Autor, často nazývaný filosofem svobody se ve svém myšlení zabýval především úplným osvobozením osobnosti ve prospěch tvořivé svobody. Kniha je autorovým autoportrétem a zároveň shrnutím jeho vidění světa.
Kniha dokladuje spôsob myslenia ruského filozofa Nikolaja Alexandroviča Berdajeva, ktorý je práve dnes podnetný a inšpirujúci - východiská hľadá v konkrétnej existencii, v jedinečnosti a neopakovateľnosti ľudského osudu.
Kniha Duch a realita sa venuje uplatneniu základnej myšlienky Berďajevovej filozofie o nadradenosti ducha nad hmotou a potrebe rozvíjať ho vo všetkých oblastiach každodenného života. Jedno zo základných diel religionistiky dvadsiateho storočia.
Toto dielo svojou prenikavou tvorivou invenciou a predvídavosťou je žiarivou stálicou na nebi ruskej filozofickej mysle. Nikolaj Berďajev ním reagoval na snahy západných autorov obhajovať komunizmus z kresťanského hľadiska. Toto dielo podáva akiste najsprávnejšiu odpoveď na otázku, čo sa dialo a deje v Rusku. Bez jeho prečítania sotva možno pochopiť osudy Ruska, a teda aj celého sveta. Sergej Chelemendik, ruský spisovateľ
Выдающийся философ интерпретирует развитие ключевых концепций русских духовных историй 19 и 20 веков. В книге рассматриваются наиболее влиятельные русские мыслительные концепции. От споров между славянофилами и западниками до анализа конфликта индивида с мировой гармонией (например, Беловский, Достоевский, Лермонтов), влияние гуманистических принципов в русском контексте (Соловьев, Розанов, Леонтьев), философские концепции, подчеркивающие социальные аспекты (Беловский, Чернышевский, Герцен, Плеханов). Также обсуждаются философские системы, акцентирующие "защиту культуры" (Л.Н. Толстой), а также анархистские концепции (Бакунин, Кропоткин), религиозные течения (Хомяков, Соловьев), эсхатологические представления (Федоров, Розанов) и марксизм начала 20 века. Прадед философии существования подводит итоги направления русского духовного пространства в течение всего 19 века и в начале 20 века.
Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.
V knize se autor vyrovnává se svým hlavním inspiračním zdrojem, Dostojevským, kterého nechápe jen jako literáta, nýbrž také jako hlubokého filosofa.
Velká analýza tolik věčně omílané Ruské duše. Velká analýza charakteru a idei ruského národa v čase 1. sv. války, která neznamená pro Berďajeva jen boj zbraní, ale také možný "boj" s německým vlivem a nátlakem, který tuto duši tolik překroutil a odcizil jí samotné. Velká analýza smýšlení nejen ruské inteligence, ale vůbec celého národa na přelomu století. Může ona Rus konečně naplnit své velké poslání? A může ho naplnit opravdově v křesťanském duchu? Celou esejí se táhne tato tolik typická ruská otázka mesianismu, leč pravého mesianismu. Křesťanského, ne judaistického! Nebo Rus projde VELKOU TRAGÉDIÍ? Berďajev sice doufal v opak, však dějiny dostávají hlavní slovo. Doporučuji přečíst mimo jiné i pro pochopení následných ruských dějin. Tragických dějin....
Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S. Bulgakov a S. Frank, politický myslitel a aktivista P. Struve, právník B. Kisťakovskij a publicista A. Izgojev. Věchi byly jakýmsi manifestem, který vycházel ze zkušenosti první ruské revoluce a varoval před zahráváním si s revolučními idejemi. Autoři upozorňovali, že pokud nebudou představy prorevolučně naladěné ruské společnosti zásadně revidovány ve prospěch duchovních hodnot, může Rusko očekávat tragédii. Toto varování, vyslovené osm let před Říjnovou revolucí, se bohužel ukázalo jako prorocké.
Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.
Stěžejní dílo ruského náboženského filosofa emigrantské éry. Rozděleno do 14 dopisů, adresovaných ruským revolucionářům.
Podnázev: Pokus o filosofii člověka a jeho osudu Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.
Tři Berďajevovy eseje, které tvoří svazek Nový středověk, patří mezi nejproslulejší díla tohoto autora. Byly napsány v první polovině dvacátých let v Berlíně pod dojmem ještě živých drastických zkušeností první světové války, bolševické revoluce a občanské války. Jsou výrazem potřeby vzdělaného a věřícího člověka vyrovnat se s pádem staré kultury a tradičních hodnot.
Podtitul: Apologie a problematika křesťanství Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.
Fragmenty z knihy Smysl dějin. Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.
Nikolai Berdyaev's philosophy envisions a shift from atheism and positivism to a new spiritual era at the dawn of the 20th century. He emphasizes the importance of transcending rational thought to engage with the deeper layers of existence that connect us to the divine. Berdyaev advocates for replacing worldly concerns with a focus on God's kingdom, urging individuals to recognize and harness their inherent divine creative powers. He believes that humanity's mission is to collaborate with God in the ongoing act of creation.
Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritual era at the dawn of the twentieth century. His philosophy emphasizes the pursuit of authentic life and deeper existence in connection with the divine. Berdyaev advocates for replacing worldly concerns with a focus on the kingdom of God, encouraging individuals to access their divine creative powers. He believes that humanity's mission is to collaborate with God in the ongoing creation of the world, highlighting a transformative approach to existence.
Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritually enriched perspective at the dawn of the twentieth century. He emphasizes the pursuit of authentic existence through a deep connection with the divine, advocating for a life that transcends rationality. Berdyaev's philosophy encourages individuals to embrace their divine creative powers, positioning humanity as collaborators with God in the ongoing act of creation. His work reflects a commitment to transforming the material world into a realm that aligns with spiritual values.
Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritual awakening at the dawn of the twentieth century. He emphasizes the importance of authentic existence and a deeper connection with the divine, advocating for a shift from earthly concerns to a focus on the kingdom of God. Berdyaev believes in harnessing our divine creative powers as part of our true nature, urging individuals to collaborate with God in the ongoing act of creation. His philosophy challenges conventional rationality, aiming for a transformative spiritual experience.
Nikolai Berdyaev presents a philosophical vision for the dawn of the twentieth century, advocating for a transition from atheism and positivism to a renewed spiritual existence. He emphasizes the importance of connecting with the divine and living authentically, urging individuals to recognize their true nature as collaborators with God in the ongoing act of creation. Berdyaev's work combines personal and public endeavors aimed at fostering a spiritual kingdom that transcends the material world, highlighting the potential for divine creative powers within each person.
«Философия свободы» – произведение выдающегося русского философа Николая Александровича Бердяева (1874–1948). Центральная идея книги – исследовать философию свободы (философию богочеловечества) и показать ее отличие от рабской философии, проанализировать природу знания и веры и происхождение зла. Бердяев Николай – именитый философ и мыслитель, видевший предназначение человека не столько в соблюдении заповедей и святости, сколько в свободном выражении творчества.
Человек становится личностью, когда он найдет незыблемые основания для своего «самостояния» в трагическом потоке времени, — такова главная тема предлагаемого сборника работ выдающегося мыслителя конца XIX — первой половины XX века Н. А. Бердяева. В сборник включены работа «Самопознание. Опыт философской автобиографии», статья «проблема человека» и глава «Конец Ренессанса и кризис гуманизма» из книги «Смысл истории».
