Za deštivého počasí sa v zájezdnej reštaurácii stretávajú rozšafný myslivec a hornista Svída, svobodomyslný maliar Rys a ušlápnutý kantor-hudobník Vojna. Svída a Vojna sú bez zamestnania a idú na vandr hľadať dobré miesto. Rys je na tom lepšie – prechádza od jedného zámožného pána k druhému, jeho maliarske služby sú cenené. Pri veselom rozhovore si všimnú, že v druhej miestnosti sedí nádherná slečna so starým pánom. Rysovi okamžite padne do oka, a tak požiadal Vojnu, aby rýchlo zložil nejakú skladbu, ktorú potom Vojna so Svídou zahrajú pod oknami neznámej dievčiny. Dievča sa síce v okne mihne, ale je odohnané svojím starším sprievodcom. Ráno sa starý pán snaží zistiť, kto boli hudobníci a kto to všetko zorganizoval. Svída a Vojna zistia, že ide o vrchného na zámku v Zahořanoch, ktorému sa hudba veľmi páčila. Chystá veľký hon pre mladého grófa a potrebuje dobrého myslivca a kantora-hudobníka. Ponúkne teda Vojnovi a Svídovi službu, ktorú obaja prijímajú. Rysa však vrchný nechce ani vidieť. Všetci teda – okrem Rysa – odchádzajú kočiarom na zámok v Zahořanoch. Nesmelo Vojna, ktorý celú cestu sedí s mladou neterou vrchného v kočiari, sa do mladého dievčaťa zamiluje.
Prokop Laichter Knihy
Dvacet neobvyklých pohádek, které dětem ukazují jak se mají chovat, co je správné a co ne.
Hálek, Neruda, Němcová, Erben, Vrchlický, Sv. Čech, A.Klášterský, aj. méně známí čeští autoři.
Technika, výraz, didaktika. V knize jsou nově a se zřetelem k praxi popsány hlavní složky hry, pohybové i psychické, a vše, co bezprostředně souvisí s hrou nebo s vyučováním. Didaktické rady jsou připojovány nejen příležitostně. Metodicky je propracován vyučovací postup hry v I. příloze. Kromě problémů týkajících se výlučně nástrojové hry jsou probrané i některé všeobecné otázky, důležité pro reprodukční umělce. Závažná je kapitola o stylu, výchově hudebnosti, uspořádání denního cvičení a o výchově paměti. V závěrečné kapitole je pojednáno o metodickém postupu elementárního vyučování.