Richard van Dülmen Knihy

Třídílná práce saarbrükenského kulturního historika je komplexním zobrazením světa lidí katolického a protestanského novověku. Dülmen velice citlivě a srozumitelně dnešním čtenářům zpřístupňuje všechny stránky každodenního života městského i venkovského člověka, který se zrodil na prahu novověku a s moderní, racionalismem a industriální revolucí poznamenanou dobou postupně zanikal. V prvním díle podrobil na pozadí obdivuhodného množství středoevropských pramenů analýze raněnovověkou problematiku života v dětství a stáří, kulturu bydlení, oblékání, stravu, cestování, přístup ke vzdělání a jeho formy, způsob rodinného, sousedského a komunálního života ve všech sociálních vrstvách i neodvratitelné a všudypřítomné novověké podoby umírání a smrti.

A consideration of crime and punishment in Early Modern Germany. It explores the ritualistic and expiatory nature of punishments, which caused processes of execution to be continued long after the victim was dead, as well as the social and intellectual context in which they took place.

Druhý díl trilogie saarbrückenského profesora Richarda van Dülmena je věnován problematice každodenního života v městském a venkovském prostředí v průběhu 16.–18. století. Autor na základě velice rozsáhlého pramenného materiálu z prostředí střední Evropy studuje rozdílné projevy každodennosti ve dvou rozdílných sociálních prostředích, jimiž v tomto období město a vesnice bezpochyby byly. Jeho velice poutavě napsaná práce odhaluje zásadní rozdíly mezi těmito dvěma světy, zároveň však přináší celou řadu dokladů o ustavičném vzájemném ovlivňování obou kultur a o jejich reakcích na vývoj kultury aristokratické.

Závěrečný díl rozsáhlé trilogie je věnován otázkám víry, ale i magie a osvícenského přesvědčení o rozhodující roli rozumového poznání. Autor analyzuje vztah jedince ke společnosti a jeho místo v jejích strukturách, důsledky reformace, význam lidové zbožnosti a magie na straně jedné a vzdělání a osvícenské racionality na straně druhé. Dülmenova trilogie je pokusem o ucelenou interpretaci kultury každodenního života v prvních stoletích novověku z hlediska historické antropologie, tedy jednoho z aktuálních a respektovaných směrů současného dějepisectví.

Kniha "zakladatele" historické antropologie je věnována osobité otázce společenské a stavovské cti, jak ji chápalo a praktikovalo 17.-18.století. Osoby, jež se dopustily kriminálních a mravopočestných deliktů, byly tehdy trestány nejen právně a soudně, ale byly i zbavovány společenské vážnosti, vyobcovávány ze společnosti. Toto vyvržení se neomezovalo jen na jedince, ale týkalo se i celé řady povolání, která byla považována za opovrhovaná a jejichž vykonavatelé zůstávali zcela na okraji společenské vážnosti. Patřila sem nejenom tzv. špinavá řemesla jako pohodní, kati, lázeňští pomocníci, holiči-lazebníci, markytánky a prostitutky, ale i většina těch, kteří se živili podomním obchodem, potulní komedianti, žebráci či ti, kteří skončili život jako sebevrazi – a pro dnešního člověka poněkud překvapivě i mlynáři, celníci a tkalci.

This book is a comprehensive and engaging account of the society and culture of the German Enlightenment. Focusing on the social environment of ideas in Germany during the late seventeenth and eighteenth centuries, Van Dulmen chronicles the emergence and growth of the many different societies, clubs and associations of the Enlightenment - from language societies to the masonic lodges, from the reading circles to secret societies. Van Dulmen shows how these new forms of organization provided an important focal point for the articulation of a great variety of interests. He argues that these various societies constituted a unified movement out of which, he suggests, emerged a bourgeois elite that was self-confident not only culturally, but also socially and politically. This book would be of interest to students and researchers in European history, especially of the Early Modern period, historians of Enlightenment culture and society, and students and researchers in German studies.

Richard van Dülmen untersucht die gesamte Spannbreite der sozialen, politischen und kulturellen Dimension von Religiosität. Sein Interesse gilt der Volksreligion, die jenseits kirchlicher Institutionen und religiöser Dogmen und Lehren die gesellschaftliche Wirklichkeit der Menschen prägte, der reichen religiösen Kultur, ihren Riten und Symbolen. In exemplarischen Untersuchungen, die von der sozialreligiösen Täuferbewegung über die Volksfrömmigkeit des 17. Jahrhunderts bis zum Katholizismus im ersten Weltkrieg reichen, entwirft van Dülmen ein ebenso spannendes wie lehrreiches Panorama der religiösen Lebensformen vergangener Gesellschaften. (Dieser Text bezieht sich auf eine frühere Ausgabe.)