Roman Osipovič Jakobson Knihy
Roman Jakobson bol vplyvný lingvista a literárny teoretik, ktorý stál pri zrode štrukturálnej analýzy jazyka. Jeho inovatívne metódy, pôvodne vyvinuté pre fonológiu, rozšíril na ďalšie jazykové úrovne aj na umelecké diela. Jakobsonova práca zásadne ovplyvnila rozvoj literárnej teórie a antropológie a jeho štrukturálny prístup sa stal kľúčovým postavením pre intelektuálne hnutie. Jeho vplyv pretrváva aj v súčasných odboroch, ako je kultúrna semiotika.







Studies in Verbal Art
Texts in Czech and Slovak
Kniha zpřístupňuje hlavní Jakobsonovy práce z oblasti literární vědy. Spolutvůrce ruského formalismu a jeden ze zakladatelů Pražského lingvistického kroužku se nám v tomto výboru z celoživotního díla představuje jako autor studií o podstatě literatury, dále jako průkopník fonologické analýzy prozodických systémů, a jako autor pracé o slovesnosti českého středověku, a jako autor studií o novější české i světové literatuře. ... celý text
InhaltsverzeichnisFrontmatter -- Contents -- Foreword -- By Way of Preface -- 1. THE PATH TOWARD POETICS -- 2. APPROACHES TO FOLKLORE -- 3. VERSE AND THE SOUNDS OF LANGUAGE -- 4. THE ROLE OF CONSONANTS IN THE DISCOVERY OF PHONEMIC OPPOSITIONS -- 5. THE EFFECTS OF INTERNATIONAL EXPERIENCE ON THE DEVELOPMENT OF LINGUISTIC THEORY -- 6. GENERAL ISSUES OF SOUNDS IN LANGUAGE -- 7. THE TIME FACTOR IN LANGUAGE AND IN LITERATURE -- 8. THE FACTOR OF SPACE -- 9. TIME IN THE FRAMEWORK OF SIGNS -- 10. THE CONCEPT OF THE MARK -- 11. PARALLELISM KP -- 12. POETRY AND GRAMMAR -- 13. SIMILARITY AND CONTIGUITY IN LANGUAGE AND LITERATURE, IN THE CINEMA, AND IN APHASIA -- 14. THE BIOGRAPHY OF THE POET, POETRY AND MYTH -- 15. SEMIOTICS -- Afterword -- BIBLIOGRAPHY
Roman Jakobson: Moudrost starých Čechů - Komentovaná edice s navazující exilovou polemikou
- 384 stránok
- 14 hodin čítania
Kniha Moudrost starých Čechů s podtitulem Odvěké základy národního odboje, která vyšla roku 1943 v americkém exilu, zaujímá jedinečné místo v tvorbě Romana Jakobsona (1896–1982). Literárněhistorický zájem zde přerůstá v otevřeně manifestovanou ideologii „československého“ vlastenectví, jež se účinně zapojuje do národního odboje proti nacismu. Ačkoliv se jedná o nejrozsáhlejší Jakobsonovu bohemistickou práci, nikdy již znovu nevyšla a stala se bílým místem ve znalosti jeho díla, spíše legendou než poznanou skutečností. V době vydání přitom vyvolala značnou pozornost a bouřlivé reakce od nadšeného přitakání až po naprosté odmítnutí. Nové komentované vydání spisu proto doprovázejí hlavní příspěvky exilové polemiky, do které tehdy vstoupily významné osobnosti české politiky, vědy či kultury: Stanislav Budín, J. L. Hromádka, Adolf Hoffmeister, Jiří Voskovec, Eduard Goldstücker a Otakar Odložilík. Polemika o Jakobsonově knize nahrazovala dlouho chybějící domácí diskusi a předznamenávala mnohé z poválečných kontroverzí o nové orientaci československé společnosti. Tvoří tak dosud málo známou součást diskusí o tzv. české otázce a smyslu českých dějin z perspektivy angažovaného myšlení československého válečného exilu. Rozsáhlá výkladová studie editorů Tomáše Hermanna a Miloše Zelenky nově osvětluje místo Romana Jakobsona v české kultuře a vědě na pozadí jeho válečného spisu. Jejich interpretace nastiňuje různé perspektivy, v nichž je možno nahlížet Jakobsonovo vědecké i veřejné působení, obecně se ale týká zásadního tématu intelektuálních dějin 20. století – úlohy vědy, pokud badatel zaujímá postoj k politickým a ideologickým otázkám a svými znalostmi se chce aktivně podílet na jejich řešení.
Osmdesát dopisů, korespondenčních lístků a telegramů spadá převážně do období Jakobsonova pobytu v naší republice, tj. 1920 - 1939. Jakobsonovi se jako jednomu z mála ruských emigrantů podařilo překlenout izolaci a aktivně se podílet na vědeckém a literárním životě naší země. Korespondence dokládá jeho styky se členy Devětsilu,V. Nezvalem, J. Seifertem, K. Teigem a dalšími, s některými z nich ho spojovalo osobní přátelství. První oddíl knihy je zaměřen především na Jakobsonovy styky se světem literatury, druhý podává svědectví o kontaktech s vědeckými kruhy. Třetí oddíl zahrnuje stati, které svědčí o aktivní roli R. Jakobsona v českém postředí, např. úryvek stati T.G. Winnera o vztahu Jakobsona k českému avantgardnímu umění či vzpomínky pamětníků a doklady o Jakobsonově "brněnském období". Korespondence přibližuje ovzduší české bohémy ve 20. a 30. letech.
Sešity Josefíny Rykrové
- 236 stránok
- 9 hodin čítania
Kniha Moudrost starých Čechů s podtitulem Odvěké základy národního odboje, která vyšla roku 1943 v americkém exilu, zaujímá jedinečné místo v tvorbě Romana Jakobsona (1896-1982). Literárněhistorický zájem zde přerůstá v otevřeně manifestovanou ideologii "československého" vlastenectví, jež se účinně zapojuje do národního odboje proti nacismu.…



