Tento príbeh je z čias, keď ešte každá chlapčenská topánka mala v sebe žraloka. Stačilo trochu silnejšie kopnúť do mačiny alebo do kameňa a žralok vyceril zubiská. Najviac topánkových žralokov sa zrodilo pri futbale.To niekedy bývala na ihrisku úplná žraločia farma. Teraz už topánkového žraloka nevyrobíte,aj keby ste nakopli všetky kamene a mačiny v strednej Európe. Pretože podrážky sa už nepodbíjajú, ale prišívajú, prilepujú alebo dokonca privárajú. Dnes sa chlapčenské topánky ničia celkom inak. Keby ste nevedeli, ako také drevené klinčeky vyzerali, náš maliar vám ich dole pár nakreslil.
Bohumil Nohejl Knihy







Dvadsiateho deviateho júna pristáli pri obci Michovice dvaja kozmonauti prieskumníci. Dosadli na zem nepozorovane, pravdepodobne v lesíku Koziarka, do ktorého ani z jednej strany nevidieť. Pán Straka o nich nemal zatiaľ ani potuchy. Len sa mu zdalo, že počuje akési dunenie, škripot a drnčanie. Prichádzalo akoby z lesa. Zakiaľ bola úvozová cestička pred Koziarkou prázdna, nevedel si tie zvuky vysvetliť. Keď potom z lesíka vybehla pani Matúšová, pochopil, že sa stalo niečo nezvyčajné.
Prázdninový příběh dětské party, která pátrá po tlupě zlodějů, jež si z neobývaného zámečku zřídila skladiště ukradených věcí.
Rozchod, hrabata! (pro mládež., 1972, obsahuje: Rozchod, hrabata! a Šťastnou cestu, hrabata!
Novela ze současného pohraničí líčí osudy mladého muže, který se po vojenské službě rozhodne pracovat v JZD a v novém prostředí se dostává do složitého soukolí lidských vztahů. Milostný cit, zdravý rozum, zkušenosti z mládí mu pomáhají překonávat počáteční potíže a spolu s ostatními přetvářet život - měnit chuť pelyňku ve sladkou. Poutavé vyprávění nesené společensky angažovaným postojem a prolnuté humorem a mladistvým elánem.
Humorná výprava dětí na dědečkovu neznámou planetu.
Novela, která prostřednictvím hlavního hrdiny, šestnáctiletého Vildy, vypráví o zážitcích převážně bolestných, smutných a krutých. Vilda žije s rodiči a starším bratrem Robertem v sudetském pohraničí, ke konci léta 1944 jsou na denním pořádku nálety a také chování fašistů je čím dál horší.
Jeho hrdinou je rolník Václav Hrouda, který byl krátce po válce unesen ze své rodné vísky mimozemšťany z planety Amáda. Účelem únosu bylo oplodnit zástupy amádských žen a zachránit tak vymírající civilizaci (tento prvek, na který odkazuje název románu, je zmíněn jen velmi letmo). Když si Hrouda odpracuje své, je vrácen létajícím talířem do rodné vesnice, ale mezitím na Zemi uběhlo 35 let a nešťastný Václav si musí zvykat na záludnosti moderní civilizace. Kniha byla r. 1986 zpracována do televizního filmu.



