Hanuš Karlach Knihy

During World War I, Gabriel Bagradian learns of Turkish plans to exterminate the Armenians, and leads his village to the mountain Musa Dagh in hopes of defending themselves.

V další McBainově detektivce se setkáváme se starým známým – tentokrát je to zločinec: obávaný fantom 87. revíru, Hluchý, který údajně plánuje něco opravdu velikého... Zároveň v newyorském chudinském ghettu dochází k sérii záhadných vražd, přičemž oběti mají společné jen to, že psaly či malovaly po zdech. Stopy zločinu přivádějí Steva Carellu a jeho kolegy do bezútěšného prostředí slumů, mezi opuštěné páchnoucí starce, tlupy ozbrojených výrostků, narkomany a černošské fundamentalisty…

Páteří tohoto svazku jsou překlady Jindřicha Pokorného z výboru „Lodice“ (Odeon 1966, vzhledem k značnému časovému odstupu arci podstatně přepracované). Vedle toho byly použity překlady Ladislava Fikara, Jindřicha Flussara aj.

Výbor z povídek tohoto všestranného umělce. Autora, kterého ovlivnil svět anglosaského gotického románu. V Hoffmannovi se čtenářům i dnes vzdor historickému odstupu dostává literáta v syntetičnosti díla, v jeho dynamice, v jeho metaforičnosti nezastavující se před sférami mimo reálný svět. Kniha obsahuje sedm povídek, mezi nimi dosud nepublikovaný text Princezna Brambilla, pro Hoffmanna nejtypičtější.

Výbor z veršů německého barokního básníka Johanna Christiana Günthera Krvavý rubín, který vydáváme ve svrchovaném překladu Josefa Hiršala, potvrzuje neutuchající platnost výroku, jímž Vojtěch Jirát před lety doprovodil antologii z tvorby této epochy: „V době, kdy se znovu a znovu vydává a je plně oceňováno velké umění Bridelovo a Michnovo, není proto zbytečný pokus uvést k nám také umění jejich německých druhů… a umístit Günthera v našem literárním povědomí kamsi vedle Villona a romantických vyděděnců.“

V novém, upraveném vydání vychází tato slavná kniha amerického matematika, v níž nás zve třeba na ostrovy poctivců a padouchů, do světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a Shakespearova Benátského kupce, k inspektoru Fishtrawnovi ze Scotland Yardu, mezi vlkodlaky nebo za hrabětem Draculou. Autor nám představuje 271 hádanek, chytáků či logických paradoxů a pro kontrolu samozřejmě nabízí i jejich podrobná řešení. Hravou a vtipnou formou nás uvádí například do světa výrokové logiky a teorie množin včetně proslulého Gödelova principu. Úlohy jsou vhodné pro všechny milovníky záhad a logiky i pro ty, kdo se chtějí zdokonalit v řešení některých částí testů obecných studijních předpokladů.

Mit seiner »Tante Jolesch« setzte Friedrich Torberg (1908–1979) der Welt des ehemaligen Habsburgerreiches ein literarisches Denkmal. Hier schreibt er als einer der letzten Zeitgenossen, beschwört noch einmal das Lebensgefühl einer ganzen Kultur-Epoche, erzählt von all den großen und kleinen Leuten, die sich in den Kaffeehäusern der k. u. k.-Metropolen Wien, Prag und Budapest tummelten. Ein »Buch der Wehmut« nennt Torberg selbst diese Sammlung von Geschichten aus vergangener Zeit in seinem Geleitwort – doch es ist eine heitere, eine lächelnde Wehmut, die aus seinen geschliffenen, geistreichen, witzigen Anekdoten hervorleuchtet.

Wer verbirgt sich hinter dem einsamen Alten, der immerzu durch den Wald streift, Moose, Schmetterlinge und Steine sammelt und den die Einwohner deshalb bald den Waldgänger rufen? Mit der ihm eigenen, sanft leuchtenden Sprache schildert Adalbert Stifter das Schicksal des Baumeisters Georg, dem sein Leben nur einen Wunsch eigenen Kinder. Im Gefühl, ein sinnloses Dasein zu führen, trifft Georg eine Entscheidung, deren Bedeutung ihm erst Jahre später durch ein unverhofftes Wiedersehen bewußt wird.

Dvě romantické povídky z počátečního období tvorby známého rakouského spisovatele a šumavského rodáka. V první snové povídce s názvem Kondor provází její hrdina vzdušný balon, v němž se rozhodla překonat s dvěma společníky zemskou tíži mladá svobodomyslná šlechtična. Ohromující pocit z nadzemské výšky navždy proměnil její vnímání pozemského života a lásky. S hrdinou vyprávění pak oba do konce života spojuje platonický, ničím nezkalený cit. V povídce Ves na pláňce popisuje Stifter příběhem mladíka, rodáka z náhorní plošiny, který odešel do světa a po mnoha letech se vrátil ke svým chudým rodičům stejně nezkažený, jako odcházel, lyrickým jazykem krajinu svého dětství.

První novela Cizí přítel (1982) je osobní výpovědí moderní intelektuálky, druhá Hornův konec (1985) vypráví o sebevraždě zatrpklého samotářského historika. Dvě novely německého autora a dramatika charakterizuje vyhraněné nenávodné pojetí, zcela prosté přímých morálních apelů. V první novele lékařka, která se ocitá na pohřbu jediné osoby, k níž měla hlubší citový vztah, přehlíží svůj dosavadní život. Pod zdánlivou spokojeností se odkrývá duševní vyprahlost, neschopnost jakkoli se angažovat a citová prázdnota. Druhá novela se odehrává v roce 1957 a je souhrnem výpovědí několika zainteresovaných osob, která svým postojem dokazují relativitu konkrétních činů jednotlivce.