Život protopopa Avvakuma, napísaný v pustozerskom väzení v rokoch 1672 — 1675, predstavuje veľmi osobitný žáner: život svätca, napísaný ním samým, legendu a konfesiu zároveň. Pôvodne bol koncipovaný ako passio, v ktorom človek, vyvolený pre svoje mimoriadne vlastnosti, nadaný jasnozřivostí, prorockými snami a silou liečiť posadnutých, zvádza zápas s diablom, je svedkom zázrakov a divákom apokalyptických vízií v tradícii apokryfnej literatúry. Patos náboženskej legendy však na mnohých miestach ustupuje dôverčivému a naliehavosťou otřesnému ľudskému svedectvu, knihe smolného mučeníka za svätú vec, trýzneného poznaním svetskej márnosti i vedomím vlastnej ničoty a hriešnosti. Nad chmúrnou životnou skúsenosťou, líčenou niekedy s naturalistickými detailmi a trpkým humorom, vzápätí Avvakuma pozdvihuje viera, že človek je schopný umrtviť v sebe blud pomíjajúceho sveta a povznést sa k čistému ideálu. Takto myslí a cíti výnimočný človek svojho veku v diele, ktoré sa stalo najpozoruhodnejšou ruskou literárnou pamiatkou 17. storočia.
Bohuslav Ilek Knihy
Príbeh vojnového hrdinstva, známy aj z filmového spracovania. Ako vo všetkých sovietskych dielach venujúcich sa vojne, aj v tomto sú patrné schematické prvky ako bezchybnosť ruského vojaka, odpor k zradcom komunizmu, hrdina obyčajný človek a robotníctvo. Dielo však kladie aj závažné otázky existencie, nad ktorými sa môže čitateľ zamyslieť.
Román vzniklý roku 1840 patří ke klasickému odkazu ruské literatury. Tvoří jej pět samostatných příběhů spojených v celek hlavním hrdinou, o němž autor prohlásil, že v něm chtěl vykreslit současného člověka, jak „ho chápe a jak ho příliš často potkával“. Je podobným typem jakoPuškinův Oněgin, Goethův Werther, Byronův Manfred či Kain a jiní hrdinové tohoto rodu. Doslov napsal Vladimír Svatoň.
Krátke prózy, ktorých ústrednou témou je láska: Rodinné šťastie, Diabol, Otec Sergij, Francoise, Kreutzerova sonáta.
Dvacet listů z rozsáhlé korespondence panovníka, který patří k nejzajímavějším postavám ruské historie. Dopisy, adresované různým evropským vládcům (anglické královně Alžbětě, polským králům Zikmundu II. Augustovi a Štěpánu Báthorymu) a jiným významným osobnostem (carovu politickému protivníku knížeti Andreji Kurbskému, opatu Kuzmovi, carovu oblíbenci „Vasjutkovi“ Grjaznému a j.) dávají živou představu o osobě cara a jsou výmluvnýmí dokumenty o jeho politice vnitřní, vedené snahou o potření zbytků feudální roztříštěnosti a zavedení absolutismu, i o politice zahraniční. směřující k zabezpečení hranic státu a k vybojování přístupu k Baltickému moři. Rus. orig. a doslovy D. S. Lichačeva a J. S. Lurjeho K problematice Listů Ivana Hrozného přel. a vysvětl. sest. Hana Skálová. Úvod: Bohuslav Ilek.
Sborník současných zahraničních studií. Dvaatřicet světových teoretiků i praktiků promýšlí ve svých statích možnosti a meze překladatelské práce. Mnohé příspěvky mají význam širšího dosahu — představují názory literárních vědců, estetiků a filozofů na původ a podstatu umění i na smysluplnou úlohu řeči vůbec. Sborník reprezentuje hlavní problémy a výtěžky bádání dvacátého století (jediná z uvedených studií byla napsána před r. 1900). Jednotlivé práce jsou i svou formou různé, kromě eseje jsou zde zastoupeny i rigoróznější způsoby zpracování. Převahu mají autoři francouzští, angloameričtí, němečtí, sovětští a polští.
Zcela jedinečný zjev představují staroruské legendy o jurodivých a o posedlých běsem tradované ústně od 11. století a zachycené později v přepisech. K vydání připravila a předmluvu napsala Daniela Hodrová. Obsahuje mimo jiné Život protopopa Avvakuma.
Kniha obsahuje 20 poviedok o mladých ľuďoch, ktorí počas občianskej vojny prechádzajú tvrdými skúškami.
