Vladimír Páral, známy aj pod pseudonymom Jan Laban (* 10. august 1932, Praha, Česko) je český prozaik a satirik. Je jedným z najúspešnejších súčasných českých spisovateľov.
Román českého autora, ktorý patrí medzi to najlepšie čo napísal. Je to obraz vtedajšej spoločnosti. Jedným z hlavných hrdinov je socialistický malomeštiak, ktorý má konzumný postoj k životu. Autor odsudzuje karierizmus, chladné kalkulovanie, odklon od skutočných hodnôt. Do popredia stavia mladého muža, ktorý túži po láske a veľmi chce uloviť svoju "bielu veľrybu"...
Radosť až do rána je trpká kniha, krivé zrkadlo dnešných malomeštiakov. "Stroskotala som. Posledným miestečkom, kam sa môžem v dvadsiatich šiestich rokoch uchýliť sama, je kúpeľňa cudzieho bytu. Stroskotala som, a zdá sa, že parádne."
Pátý svazek edice Století České sci-fi.
Země žen - jak by vypadal svět, kdyby se ženy ujaly vlády a zahnaly muže do koncentračních táborů? Před dvanácti lety, kdy tento román vyšel porvé, vypadal takový nápad absurdně. Musel to být tak nelítostný pozorovatel a znalec lidské duše, jakým je Vladimír Páral, aby ve společnosti takové tendence rozeznal. Vývoj militantních odnoží feminismu dává jeho vizím zapravdu - i to je jedno z mnoha poselství, jaká tento román nese.
Romeo a Julie 2300 - autor se zde záměrně vydal do značně vzdálené budoucnosti, kdy civilizační pokrok obsáhne prakticky všechny oblasti života. Slovo "prakticky" znamená "ne všechny" - a právě oblast citů se zde stává předmětem zájmu všemocného státu, který ji chce dostat pod kontrolu. Motiv "felicistiky", tedy "metody jak vyrobit štěstí", se stal ústředním tématem této uchvacující knihy.
Jeden z prvních románů slavného českého spisovatele Vladimíra Párala (* 1932 v Praze) je satirickým podobenstvím o lidské existenci. Odehrává se v Ústí nad Labem, v prostředí místních chemických závodů, jež autor, původem chemický inženýr a vědecký pracovník, ze své vlastní praxe velmi dobře zná. Příběh, jehož hlavními tématy jsou životní stereotypy a sexuální "praxe" (za zmínku stojí, že Páral se v ústecké chemičce podílel na vývoji sexuálních hormonů), ztvárnil formou ironicky zabarveného vyprávění. Jeho dějovou linku pomáhají rozvíjet vnitřní monology, "slovníkové" portréty postav a citace zdánlivě nesouvisejících zpráv ze světa. Koneckonců, tuto až kolážovou pestrost své knihy Vladimír Páral sám zdůraznil, když román v podtitulu označil jako "magazín". Ale navzdory svému vnějšímu uspořádání jsou Milenci a vrazi hutným a živým literárním textem, který si čtenáři vychutnají dodnes.
Kniha českého spisovatele Vladimíra Párala Země žen vychází v roce 1987. V kostce řečeno se jedná o antiutopistický román, který zachycuje mechanismus a rozpad nepřirozeného sociálního systému, kde jsou muži drženi v převýchovných táborech a za pomoci represivních prostředků policejního státu od základů tvrdě vedeni k lásce k domácím pracím a k úctě k ženám, kterým mají oddaně sloužit.
V devětadvaceti horkých červnových dnech se odehraje drama čtyř osob, dvou půvabných chemiček z Prahy, rezignovaného Viktora Pance, který urputně hájí svůj vnitřní klid, poněvadž věří, že jeho život už skončil - a mladého vášnivého Břéti, jehož naopak týrá pocit, že "málo žije" ... a který se proto vydává ze své každodennosti na "velký lov bílé velryby".
Vědecko-fantastický román o ekologické pohromě a jejích následcích pro život jedince i společnosti. Posunutí děje téměř do současnosti přidalo tomuto dílu oproti předchozímu na věrohodnosti. Když se zdá, že je již vyhráno, smog zmutuje do nové podoby, která útočí na psychiku lidí anutí je k nezřízenému způsobu života. Napadení jsou tak nuceni bojovat sami se sebou...