Bořivoj Borecký Knihy

Herodotove Dejiny sú prvým zachovaným dielom gréckej historiografie. Opísal v nich základný konflikt medzi Perzskou ríšou a Gréckom – tzv. grécko-perzské vojny. Okrem základného konfliktu opísal aj predchádzajúce udalosti, dejiny jednotlivých národov (Médi, Peržania, Egypťania, Skýti, Gréci), ktorých sa konflikt týkal a často používal aj opisy jednotlivých krajín, ktoré poznal väčšinou z vlastných ciest (Malá Ázia, Egypt – II. kniha). Zatiaľ čo Peržanov označil za národ, ktorý sa podriaďuje despotickej moci svojich kráľov, u Grékov si cení predovšetkým ich lásku k slobode a demokracii. Ako hlavné udalosti opísal predovšetkým jónske povstanie v Malej Ázii, priebeh grécko-perzských vojen a bitku pri Termopylách. Dielo rozdelil do deviatich kníh a každú nazval menom jednej z Múz.

Slovník, jedinečný šíří zpracovaného materiálu, zachycuje asi v 1250 heslech řeckou literaturu v jejím úplném historickém vývoji od Homérovy Iliady (8. stol. př. Kr.) až do současnosti. Přehledné informace o životě a díle řecky píšících spisovatelů i o dílech anonymních z období starověku, raného křesťanství, byzantské říše i novověku jsou doplněny údaji o výslovnosti a transkripci řeckých jmen, o nejvýznamnějších edicích děl, o českých a slovenských překladech a o nejdůležitější odborné české i zahraniční literatuře. Úvodní literárněhistorická studie podává přehledný obraz vývoje celé řecké literatury a jejích základních myšlenkových a uměleckých tendencí. Svazek uzavírá chronologická tabulka, uvádějící do časových souvislostí fakta historická a kulturní až do r. 2005.

Komentovaný a vysvětlujícím doslovem opatřený soubor starověkých řeckých a římských povídek a novel. Seznamuje čtenáře s ukázkami vyprávěčského umění a fabulačním bohatstvím jak obecně známých mistrů, jakými byli Hérodotos, Démosthenés, Livius, Plutarchos, Lukianos aj., tak autorů méně známých, některých dokonce do češtiny dosud nepřeložených. Zároveň i ukazuje k prazdroji nejedné látky později užité v literatuře světové i naší.

Pět knih psaných v elegickém distichu. Obsahují popis jeho cesty do vyhnanství, dopis adresovaný Augustovi a podrobnou obhajobou Ovidiova života a díla, básně líčící poměry v místě vyhnanství, dopisy přátelům i nepřátelům.

Sedmý list, Platón – Činy božského Augusta, Augustus – Život, Flavius Josephus – Athénské radě a lidu, Iulianus – O snu, Lúkianos – Životopis, neboli, O vlastním osudu, Libanios – Hovory k sobě, Marcus Aurelius Autobiografická díla významných představitelů starověkého písemnictví, uveřejněná v tomto svazku, reprezentují mj. Činy božského Augusta (líčení prvního římského císaře o tom, co vykonal pro stát), vlastní životopis židovského historika a politika Flavia Josepha, dopis císaře Juliána Athénám s výraznými autobiografickými prvky aj. Nejobsáhlejším dílem jsou slavné Hovory k sobě, jejichž autorem je římský císař Marcus Aurelius. Životopisný charakter má pouze první kniha, ostatních jedenáct obsahuje císařovy úvahy o životě, jeho smyslu a jistotách.

Promyšleně sestavený výbor z řeckých a římských řečníků dokazuje vysokou úroveň řečnického umění ve starověkém Řecku a Římě. Publikované řeči jsou však nejen charakteristickými ukázkami brilantní rétoriky různých historických období, ale umožňují nahlédnout i do tehdejšího života a mravů. Obsahuje: Gorgias (Chvála Heleny), Lysias (Za starého chromce; O úmyslném ublížení na těle), Isokratés (K Filipovi; Helena), Démosthenés (Třetí řeč proti Filippovi; Za Formióna; Proti Konóvi), Pseudodémosthenés (Proti Neaiře), Cicero (Druhá řeč proti Marcu Antoniovi; První řeč proti Catilinovi; Za básníka Archia; Obhajoba Milona) Lúkianos (Chvála mouchy; Před soudem samohlásek), Ailios Aristeidés (Nářek nad Smyrnou), Dión Chrysostomos (O Eubonii neboli Lovec), Libanios (K studentům o přednášce; K obyvatelům Antiochie o hněvu císaře Juliána; K císaři Theodosiovi na obranu chrámů; Proti Tisamenovi; K císaři o vězních; O zvaní na slavnosti).

Nový pohled na řecké a římské dějiny, literaturu, filosofii, náboženství a umění, vypracovaný na základě dosavadních výsledků marxistické vědy, která přehodnocuje buržoazní modernizaci a idealizaci antické společnosti. Závěrečná studie hodnotí význam antiky pro různá vývojová období evropské kultury a pro socialistickou společnost.

Obsahuje: Platón, Xenofón, Cicero, Petronius, Seneca, Lúkiános. Svazek seznamuje s dalšími žánry starověkého písemnictví, s filozofickým a politicko-filozofickým dialogem a se satirou, satirickým románem, dialogem a dopisem.