Bookbot

Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Pojednání z roku 1960 patří k zásadním dílům německé filosofie 20. století a významně přispívá k otázce povahy humanitních věd. „Metoda“ v názvu naznačuje, že dílo vzniklo v kontextu 50. a 60. let, kdy se projevovalo poválečné okouzlení technologií a víra v pokrok, což se odrazilo v novopozitivistických teoriích vědy. Gadamerova rozprava o metodě čerpá z odlišné tradice a rozšiřuje Heideggerovu myšlenku filosofické hermeneutiky. Prohlubuje úvahy o hermeneutické zkušenosti, dějinách a tradici, přenáší filologický výklad do oblasti filosofického myšlení. Nejvýznamnější přínos spočívá v spekulativním nároku, kdy na otázku rozumění odpovídá rozkrýváním jeho spekulativního rázu a vyvozuje důsledky pro hermeneutickou praxi. Zdůrazňuje nezbytnost časového odstupu, popisuje hermeneutický kruh a hájí produktivitu před-rozumění. Proti formalismu a představě svobody jako osvobození od tradice obhajuje rozumění jako výsledek dialekticko-spekulativní součinnosti. Tváří v tvář napětí mezi metodou a pravdou se přimlouvá za návrat k hloubce filosofie, jejímž středem je jazyk a hra s ním, která se týká pravdivosti obsahů, jež nás oslovují.

Nákup knihy

Pravda a metoda I. Nárys filosofické hermeneutiky, Hans-Georg Gadamer

Jazyk
Rok vydania
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

4,2
Veľmi dobrá
3201 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Vydavateľ
Triáda
Rok vydania
2019
Väzba
pevná
Počet strán
416
ISBN10
808725662X
ISBN13
9788087256626
Série
Pôvodný názov
Wahrheit und Methode
Hodnotenie
4,15 z 5
Anotácia
Pojednání z roku 1960 patří k zásadním dílům německé filosofie 20. století a významně přispívá k otázce povahy humanitních věd. „Metoda“ v názvu naznačuje, že dílo vzniklo v kontextu 50. a 60. let, kdy se projevovalo poválečné okouzlení technologií a víra v pokrok, což se odrazilo v novopozitivistických teoriích vědy. Gadamerova rozprava o metodě čerpá z odlišné tradice a rozšiřuje Heideggerovu myšlenku filosofické hermeneutiky. Prohlubuje úvahy o hermeneutické zkušenosti, dějinách a tradici, přenáší filologický výklad do oblasti filosofického myšlení. Nejvýznamnější přínos spočívá v spekulativním nároku, kdy na otázku rozumění odpovídá rozkrýváním jeho spekulativního rázu a vyvozuje důsledky pro hermeneutickou praxi. Zdůrazňuje nezbytnost časového odstupu, popisuje hermeneutický kruh a hájí produktivitu před-rozumění. Proti formalismu a představě svobody jako osvobození od tradice obhajuje rozumění jako výsledek dialekticko-spekulativní součinnosti. Tváří v tvář napětí mezi metodou a pravdou se přimlouvá za návrat k hloubce filosofie, jejímž středem je jazyk a hra s ním, která se týká pravdivosti obsahů, jež nás oslovují.