Bookbot

Petr Bezruč

    15. september 1867 – 17. február 1958

    Táto autorka sa vo svojej tvorbe zameriava na skúmanie ľudskej psychiky a zložitých medzľudských vzťahov. Jej štýl je charakteristický prenikavou introspekciou a vytvoreným jazykom, ktorý čitateľa vťahuje do hlbín ľudskej duše. Prostredníctvom svojich diel odhaľuje univerzálne pravdy o láske, strate a hľadaní zmyslu života. Jej písanie je často opisované ako lyrické a provokatívne zároveň.

    Petr Bezruč
    Zpěvy o zemi slunečné
    Vzájemná korespondence
    Verše milostné
    Verše starého ještěra
    Studie z Café Lustig
    Sliezske piesne
    • Maryčka Magdonova

      • 80 stránok
      • 3 hodiny čítania

      Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.

      Maryčka Magdonova
      4,1
    • "Plným právem se nazval Petr Bezruč "věštcem svého lidu", "bard prvý z Beskyd, co promluvil. V tom spočívá síla a velikost básníka. Vyjádřit to, co statisícové cítí, co se s nimi rodilo, co s nimi rostlo. Konec devatenáctého století znamenal u nás velký rozmach kapitalistické výroby. S ní zároveň rostlo vykořisťování. Rostla poroba sociální a národnostní. Proti panské tyranii "rostl lidu hněv". Tisícové hledali slova, jak jej vyjádřit. Bezruč to slovo vyrknul. Masy je přijaly. Slovo se stalo tělem, zapalovalo, měnilo se v čin. Ano, Petře Bezruči, zpíval jste dobře. Nezpíval jste nadarmo. Národ vám porozuměl." (Antonín Zápotocký)

      Slezské písně
      3,5