Na pozadí toho, ako František opisuje seba samého ako nevzdelaného a neučeného, počet jeho listov aj ich často hlboký duchovný a teologický obsah pôsobia prekvapujúco. Osoba Františka, ktorá sa nám odkrýva v listoch, je plná kontrastov, ktoré možno po bližšom preskúmaní chápať iba ako jednotu osobnosti.
Duchovní život vyžaduje stále novou potravu, nemá-li vyhasnout. Člověk se setkává s různými názory a potřebuje orientaci. Proto hledáme učitele duchovního života a jedním z nich je bezpochyby František z Assisi. Jeho příklad se stal školou takového života.Tato kniha dává nahlédnout do jeho života a působení a přivádí nás k prameni, z něhož stále čerpal: k milujícímu, uctivě něžnému spojení s živým a život dávajícím Bohem. Z tohoto vztahu se zrodily modlitby, které dodnes září a ukazují směr. Kniha je rozebírá, rozjímá, a navrhuje, jak jich můžeme v praxi využít.
Hinführung zur franziskanischen Praxis des Verweilens vor Gott
Von Kontemplation wird heute viel gesprochen - innerhalb und außerhalb der Kirchen. Als Erfahrung des Einsseins mit der göttlichen Wesenheit spricht sie Menschen unterschiedlicher Weltanschauungen und spiritueller Ausrichtungen an. Aber was ist Kontemplation? Und vor allem: Wie wird sie praktiziert? Verwundern mag, dass Franz von Assisi zu den großen Meistern des kontemplativen Betens gehört - war er doch ein weltzugewandter und kommunikativer Mensch. Aber gerade bei ihm wird deutlich, dass Kontemplation eben nicht Rückzug aus der Welt bedeutet. Er selbst sprach nie von Kontemplation, sondern einfach vom Beten; aber das gelang ihm überall. Der Autor zeigt, wie vielfältig Franziskus Beten umschreibt und wie alles darauf hinausläuft, das Wort Gottes im Herzen und das Herz bei Gott zu haben - ob in der Stille einer Kirche oder im Lärm der Welt.