Gyula Illyés Knihy

Čitateľ má možnosť zoznámiť sa s vari najväčším maďarským básnikom Sándorom Petőfim, ktorého ohlas prenikal priamo aj nepriamo takmer súčasne s jeho pôsobením v maďarskej spoločnosti, ale aj s pohnutými dejinami národa, s ktorým žili Slováci dlhé roky v jednom štátnom útvare.

Maďarské lidové pohádky, bohatě barevně ilustrované, větší písmo, obal lamino

Výbor z veršů představuje G. Illyése známého českému čtenáři zatím jen z děl prozaických (životopis Petöfiho, Lidé z pusty) i jako básníka, kterým je především. Nejsilnější inspirační zdroje své lyriky našel v lidu, v Paříži, jež se mu na čas stala domovem, a v mládí.

Autor uvádí v podtitulu své knihy, že píše o příznacích stárnutí. Čtenář se přesvědčí o tom, že jde vlastně o umění důstojně zestárnout. Důstojnost nevidí však autor v tom, že člověk prochází životem, a tedy spěje ke konci, se smrtelně vážnou tváří a přijímá nejapné žerty zániku bezmocně, odevzdán osudu. Gyula Illyés doporučuje činorodou protiakci, promyšlený boj proti nepřízním plynoucího času, neboť ,,ničím nemůžeme zahanbit smrt víc, než když na ni nebudeme čekat." Na podporu této téze uvádí autor znamenité příklady z nejrůznějších oblastí lidského konání. Není pro něj zajímavý ten stoletá kmet, který se shodou biologických okolností dožil tak vysokého věku, nýbrž ten člověk, jenž vědomě čelí zániku tím, že koná něco užitečného, a nejen pro sebe. Toto téma rozehrává mistrně v rozmanitých variacích, od rozhovoru se starou pradlenou přes polemiku s antickými klasiky až po hold Shakespearovu duchu.