Adolf Kašpar Knihy

Další vydání klasické knihy významného moravského folkloristy a jazykovědce. Říkanky, hádanky i pohádky jsou určeny předškolním i mladším školním dětem.

Povídky zabývající se vztahy starých a mladých lidí z venkova.

Jedna z významných prací J. A. Komenského, kde se formou závěti Jednota loučí se svými věřícími a českým národem.

Vše, co jsme poznali v první knize, bylo jakýmsi úvodem: i pokud šlo o život samotného Věka, tam teprve studenta, i pokud šlo o vylíčení českého života na prahu obrození. Celý první díl podává obraz starého, konservativního venkova, i staré, bezstarostné Prahy s jejím rokokovým rozkošnictvím. A nový český život, mimo jedno vystoupení prof. Vydry, representoval tam jedině V. Tham. - V tom všem je druhá část díla již naprosto jiná. Vstupujeme do sebevědomého světa A. P. Vrby, hned za ním poznáváme starého sedláka Švehlu, napojeného Krameriusovou „Knihou Josefovou“ a „Česká expedice“ je již přímo obrozenskou dílnou, plně důvěřující ve zdar svého díla. Pak teprve uvádí nás J. k vlastnímu hrdinovi díla F. L. Věkovi, do jeho venkovského zátiší v Dobrušce. Stává se kupcem, ale neupadá do malosti, nýbrž je buditelem svého okolí.

Příběh dvou přátek: českého hudebníka Kaliny a francouzského malíře Cheniera. Žijí ve Vídni. Po různých peripetiích obou, se rozchází. Chenier odchází do vlasti a padne u Waterloo. Kalina si vezme Zosiu a stane se varhaníkem v Náchodě.

F. L.Věk je největší pětisvazkové dílo a také umělecky hodnotné a vrcholné Jiráskovo dílo o našem národním obrození. Jirásek dokázal, že jedinec, ale celý lid tvoří dějiny. Líčí život prostého lidu. Všímá si vesnice, venkovského města i Prahy. Události nejsou vymyšlené, autorčerpá z autobiografie dobružského kupce Heka, který popisoval své mládí v Benediktínském klášteře v Praze. Nemluví abstraktně o té či oné vrstvě, ale ztělesňuje ji na osobách. F. L. Věk je veliké klasické a historické dílo naší literatury.

První vydání v tomto nakladatelství. *** Po trilogii "Mezi proudy", líčící vznik a počátky husitství, a po "Proti všem", podávajících vrchol síly a slávy husitství, vzniká "Bratrstvo" jako třetí část Jiráskovy velké husitské epopeje. Ve 3 "rapsodiích" jsou vylíčeny osudy bratrskýchvojsk na Slovensku (1450-1467) pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. 1. díl, zahrnující rok 1450-1451, je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu u Lučence, v níž české roty porazily daleko početnější vojsko Hunyadyho, a vpád bratříků vedených Janem Poberou z Lomu až k Pešti, kam nepronikl ani Žižka na svém tažení r. 1423. Bratříci opanovali celé Slovensko a stali se tak mocí, s níž musil počítat i nepřítel. Na ovládnutém území vybudovali zcela nový, jakoby státní útvar, jenž vedle moci krále Ladislava a moci Hunyadovců znamenal třetí samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Jirásek líčí, jak husitský demokratismus posílil národnostní uvědomění a sebevědomí zejména slovenského zemanstva, ale i sloven. lidu. Tak je Bratrstvo kapitolou z dějin Slovenska, nově pojatou pod zorným úhlem osvobozovacího významu husitské revoluce, sociálního i národnostního.

Dielo „Bratrstvo I.-III.“ od Aloisa Jiráska sa zaoberá historickými udalosťami a spoločenskými témami v období českých dejín. Príbeh sa sústreďuje na osudy skupiny mladých mužov, ktorí sa snažia o zmenu a zlepšenie svojho prostredia v čase politických a sociálnych napätí. Hlavní protagonisti, medzi ktorými sú postavy ako Jan a jeho priatelia, čelí výzvam, ktoré ich vedú k zamysleniu nad hodnotami, priateľstvom a obetou pre vyšší cieľ. Kniha sa zaoberá témami ako sú národná identita, solidarita a morálne dilemy, pričom odhaľuje komplexnosť medziľudských vzťahov a ich vplyv na individuálne rozhodovanie. Jirásek využíva historické pozadie, aby ilustroval vnútorné konflikty postáv a ich snahu o spravodlivosť v turbulentných časoch. Dielo je písané v realistickom štýle, ktorý čitateľom poskytuje hlboký pohľad na psychológiu postáv a ich motivácie. Celkový tón a atmosféra sú zamyslené a introspektívne, čo umožňuje čitateľom preniknúť do psychológie postáv a ich vnútorných bojov.

Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.

Romance štědrovečerní opsaná a omalovaná malířem Adolfem Kašparem. Každá sloka je ilustrována jedním obrázkem. Rok 1947, 3. vydání.

Vzpomínky na idealizovaný život v osamělé myslivně, prodchnuté přírodní lyrikou, romantickým smutkem i láskou k životu a lidem.

Závěrečný díl se zabývá obrozenskými událostmi z let 1811-1816. Líčí doznívání důsledku finančního patentu, jenž ochuzuje městské i venkovské obyvatele a mezi nimi i národní buditele. Všechno ostatní dění se odehrává na pozadí chystaného a roku 1812 uskutečněného Napoleonova tažení do Ruska, jeho porážky u Moskvy, porážky, jež má za následek nový příchod Rusů do Prahy a s nimi i posílení slovanské myšlenky a dalších národně obrozenských snah. F.L. Věk v tomto dílu ustupuje do pozadí a na jeho místo nastupuje syn Václav. Rokem 1816, kdy český jazyk byl znovu připuštěn do úřadů a škol, rozsáhlá románová kronika končí.

Třetí díl, sledující léta 1792-1800, ukazuje, jak se odrážela atmosféra Velké francouzské revoluce a obranné války revoluční Francie na našem národním obrození, a to opět v Praze i v Dobrušce. Věk, oženiv se, vzmáhá se hospodářsky a šíří po okolí lásku k české knize. Ve válce dvou světů procházejí obrozenské snahy o české divadlo, o český jazyk a českou knihu těžkou krizí. Do osobní tragédie se dostává V. Thám. Středem všech obrozenských snah zůstává i nadále Kramériova Česká expedice. Tento díl uzavírá požár Dobrušky, v němž Věk ztrácí domov i jmění a zachraňuje jen holý život svůj a své rodiny

Vesnický román klasika české literatury 2. poloviny 19. století se odehrává na Českomoravské vysočině a líčí poslední měsíce života starého venkovského faráře. Kolem postavy starého faráře a jeho pomalého odchodu ze života a bolestného loučení s místem, kde půl století žil a pracoval, rozvíjí autor barvitý obraz vesnického života v zapadlých horských vesnicích na konci 19. století. I v tomto románu, který je vlastně literární oslavou krajiny a lidí kolem Hlinska, působí autor na čtenáře svým uměním plasticky vylíčit prostředí i atmosféru příběhu a psychologickou charakteristikou postav. Toto vydání je provázeno reprodukcemi obrazů z Kameniček od Antonína Slavíčka.

Románový příběh otištěný poprvé r. 1903 v časopise Zlatá Praha se odehrává v podkrkonošském kraji před celým stoletím. Autor líčí s realistickou věrností nelehký úděl chrastínského rodáka Břízka, charakterizovaného v závěrujako "chatrné lidské stehle". Nese v sobě vinu mládí,která ho provází až do hrobu. Břízkův osud je spjat s životem vesnice. Raisův román sehrál významnou roli ve vývoji české vesnické prózy konce 19. století.

F. L. Věk je historický román Aloise Jiráska odehrávající se v době národního obrození v 2. polovině 18. století a na začátku 19. století. Je to nejdelší (5 svazků) a nejdůležitější Jiráskovo dílo.Postava F. L. Věka je inspirována životem buditele Františka Vladislava Heka. Román také zobrazuje herce a spisovatele Václava Tháma a vydavatele Václava Matěje Kraméria.

Půvabná povídka z konce 19. století vypráví s lehkou nadsázkou o problému mladé novomanželky na malém českém městě.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Prosté vyprávění o bodrém venkovském dědečkovi, který při návštěvě v rodině svého syna v Praze poznává nejen krásy města, ale i rozdílný způsob života venkovských a velkoměstských lidí.

Temno, román, jehož děj klade Jirásek do rozmezí šesti let 18. století (1723 – 1729). Již na počátku díla rozvíjí vyprávění o poddaných aa její vrchnosti na Skalce. Po úvodních kapitolách zachycujících poklidný život rodiny Machovcovy přicházejí první konflikty – nález kacířských knih, útěk Machovce a odchod dětí do poddanství do Prahy, do rodiny nábožnůstkářského měšťana Březiny. Zde se jejich cesty rozcházejí. Helenka žije v blahobytu u Březinů a téměř zapomíná na svou víru. Tomáš se mezi dělníky na vinicích nejen ve víře nezviklá, ale naopak utvrdí. Tento román nemá ústřední hodiny. Není jím ani Machovec, ani jeho děti, ani páter Kaniáš nebo pán Matěřovský, kněží, kteří věnují celý život úsilí, aby vyplenili každou vzpomínku na Mistra Jana Husa. Je jím živý kolektiv – sedláci, měšťané, kněží. Shrneme-li rysy děje i postav Temna, dospějeme k názoru, že pozadí příběhu je chmurné, temné – bolest poddaných, pronásledovaných nekatolíků, jezuitský fanatismus, poněmčování, smutná láska Helenky a Jiříka Březiny, nucená přetvářka Machovce, tragická smrt bratří Svobodových.

Kalibův zločin, román Karla Václava Raise byl poprvé vydán časopisecky roku 1892 ve Světozoru a knižně vyšel v roce 1895. Patří mezi autorova klasická díla. Svůj námět čerpá z života podhorské vesnice, jak je u Raise zvykem, a zobrazuje všední problematiku soužití slabších se silnějšími a různých generací v jedné chalupě, jak je u autora také dosti obvyklé. Problémy a konflikty zobrazené v díle autor nijak neřeší, nekritizuje, pouze je podrobně popisuje.

V této knize zobrazila autorka laskavého hraběte Hanuše Březovského a jeho rodinu. Pozoruhodná je láska hraběte k chudým potulným drotářům. Jeden z nich mu zachránil i život. Nejvěrnější přítelkyní jeho nevlastní sestry Jelenky je vesnické děvče Dorka. Obě děvčata prožívají prvnílásku. Dorka má ráda Pavla, ale v bližším seznámení jim brání zlý strýc Srna, který chce Pavla získat pro pytlačení a pašeráctví. Všechno nakonec dopadne dobře, Pavel si vezme Dorku a hrabě se ožení s Jelenkou.

Ak prvý diel trilógie je "radostnou, víťaznou pieseňou bratrskou", tretí diel zobrazuje koniec dramatu "husitského odboja proti starému svetu, aspoň v tejto bojovej a vojenskej forme". Pád Spišského hradu a krvavá bitka pri Šaryšskom Potoku a nakoniec pri Kostolanoch znamenajú zánik bratrskej sily a slávy. Táborské vojská boli rozprášené a ich zbytky našli prácu a obživu len v cudzom žoldu. Jirásek dal svojmu dielu spoľahlivý a historicky presný základ. Jiskra, Aksamit, Talafús a iné postavy, ako aj Talafúsov vpád do Jágru, slávna bitka pri Lučenci a nešťastný koniec bratříkov sú historické fakty. Zrada krásnej Maďarky a iné románové prvky nie sú vymyslené, ale prevzaté z ľudovej tradície. Z tohto materiálu vytvoril Jirásek dielo, ktoré svojou mohutnosťou a umeleckou silou možno postaviť vedľa jeho iných významných prác. Je to veľký monument na pamiatku husitských hrdinov všetkých čias a odtieňov.

Je to příběh o učiteli Augustu Purmovi, který učil ve škole ve Chvalkovicích, kam chodila Božena Němcová. Byl to příkladný učitel. Nepoužíval rákosku. Vyučování bylo znamenité. Kromě hlavních předmětů se učili zeměpis, dějepis a zpěv. Hoši pracovali v zahradě a dívky v ručních pracech. Mnoho trpěl pro své vychovatelské zásady, byl však šťasten, protože miloval děti a své povolání.

Obsáhlý historický román líčí pohnutý osud českého národa v období bitvy na Bílé hoře a jejích tragických následků. Ústřední postavou vyprávění je poslední rektor Karlovy univerzity před jejím ovládnutím jezuity, humanistický básník Jan Kampanus Vodňanský, který svým postojema cítěním ztělesňuje veškerou bezmocnost a zoufalý vzdor poraženého národa v době pobělohorské.

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, odkteré slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...

„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME. Digitalizovaná podoba publikace: Božena Němcová. Babička. Nákladom Slovenského východu. Košice 1928. 332 s. Terézia Vansová preložila.

Farář Havlovický byl ustanoven padolským farářem. V Padolí běží rok za rokem ve svých zvyklostech a proměnách přírody. Ze světa přicházejí zvěsti o revoluci ve Francii, ale hlavně o choleře, která se začíná šířit z Asie přes Rusko do Evropy. Nakonec zasáhne i Padolí - farář Havlovický pohřbívá každý den, snaží se šířit osvětu a potlačovat pověry, které mezi lidmi začínají ze strachu před smrtí opět kolovat. Díky epidemii ubývá všem práce a výdělku, celý kraj tak trápí navíc i velká bída. Kraj se ze všeho jen těžce vzpamatovává. I farář Havlovický jakoby ztrácel síly...

Alois Jirásek: U NÁS. Románová čtyřdílná kronika. Kniha třetí - OSETEK.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

Čtvrtý díl, zachycující obrozenské události z let 1804-1811, se odehrává na pozadí napoleonských válek, přičemž autor rozšiřuje dění nejen na Prahu a Dobrušku, ale i na Litomyšl, kde studuje mladý Věk. V Praze se uzavírá rodinná tragédie Thámova, umírá profesor Vydra i Kramérius, nascénu však přicházejí nové buditelské postavy. Finanční patent, snižující roku 1811 hodnotu peněz na pětinu, ničí hospodářsky Věka a ten volí jako východisko odchod do Prahy.

„U nás - Nová kronika I. - IV. díl“ je soubor historických a literárních děl, který zachycuje vývoj české společnosti a kultury v období od 19. do počátku 20. století. První díl se zaměřuje na každodenní život a tradice českého venkova, zatímco další díly postupně rozvíjejí témata jako národní identita, sociální změny a politické události. Klíčovými postavami jsou obyčejní lidé, zemědělci, řemeslníci a intelektuálové, kteří se snaží vyrovnat se s proměnami doby. Díla se vyznačují realistickým zobrazením doby, včetně popisu krajiny, zvyklostí a mezilidských vztahů. Autoři, Adolf Kašpar a Alois Jirásek, využívají historických faktů a osobních příběhů k ilustraci širších společenských problémů, jako jsou chudoba, vzdělání a národní obrození. Celkově se jedná o komplexní pohled na českou historii a kulturu, který čtenářům nabízí hlubší porozumění historickému kontextu a jeho vlivu na současnost.

Po trilogii Mezi proudy, líčící vznik a počátky husitství, a po Proti všem, podávajícím vrchol síly a slávy husitství, vzniká Bratrstvo ako tretia časť Jiráskovy husitskej epopeje. Táto časť podáva pád a záver veľkolepého husitského dramatu. Bratrstvo je plné husitskej sily, ale zatiaľ čo v Mezi proudy ide o silu, ktorá sa teprve rodí, a v Proti všem ide o víťaznú silu, ktorá prekonáva celú Európu, v Bratrstvu je táto sila už len vybíjajúca sa pre tú silu samu. Nie je preto menšia, vo svojej nevázanosti je možno ešte väčšia a divokejšia, ale už nie tvoriaca, budujúca.

První část Jiráskovy trojdílné historické rapsodie Bratrstvo. O bojích husitských bratříků pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa za nezávislost Horní země (dnešního Slovenska) na Maďarech pod vládou Jánose Hunyadiho. Napsáno v letech 1898 - 1899.

V příběhu Stehlete se znovu objeví motivy zhoubných důsledků peněžní morálky na život venkovanů, motiv proletarizace drobných zemědělců, svízelného osudu svobodných matek, popanštělosti půlpánů. V obou pracích se tak Rais dotkne ožehavých sociálních a mravních problémů, byť je nestaví na první místo svého vyprávění. Proto i Sirotek a Stehle doplňují v Raisově díle pravdivý obraz života na našem venkově koncem 19. století.

Druhá časť stredovekej historickej trilógie Bratrstvo. O bojích husitských bratříkov pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa za nezávislosť Horní země (dnešného Slovenska) na Maďaroch pod vládou Jánosa Hunyadiho. Jednou z hlavných postáv Jiráskovy romantickej rapsódie je aj krásna Maďarka Mária.

První část knihy tvoří osm kratších básní pro děti, mezi nimi smutný obrázek bídy "Šumařovo dítě" (Leoš Janáček byl jím inspirován k symfonické básni), pro svobodu horující báseň "Na Bezdězi" ( o hrdém kralevici, který otevírá ptačí klícku seslovy: Syn Otakara dar ti vrací s díkem: on může být vězněm - nikdy žalářníkem!), něžné "Sněženky" (o obětavosti sesterské lásky a o původu jarních kvítků), a "Král Ječmínek", symbolisující víru českého lidu v lepší budoucnost. Druhá část obsahuje padesátistránkovou veršovanou pohádku "O čarovném pavouku": mladý tkadlec je jím sveden k lenošnému blahobytu a posléze poučen, že ne na úkor jiných nabyté bohatství, ale práce přináší člověku štěstí. Všechny básně jsou prostoupeny vlastenectvím Čechovým, jeho láskou k lidu a výchovnou notou.

Báseň pojednává o únosu Tomana Lesní pannou. Lesní panna je ve skutečnosti víla. Motiv únosu člověka vílami nebo rusalkami do jejich říše lze dohledat v mnoha evropských příbězích, objevuje se u severských Germánů, stejně jako u Keltů.

3. vydání sbírky lidové poezie. Pro děti od 5 let. Text literárně upravila, vysvětlivkami opatřila a ediční poznámku napsala Františka Havlová.

Známá Raisova povídka z venkovského života druhé poloviny 19. století líčí tragický příběh mladého Kaliby.

Národopisná studie o valašské vesnici. Zabývá se v ní lidovými zvyky, obyvatelstvem, jejich rituály a povahami.

Povídka vypráví o příhodách dvou starých penzistů, žijících v malém zámečku v zapadlém kraji na Českomoravské vysočině.

Luhačovice - průvodce po lázních a jejich okolí

Příběh dvou přátek: českého hudebníka Kaliny a francouzského malíře Cheniera. Žijí ve Vídni. Po různých peripetiích obou, se rozchází. Chenier odchází do vlasti a padne u Waterloo. Kalina si vezme Zosiu a stane se varhaníkem v Náchodě.

Nejvýznamnější Raisův román z posledních let jeho života, v němž autor zachytil nejen těžký život podkrkonošského lidu, ale i národnostní útisk v pohraničí.