Petr Bezruč Knihy

Korespondence Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka.

Tragický příběh z černé Ostravy trochu jinak… Po Wolkerových Baladách a Kalinově Kšaftu se Lubomír Lichý rozhodl vzkřísit Maryčku Magdonovu a přiblížit tak básnickou tvorbu Petra Bezruče současníkům. Opět se rozhodl pro originální řešení a připravil alternativní komiks či výtvarný doprovod. Volba básníka opět nebyla náhodná. Lubomír Lichý má rád černý humor a Bezručovy pochmurné texty mu musí vyhovovat už proto, že se dokáže vnořit do jejich podstaty a pak doplnit slova básníka jímavým obrázkem. Kniha obsahuje i další Bezručovy balady: Ondráš, Idyla ve mlýně, Ostrava, Bernard Žar.

The third volume of the Critical Hybrid Edition presents a newly revised text of Bezruč's only collection, featuring a comprehensive digital scholarly edition with all variants of the poems. The book is based on the December 1928 version of Silesian Songs, representing the most extensive form of the collection before the author's revisions that led to artistic degradation. Poems not included in the main edition are featured in the commentary. The digital edition includes images and transcriptions of all relevant manuscripts, previously reproduced selectively, as well as the versions of journal prints before the poems were compiled into the book. It encompasses poems from the first collection, Sileské číslo (1903), to the last edition (1958) in which the author participated. Changes in the composition of the collection, which expanded from fewer than thirty poems to nearly triple that number, are documented in a separate overview. The edition also summarizes the life history and publishing history of Silesian Songs, accompanied by extensive documentary material and editorial commentary focused on the text's history.

Kniha obsahuje výbor rukopisů básní autora z uvedených let, v reprintu zachovalých původních rukopisů. Závěrem obsáhlý komentář a vysvětlivky profesorů UK. K vydání připravil a poznámkami opatřil Oldřich Králík.

Svazek Bezručových povídek a jiných próz psaných přibližně v letech 1884-1956 vychází takto souborně knižně po prvé. První část nazvaná "Studie z Café Lustig" (1869) shrnuje drobné obrázky zabývající se studiem typů a prostředí. Následující část, "Křivý úsměv ještěrský" (1920-1954) jsou lehká vzpomínková zamyšlení, plná humoru a veselí, v nichž se B. thematicky vrací do svých studentských let. Třetí část "Lolo a druhové" (1937) obsahuje lidsky tklivou, humornou črtu, ve které autor vypráví o svých zvířecích přátelích. V závěrečné části "Je nás šest" (1916-1950) jsou zahrnuty rozmanité prozaické práce z posledních let první světové války a z doby těsně poválečné.

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele - majitele hutí a dolů, statkáře a majitele výčepů. Celá sbírka vyznívá jako předpověď národního i sociálního vyúčtování.

Soukromý tisk k osmdesátinám národního umělce. Průvodní slovo napsal Josef Strnadel. Frontispic nakreslil Vilém Wünsche. Upravil Oldřich Hlavsa.

Slavná básnická sbírka, jejíž verše vznikly jako ohlas na utrpení utlačované národnostní větve na Ostravsku a ve Slezsku koncem 19. a počátkem 20. století. Cílem autorových veršů bylo probudit tyto utiskované vrstvy k odporu a k boji za národní a sociální osvobození. Bezruč líčí tvrdý a bezútěšný život havířů a horalů na tomto území a nemilosrdně odhaluje jejich nepřátele – majitele hutí a dolů, statkáře a majitele výčepů. Celá sbírka vyznívá jako přesvědčená předpověď národního i sociálního vyúčtování.

Publikace přináší rekonstrukci dochovaných zásilek P. Bezruče J. Herbenovi, tj. přináší jednak dopisy, jež dávají nahlédnout do básníkových životních situací, a jednak přiložené básně vznikajícího cyklu Slezských písní. Část nákladu vydána s gramodeskou.

Svazek básní, jež ve svém úhrnu jsou obrazem důvěrného dramatu básníkovy lásky k Františce Tomkové, dcerce mlynářově, která zapálila nový plamen milostného citu v člověku a vyvolala novou tvůrčí vlnu v básníku.

Píseň o Georgině, či, Hepta epi thébas, či, Osm na jednu květinu. Básnická píseň Petra Bezruče, bibliofilské vydání z roku 1948. Přívazek k: Lolo a druhové.

Soukromý tisk vydaný se svolením autora k Vánocům 1934. Básník se hlásí k lidem utlačovaným a zarmouceným, obejde se naopak bez oslav, veselí a nadšení.

Výbor z tvorby Petra Bezruče, přinášející jeho málo známé básnické projevy psané po celý život při nejrůznějších příležitostech.

Výbor obsahuje básnické sbírky Slezské písně a Paralipomena a úvod od Viléma Závady.

Slavná báseň autora, popisující hledání vzácného druhu motýla, který mu chybí ve sbírce. Ale v básni zmiňuje i tehdejší problémy Slezska.

Soubor obsahuje sbírku Slezské písně a básnickou skladbu Stužkonoska modrá. Kniha je doplněna o slovníček nářečních výrazů.