Obsahom tejto publikácie sú štúdie, vytvorené na základe príspevkov prednesených na vedeckej konferencii "November 1989", ktorú usporiadala Nadácia Milana Šimečku v spolupráci s Historickým ústavom Slovenskej akadémie vied a Katedrou politológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v novembri 1999 v Bratislave. Okrem toho v knihe nájdete aj niekoľko kratších úvah.
Na podzim 1968 vyšla v Československu nákladem 3 000 výtisků pětisetstránková kniha s takřka stovkou ilustrací. Měla prozaický název: "Sedm pražských dnů. 21. - 27. srpen 1968. Dokumentace". Byla označena jako studijní materiál pro vnitřní potřebu a nebyla k dostání v žádném knihkupectví. přesto se zpráva o její existenci záhy rozšířila po celé zemi a do poloviny prosince 1968 prošly informace o vydání "Sedmi pražských dnů" celým světovým tiskem s výjimkou Sovětského svazu a jeho tehdejších satelitů. Osudy této knihy, přetištěné ze strojopisné předlohy bez další vazby rovnou na nekvalitní hrubý papír, byly mimořádné. Je to jediná kniha v novodobých československých dějinách, kvůli níž došlo k diplomatické mezistátní korespondenci. Kvůli ní obešli uniformovaní policisté několik málo měsíců po jejím vydání 800 československých institucí, jimž byla kniha zaslána, převážně archivů a knihoven, s příkazem, aby ji "zatkli" a postarali se o splnění sovětského požadavku, aby byla kniha "stažena z oběhu".... celý text
Soubor tří knih představuje první kompletní a bohatě komentovanou edici všech dokumentů Charty 77 (1977-1989), doplněnou historickou studií a dalšími dokumenty, které jsou nezbytné pro seriózní studium dějin Československa v období normalizace.
Rozsáhlý archeografický úvod vysvětluje podstatu dokumentů Charty 77, strukturu edice a metodiku přetiskování textů. Tři statě se zabývají Chartou jako československým a mezinárodním fenoménem, včetně dosud neznámého textu Václava Havla a úvahy Jacquese Rupnika o evropském veřejném prostoru.
První a druhý svazek obsahují 598 dokumentů podepsaných mluvčími Charty 77 (D1-D598), doplněných poznámkovým aparátem, který poskytuje informace o okolnostech vzniku dokumentů a jejich publikaci v samizdatovém a exilovém tisku. Obsahuje také odkazy na články a studie související s jednotlivými dokumenty, většinou zveřejněné v samizdatu nebo exilovém tisku.
Třetí svazek, nazvaný Přílohy, obsahuje více než devadesát dosud nepublikovaných textů, které dokumentují okolnosti vzniku Charty 77. Zahrnuje první tři koncepty Prohlášení Charty 77 a úvahy Jana Patočky. Dále se zde nacházejí interní směrnice a zprávy KSČ a StB, které osvětlují reakci komunistického režimu na Chartu. Jako příloha je DVD z nezávislého shromáždění ke Dni lidských práv v Praze.
Necelé dva roky po komunistickém převratu v roce 1948 se v londýnském exilu scházeli uprchlí aktéři únorové krize, aby si vyjasnili příčiny svého vyhnanství. Rozhovorů se účastnil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, ministři Československé strany národně socialistické Jaroslav Stránský a Hubert Ripka, sociálnědemokratičtí lídři Václav Majer a Blažej Vilím, novináři Ferdinand Peroutka a Lev Sychrava či slovenský demokrat Martin Kvetko. Předkládaná edice přináší stenografické záznamy těchto systematicky vedených diskusí z let 1949–1950. V debatách se účastníci vzájemně konfrontují, hodnotí období druhé světové války, politický vývoj a úlohu některých politiků v poválečném Československu s následným finále v únoru 1948. Unikátní ucelené svědectví odkrývá myšlenkový svět jedné generace československých politiků.
Výběr ze studií, článků a úvah z let 1973 – 1993. Texty z doby zakázanosti významného českého historika psané s vědeckou pečlivostí a zároveň čtenářsky poutavě.
Kniha obsahuje výřez z depeší zasílaných v průběhu revolučních dnů roku 1989 americkým velvyslanectvím v Praze Ministerstvu zahraničí USA. Česko-anglickou verzi k vydání připravil prof. Vilém Prečan z unikátních archivních materiálů, které speciálně pro tento účel uvolnilo americké Ministerstvo zahraničních věcí. Publikace zpřístupňuje historicky jedinečné depeše, které odesílalo Americké velvyslanectví v Praze Ministerstvu zahraničí v USA. Americkou velvyslankyní byla v té době Shirley Temple-Black. Depeše byly zpřístupněny díky americké nevládní instituci National Security Archive (Národní bezpečnostní archív), která telegramy získala na základě zákona o právu na informace. Z dvou a půl tisíc depeší, které byly v období od listopadu do prosince 1989 odeslány z Prahy, je v knize zpracováno 132, které mají největší informační potenciál.
Publikace slovem i obrazem zevrubně dokumentuje pražské události spojené s 20. výročím smrti Jana Palacha.
Publikace vychází jako zvláštní číslo obnoveného časopisu Reportér nakladatelství Novinář. Obsahuje dokumenty k událostem, k nimž u nás došlo v lednu roku 1989 v souvislosti s 20. výročím smrti Jana Palacha. Jde především o chronologický přehled událostí v jednotlivých dnech. Dále jsou zahrnuty svědectví očitých svědků, články v tisku, různá provolání, projevy, prohlášení, otevřené dopisy a jiné akce nezávislých občanských iniciativ.
Sborník k 80. narozeninám, sestavený k poctě spoluzakladatele Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury a osobnosti, jež se nepřehlédnutelně zapsala do evropského veřejného dění posledních desetiletí.