Autor, často nazývaný filosofem svobody se ve svém myšlení zabýval především úplným osvobozením osobnosti ve prospěch tvořivé svobody. Kniha je autorovým autoportrétem a zároveň shrnutím jeho vidění světa.
Kniha dokladuje spôsob myslenia ruského filozofa Nikolaja Alexandroviča Berdajeva, ktorý je práve dnes podnetný a inšpirujúci - východiská hľadá v konkrétnej existencii, v jedinečnosti a neopakovateľnosti ľudského osudu.
Kniha Duch a realita sa venuje uplatneniu základnej myšlienky Berďajevovej filozofie o nadradenosti ducha nad hmotou a potrebe rozvíjať ho vo všetkých oblastiach každodenného života. Jedno zo základných diel religionistiky dvadsiateho storočia.
Toto dielo svojou prenikavou tvorivou invenciou a predvídavosťou je žiarivou stálicou na nebi ruskej filozofickej mysle. Nikolaj Berďajev ním reagoval na snahy západných autorov obhajovať komunizmus z kresťanského hľadiska. Toto dielo podáva akiste najsprávnejšiu odpoveď na otázku, čo sa dialo a deje v Rusku. Bez jeho prečítania sotva možno pochopiť osudy Ruska, a teda aj celého sveta. Sergej Chelemendik, ruský spisovateľ
Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.
V knize se autor vyrovnává se svým hlavním inspiračním zdrojem, Dostojevským, kterého nechápe jen jako literáta, nýbrž také jako hlubokého filosofa.
Velká analýza tolik věčně omílané Ruské duše. Velká analýza charakteru a idei ruského národa v čase 1. sv. války, která neznamená pro Berďajeva jen boj zbraní, ale také možný "boj" s německým vlivem a nátlakem, který tuto duši tolik překroutil a odcizil jí samotné. Velká analýza smýšlení nejen ruské inteligence, ale vůbec celého národa na přelomu století. Může ona Rus konečně naplnit své velké poslání? A může ho naplnit opravdově v křesťanském duchu? Celou esejí se táhne tato tolik typická ruská otázka mesianismu, leč pravého mesianismu. Křesťanského, ne judaistického! Nebo Rus projde VELKOU TRAGÉDIÍ? Berďajev sice doufal v opak, však dějiny dostávají hlavní slovo. Doporučuji přečíst mimo jiné i pro pochopení následných ruských dějin. Tragických dějin.... celý text
Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S. Bulgakov a S. Frank, politický myslitel a aktivista P. Struve, právník B. Kisťakovskij a publicista A. Izgojev. Věchi byly jakýmsi manifestem, který vycházel ze zkušenosti první ruské revoluce a varoval před zahráváním si s revolučními idejemi. Autoři upozorňovali, že pokud nebudou představy prorevolučně naladěné ruské společnosti zásadně revidovány ve prospěch duchovních hodnot, může Rusko očekávat tragédii. Toto varování, vyslovené osm let před Říjnovou revolucí, se bohužel ukázalo jako prorocké.
Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.
Stěžejní dílo ruského náboženského filosofa emigrantské éry. Rozděleno do 14 dopisů, adresovaných ruským revolucionářům.
