Pierre Bourdieu Knihy

Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím – tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění – uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá klíčové texty jejich protagonistů, a to v rámci hledisek z podtitulu antologie: cirkulace, reprezentace, ideologie. Obsahuje jak výrazně teoreticky zaměřené práce, tak studie věnované konkrétním historickým otázkám. Všechna témata doprovázejí osvětlující úvodní texty a celou knihu uvádí studie přibližující základní pojmy a jejich vývoj v kontextu domácí literárněteoretické tradice. Publikaci připravil 6členný tým překladatelů a autorů z ÚČL AV ČR, Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK a Katedry genderových studií FHS UK. Koncepci antologie vypracovali Richard Müller, zabývající se literární komunikací a její medialitou i materialitou, a Josef Šebek, věnující se zprostředkováním mezi textem a sociálním kontextem.

Pravidla umění (1992) představují jednu ze zásadních pozdních prací Pierra Bourdieua. Autor zde zkoumá proces autonomizace literatury (a umění) ve vztahu k ostatním sférám společnosti, jako je náboženství, politika či ekonomie. Pravidla umění jsou vynikající studií na pomezí sociologie a literární vědy: detailně se zabývají literárním a uměleckým polem ve Francii devatenáctého a dvacátého století, přičemž východiskem je především Flaubertova Citová výchova. Poskytují vhled do Bourdieuova myšlení, které dnes patří k fundamentům sociální vědy.

Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější z těchto podmínek pak je samotná situace scholé, volného času osvobozeného od praktických tlaků. Profesionální myslitelé v čele s filozofy si však podle Bourdieua podmíněnosti svého postavení obvykle nejsou vědomi, a scholastické vidění světa neoprávněně zobecňují. To vede k řadě iluzí a zkreslení, zejména k nepochopení svébytné logiky praxe a přehnaně intelektualistickému pohledu na lidské bytosti. Bourdieu ve své „negativní filozofii“ tyto filozofické omyly potírá, a nadto předkládá vlastní pojetí člověka, vyplývající z jeho sociologických výzkumů, přičemž se zaměřuje právě na ty aspekty lidské existence, které jsou pro scholastický pohled většinou neviditelné, jako role těla v učení se a poznávání, dějinnost rozumu nebo otázky moci a násilí.

Kniha významného francouzského sociologa, jehož úvahy zásadním způsobem ovlivnily také estetiku, literární historii a řadu dalších oborů, probírá v obecnosti i na konkrétních příkladech fungování jazyka jakožto sféry symbolické směny. Bourdieu knižním souborem z roku 1982 reagoval především na Saussura a jeho vlivnou recepci u strukturalistů, ale též například na J. L. Austina, N. Chomského a další klíčové autory. Neosobní, zdánlivě neutrální systém jazyka je odhalen jakožto zvláštní a velmi efektivní mocenský postoj, díky němuž se vyjadřovací nástroj, jenž reálně náleží pouze některým, privilegovaným vrstvám, prosadí jakožto měřítko pro uvažování a vyjadřování všech – i těch (jedinců, vrstev, etnik atd.), kdo jsou příslušným uspořádáním fatálně znevýhodněni. V tomto rámci vystupuje i slovní zásoba, syntax, styl apod. jen jako aspekty distribuce kulturní moci a vyjadřovacích výsad. Zatímco tedy strukturalisté chtěli vytvořit sociologii po vzoru lingvistiky, Bourdieu demaskuje lingvistické hledisko jakožto strategii uvnitř společnosti, zdaleka však nejde jen o pouhé oborové přetahování: jeho analýzy jsou v podrobnostech velmi subtilní a podnětné zvláště pro jazykovědce a literární vědce.

Významný francouzský sociolog se v podnětné knize esejů věnuje zkoumání skutečností a osobností, které byly zdrojem pro jeho sociologickou tvorbu a výzkumnou práci. Nabízí nejobjektivnější pohled na nejsubjektivnější otázky svého odborného i soukromého života. Vymezuje se vůči předchůdcům a současníkům, vysvětluje své vědecké postoje i jejich kořeny. Věří, že i tím dokáže uniknout redukované interpretaci svých děl a umožní čtenářům poznat ve svých zkušenostech, otázkách, obtížích i otázky jejich a vyvodit z té realistické identifikace prostředky, které jim umožní žít a dělat lépe to, co žijí a dělají.

Pierre Bourdieu umreißt im vorliegenden Band seine theoretischen Grundannahmen, die zugleich auch immer aus der Praxis des konkreten Forschungsprozesses erwachsende und sich an ihr zu bewährende Prinzipien sind. Bei der Analyse u. a. des sozialen und des symbolischen Raums, der Soziologie des Kunstwerks, der Staatsbürokratie und in der Diskussion mit den Positionen »strukturalistischer« Philosophen, mit den Ansätzen von Strawson, Austin, Wittgenstein und Kripke wie klassischer Philosophen, erweist sich Pierre Bourdieu einmal mehr als ein »Philosoph wider Willen«, der wesentliche philosophische Probleme nicht nur neu formuliert, sondern sie auch einer neuartigen Lösung zuführt.

Významný francouzský sociolog se ve své knize zabývá mechanismy neviditelné cenzury a vlivu televize (resp. médií) na společnost a obohacuje tuto problematiku o sociologické hledisko. Kniha se ve Francii stala předmětem širokého sporu, který mobilizoval všechny největší novináře a úvodníkáře deníků, týdeníků i televizní stanice.

This is an important new book by Pierre Bourdieu -- one of the leading social thinkers in the world today 2. It is the first book in which he has addressed questions of gender explicitly -- hence it will be of great interest 3. schovat popis

"Lectures at the College de France (1983-1984)."

aeoA major new work by Bourdieu containing one of his most important and systematic theoretical statements. aeoThe book develops a powerful critique of scholarly reason, as a form of thought which is rooted in the special conditions of scholasticism. schovat popis