Slovenský spisovateľ a vedec G. Murín a český publicista a pedagóg P. Žantovský vedú spolu DUALÓG na spoločené témy. Každý zo svojej strany rieky Moravy, niekedy kontroverzne, ba i navzájom protirečivo, píšu svoje názory na to, čo nás spája a čo rozdeľuje. Prvé vydanie.
Ladislava Jakla můžeme na veřejnosti spatřit ve dvou zcela odlišných rolích: v té jedné je vlivným tajemníkem prezidenta republiky Václava Klause a šéfem politického odboru jeho kanceláře, v té druhé odvázaným rockerem, který na pódiu nešetří hlasem ani energií. Nehledejme však v této skutečnosti ani náznak jakéhosi rozdvojení osobnosti – Ladislav Jakl totiž patří k lidem, pro které je jedna životní poloha málo, a současně je člověkem s jasnými a stálými postoji i názory. A zejména díky tomu patří k nejvýraznějším mužům naší současné politické scény.
V knize, která vychází k jeho životnímu jubileu, rozmlouvá s novinářem a publicistou Petrem Žantovským o tom, co hýbe Hradem i podhradím, o Václavu Klausovi, pro kterého začal pracovat v době, kdy ho naopak všichni opouštěli, o tom, kam směřuje naše země, Evropa i celá lidská civilizace, ale také o muzice, ženách, přátelích... zkrátka o všem, co přinesl život za poslední půlstoletí.
Před čtyřmi lety vyšla kniha Petra Žantovského Svět včerejška, dneška a ...
složená z komentovaných dokumentů vztahujících se k nacismu obecně. Bylo to
tehdy ku připomenutí 75. výročí porážky této perverzní ideologie a brutální
politiky v roce 1945. Svět se bohužel nevydal po rozumnějších cestách, situace
se spíše přiostřuje, a proto vznikla nová publikace Svět zítřka? 15. března
1939, před 85 lety, naši zemi přepadli nacisté a následujících šest let ji
okupovali pod lživým názvem Protektorát. Někteří dnešní politikové se vrací k
někdejší nacistické rétorice a Protektorát nazývají autonomií. Neuvědomují si
ve své nevzdělanosti, že první, kdo tuto formulaci vypustil, byl jistý Adolf
Hitler. To je jeden z důvodů, proč vznikla tato kniha. Název Svět zítřka? je
přesné vyjádření obavy z knihy předchozí, a jejího ještě dramatičtěji se
naplňujícího scénáře. Jen jako malý výraz naděje je za názvem otazník. Jestli
oprávněně, ukáže čas, možná bohužel již blízký.
Proč se česká média bulvarizují? Tato otázka trápí intelektuály z akademické i mediální praxe, kteří se zabývají současným mediálním světem, formujícím veřejné mínění. Mnoho podstatných informací se ztrácí mezi bulvárními obsahy, což vyvolává obavy o úroveň informovanosti publika. Téma bulvarizace českých médií je diskutováno již mnoho let, přičemž první konference na toto téma se konala v roce 2004. Od té doby se situace nezlepšila, naopak, vlivem nových médií, jako je internet, se problém ještě prohloubil.
V roce 2015 se konala další konference, kde se sešli akademici, novináři a nezávislí intelektuálové, aby diskutovali příčiny a dopady bulvarizace. Cílem nebylo navrhovat řešení, ale analyzovat problém a jeho souvislosti. Moderní intelektuál by měl zachytit a porozumět podstatě problému, který se vyvíjí v kontextu společenských a ekonomických událostí. Sborník, který obsahuje většinu příspěvků z konference, přináší různé pohledy na roli bulváru, včetně inspirativního příspěvku o slovenských médiích. Věříme, že tento sborník přispěje k diskuzi o stavu hromadných sdělovacích prostředků a možná i k jejich budoucí kultivaci.
Eva Urbanová, v současnosti nejvýznamnější česká operní pěvkyně, pronikla v poslední době na světová operní pódia. Za všechna angažmá jmenujme alespoň její účinkování v milánské La Scale a v Metropolitní opeře. Má na svém kontě desítky divadelních rolí, koncertních turné i gramofonových nahrávek - sólových i s hvězdami operního nebe (např. Petrem Dvorským nebo Štefanem Margitou). V roce desátého výročí své profesionální kariéry poskytla exkluzivní rozhovor, který je páteří této knížky. Shrnuje zde nejen své dětství, mládí a počátky operní dráhy, ale i zkušenosti z nejvyšších sfér hudebního umění - i byznysu. Ale především se zde představuje jako svérázná osobnost pevných názorů a lidské i umělecké pravdivosti.... celý text
Důvodem vzniku této knihy bylo nejen aktuální tříčtvrtěstoleté výročí konce druhé války a porážky německého nacismu, ale především řada úkazů a událostí kolem nás, které jako by zkoušely naznačovat, že se může historie ne snad opakovat, ale inspirovat. Fakta o podivných jednáních různých orgánů Evropské unie, páté koloně mezi našimi novináři zejména v tzv. mainstreamu, nátlakových akcích neziskových organizací, mesaliancích někdejších post-nacistických, dnes sudeto-reminiscenčních sdružení s významnými postavami české politické scény se určitě nedají přikrýt konspirační teorii….