Adolf Pohl Knihy

Román Vojna a mír (napsáno v letech 1863-1869, vydáno v roce 1869) je čtyřdílná románová epopej, jedno z největších a nejslavnějších děl světové literatury. Lev Tolstoj se v názvu své knihy inspiroval ve stejnojmenném díle francouzského anarchisty a filosofa Pierra-Josepha Proudhona. V románu vystupuje na 250 postav hlavních i epizodních včetně historických osobností cara Alexandra I., císaře Napoleona či generála Kutuzova. Obsáhlé, barvité líčení bitev (u Slavkova, u Borodina) či vylidněné, hořící Moskvy nemá ve světové literatuře obdoby. Komorní scény ze života vyšší společnosti a milostná vzplanutí a dobrodružství se střídají s líčením historických událostí a boje ruského lidu proti Napoleonovi. Při psaní se Tolstoj neinspiroval jen světovými historickými událostmi, ale i osudy vlastní rodiny. Například předobrazem románové postavě Nataši Rostovové a jejím životním strastem byla autorovi jeho vlastní švagrová T. A Kuzminská. Čtvrtá část epopeje se odehrává v letech 1812-1813 a popisuje např. Napoleonovu porážku.

Mnohí ju považujú za jeden z najlepších románov všetkých čias. Anna Kareninová je Tolstojov klasický príbeh lásky a nevery odohrávajúci sa v Moskve a Petrohrade v prostredí vyšších spoločenských kruhov, ktorý zachytáva dramatický vývoj milostného vzťahu Anny, krásnej vydatej ženy, a vojvodu Vronského, vplyvného armádneho dôstojníka. Je to komplexné majstrovské dielo, v ktorom Tolstoj dokonale prepojil osudy tuctov postáv a podal jedinečný plastický obraz ruskej spoločnosti na sklonku devätnásteho storočia. V prvom zväzku Anna nadviaže milenecký vzťah, ktorý spôsobuje rozpad jej manželstva a rodiny. Manžel odmieta vyrovnanie v podobe rozvodu, a tak sa Anna spolu s Vronským a malou dcérkou Aňuškou rozhodne pred „škandálom" pobúrenou spoločenskou smotánkou uchýliť do cudziny...

Melantrichovy knižnice, redigované F. X. Šaldou, svazky VIII-X. Díl první - 372 stran. Díl druhý - 450 stran. Díl třetí - 384 stran.

Pravděpodobně nejvydařenější adaptace slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého, který pojednává o morálce a postavení ženy v carském Rusku 19. století. Anna Karenina je krásná a inteligentní žena žijící ve spokojeném manželství. Její muž je bohatý, takže Anna netrpí materiálnímnedostatkem – přesto se však začíná nudit. Při návštěvě rodiny svého bratra poznává mladého, ale lehkomyslného hraběte Vronského. Ten má sice známost s dívkou Kitty, ale elegantní Anna ho zcela okouzlí. Situace se vyhrotí, když Anna s Vronským otěhotní – teď už se o všem dozvídá i její muž a chce se s ní dát rozvést. Rozvodem by ale Anna přišla o syna Sergeje, kterého neskonale miluje, a proto odmítá. Po porodu však manžela i syna opouští a odjíždí s Vronským. Štěstí ale nedosáhne – časem se s milencem odcizují a Anně se navíc silně stýská po synovi. Lidé v jejím okolí ji vesměs odsuzují a Anna se cítí čím dál tím více osamělá. Duševně zcela vyčerpaná a zlomená žena nakonec vidí jediné východisko ve smrti a vrhá se pod vlak...

Popis napoleonských válek (resp. ruského tažení). Popisuje rodinu šlechtice Andreje Bolkonského. Bolkonskému zemře při porodu žena, on odchází do války, proslaví se. Nebojí se smrti a nezáleží mu na životě. Na dovolené se seznámí s mladou Natašou Rostovou, s níž se do sebe zamilují. Tím Andrej získá znovu zájem o život. Postupně v něm vzrůstá odpor k válce. Dále zde vystupuje Pierre Bezuchov, který je nositelem Tolstého myšlenek, hodnotí dění kolem Napoleona. Bezuchov šel do války ze zvědavosti, postupně se v něm zrodí odpor k násilí a prochází válkou jako pozorovatel. Dostává se do blízkosti Napoleona a chce ho zastřelit, ale neudělá to. Andrej se nakonec dostává těžce raněný domů, kde ho ošetřuje Nataša, které zemře v náručí. Nataša se nakonec vdává za Bezuchova. Tolstoj v tomto díle odsuzuje války a násilí, a to i obranné. Na náměty románu Vojna a mír složil stejnojmenou operu Sergej Prokofjev.