Laokoón, O znaku, O bájke 1. vyd., Hamburská dramaturgia, Listy o najnovšej literatúre 2. vyd.
Gotthold Ephraim Lessing Knihy
22. január 1729 – 15. február 1781
Gotthold Ephraim Lessing bol kľúčovou postavou nemeckého osvietenstva, ktorý zanechal nezmazateľnú stopu v literatúre i filozofii. Jeho divadelné hry a teoretické spisy, vyznačujúce sa vtipom a iróniou, zásadne ovplyvnili vývoj nemeckej drámy. Lessing s obľubou používal dialóg na preskúmanie myšlienok z rôznych uhlov a hľadal pravdu v procese neustáleho približovania. Zasadil sa o rozvoj meštianskeho divadla a jeho diela sú dodnes považované za prototypy neskoršej nemeckej drámy.
Bilingvní edice obsahuje texty Výchova lidského rodu, Ernst a Falk (hovory pro zednáře), O tom, že lidé mohou mít více než pět smyslů. Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy, politická filosofie, rodící se religionistika, obdiv k starověké „moudrosti Orientu“ a touha odhalit dávná tajemství – tedy všechna zásadní témata, jimiž žilo 18. století. Paralelní česko-německá edice umožňuje nejen četbu Lessingových textů v jedné či druhé jazykové podobě, ale také detailní srovnání překladu s originálem.
The preservation of a significant historical work is highlighted in this contemporary republication of Minna Von Barnhelm. The book has been meticulously retyped, redesigned, and reformatted, ensuring clarity and readability for modern audiences. This effort aims to keep the text accessible for both current readers and future generations, emphasizing its enduring importance in literature.
Z díla vynikajícího osvícenského autora vychází v tomto svazku výbor z jeho beletristické a dramatické tvorby: bajky veršem a prózou (1747/52); veselohra Minna z Barnhelmu (1767) – dramatický obraz pruského otrokářského režimu i satira na pofrancouzštělou módu; tragédie Emilia Galotti (1772) – starořímský motiv o senátorské dceři Virginii, aktualizovaný v sociální a politickou zápletku, pranýřující šosácké maloměsto pokorných poddaných; a Lessingův závěrečný humanistický testament, drama Moudrý Nathan (1779), v němž je shrnut básníkův sen o mírumilovném sbratření lidí celého světa ve jménu pozemského života.
Dvě stěžejní práce německého osvícenského myslitele a spisovatele – z nichž první (Hamburská dramaturgie, 1769) vznikla s pokusem o založení německého národního divadla v Hamburku a dává teoretické základy německému měšťanskému dramatu a druhá (Láokoón neboli o hranicích malířství a poezie, 1766) přispívá k vytvoření realistické estetiky. Výbor uspořádaný (a doprovozený úvodní studií) Jiřím Stromšíkem doplňuje výběr z Lessingových raných prací (Metafyzik Pope, Pojednání o bajce, O epigramu) a z korespondence (Dopisy).
Čelné esteticko-kritické dílo německého průkopníka realismu v literatuře vychází ze srovnání antického sousoší Laokoontova a Vergiliova zpracování téhož námětu, vyvozuje závěry o rozdílných oblastech poezie a výtvarného umění a doplňuje je četnými podrobnostmi i odkazy na díla umění klasického i novodobého.
Občanské drama, stěžejní dílo estetika a osvícence Lessinga. Zásadním způsobem ovlivnilo hnutí Sturm und Drang. Princ z Guastally pozná z portrétu krásnou měšťanskou dceru, Emilii Galotti, a rozhodne se jí získat za jakoukoliv cenu. Krvavým úskokem intrikána Marinelliho, který zabije Emiliina snoubence a únosem nevěsty, je vydána dívka princi na milost. Odoardo Galotti, otec dívky, však ví, že čest je někdy cenější než život. A přichází, aby dceru uchránil hanby...
