Nejde o umělecké dílo, nýbrž o pavlačovou drbnu...
Série
Viac o knihe
Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.
Nákup knihy
Clochemerle, Gabriel Chevallier
- Jazyk
- Rok vydania
- Väzba
- (pevná)
Skvela satira, ludia znali sitiacie si v nej najdu suvislosti s politikou vtedy a dnes a pritom sa zabavia aj zamyslia.
Veselá kniha a majstrovský preklad majstra B. HEČKA
- Titul
- Clochemerle
- Jazyk
- španielsky
- Autori
- Gabriel Chevallier
- Vydavateľ
- Plaza & Janés
- Väzba
- pevná
- Série
- Zvonokosy
- Štítky
- Historické téma, Náboženské témy, Humor, Politika, Francúzsko, 20. storočie, Francúzska literatúra, Sfilmované, Satira
- Prvé vydanie
- 1934
- Pôvodný názov
- Clochemerle
- Hodnotenie
- 3,8 z 5
- Anotácia
- Román Zvonokosy je považován za klasiku satirické prózy. Děj skandální kroniky malého městečka v jihofrancouzském Beaujolais se točí kolem zdánlivě okrajové záležitosti – vybudování obecního pisoáru. Jaro bylo toho roku neobyčejně vlahé a plné květů. Zdravý pot začal brzy vlhčit košile a muži začali pít letním tempem. Tyto skvělé výkony měly za následek čilou činnost ledvin, což vedlo k častému vyprazdňování močového měchýře. Záchodek se pro svou příhodnou polohu v blízkosti hospody těšil veliké oblibě. Potřeby pijáků by ovšem byly došly ukojení také ve dvorku za hostincem, ale byl to dvorek tmavý, zapáchající a nečistý. Člověk tam byl jako za trest, musil se tam pohybovat tápavě a vždycky si tam zaneřádil boty. Rychleji a pohodlněji se člověk dostal na druhou stranu ulice, kde měl příjemný pocit novosti a také příležitost omrknout si cestou Juditu Čuprovou, jejíž bezvadné tvary příjemně zaměstnávaly obraznost.



