezi "hezkým" vizuálem a brutálními momenty funguje dokonale. Každý panel má atmosféru, každá stránka vás nutí otočit další. Říct si „ještě jednu kapitolu" je tady v podstatě osobní prohra. A teď to nejdůležitější. Tohle není jen obyčejný horor. Je to také příběh. Příběh o ztrátě, rodině, vině a o tom, že některé dveře by se prostě otevírat neměly. Čím víc se do světa ponoříte, tím méně se vám chce ven. Pět hvězdiček je za mě naprosto zasloužených. Zámek a klíč je chytrý, vizuálně nádherný a mrazivě zábavný komiks, který vám připomene, proč horor milujete. A taky proč je někdy lepší nechat dveře zavřené.