Podtitul: Jarmareční historie. Děj svého poutavého historického románu umístil známý polský prozaik Józef Hen na počátek 17. století, kdy v Polsku panoval Zikmund III. Vasa. Tehdejší doba, plná politických zvratů a vojenských střetnutí, mu posloužila jako rámec pro vlastní dobrodružný příběh, jehož hlavní dějovou osu tvoří kriminální zápletka.
Józef Hen Knihy







Napínavý román s detektivní zápletkou zavádí do polského lázeňského města nedlouho po druhé světové válce. Bývalý polský odbojář se snaží dopadnout bývalého agenta gestapa, člověka, který má na svědomí životy mnoha lidí a který zůstal v zemi a pomáhá svým spoluviníkům k útěku za hranice.
I z filmové podoby u nás známý román polského autora (nar. 1923), vyznamenaný první cenou v literární soutěži nakladatelství MNO ve Varšavě. Odehrává se na samém sklonku druhé světové války v pouhých čtyřech dnech od 16. do 19. dubna 1945. Na pozadí boje polské armády o překročení řeky Nisy se snaží dobrat pravé podoby bojujícího člověka, podstaty jeho hrdinství a politického myšlení, a líčením lásky hrdiny k zdravotnické sestře proniknout i do hlubin jeho lidství a citu.
Prvá povídka vypráví o bojácném traktoristovi, který přemohl za nočního orání strach z vlků, jiná kreslí mladého vojáka-vyznamenaného hrdinu, který přestal mít zájem o život, když nalezl nacisty vypleněnou rodnou ves. Povídka "Zázrak s chlebem" podle níž je sbírka nazvána odsuzuje lidské sobectví a hamižnost a další nazvaná "Vdova po Jošisovi" vypráví o mladé vdově po legendárním hrdinovi, jíž lidé nevědomky odpírají právo na štěstí a normální život. Jiná povídka líčí příhody profesora-válečného slepce a jeho žáků. Nejsilněji působí povídka z koncentračního tábora nazvaná "Boxer a smrt" v níž autor vylíčil boxerskou vášeň velitele koncentračního tábora, která zachránila život na smrt odsouzenému vězni-boxeru.
Dvě novely polského prozaika, reportéra, scenáristy a filmového režiséra (nar. 1923) představují úsměvné pohledy na vztah mezi mužem a ženou. První (Jokohama) je o přemáhání netečnosti k druhému člověku, druhá (Obláček) o muži, jemuž se povrchnost a hra na lásku bez vztahu k ženě nevyplatily.
Já Michel de Montaigne
- 296 stránok
- 11 hodin čítania
život a dílo francouzského renesančního myslitele v histor. souvislostech.
W czasach gdy do literackiego obiegu wróciła tematyka obozowa i wojenna, opowiadania mistrza krótkiej formy zaskakują świeżością. Józef Hen pokazuje, jak ekstremalne sytuacje ujawniają prawdę o człowieku. Sprawdzają każdego – także nas, czytelników. Czego będziemy oczekiwać od polskiego boksera, kiedy zmierzy się z komendantem obozu koncentracyjnego?
Gdzieś na pograniczu dzisiejszej Polski i Ukrainy na Pogórzu Sanockim stoi chudy i zaniedbany majątek Błudnickich. Do niego zdąża po ośmiu latach wojny i rosyjskiej niewoli syn tego domu Tomasz. Ojciec jego w niejasnych okolicznościach stracił niedawno życie. Nie zdążyli się spotkać. Syn czuje, że musi tę pośpieszną śmierć wyjaśnić. Wiele pytań, mało odpowiedzi. Od czego zacząć, kto może być zabójcą. Czy miejscowy infamis, czy zbójnicka gromada, czy możny sąsiad, który tak szybko przejął ich dobra ziemskie. A jak to w życiu się zdarza zazwyczaj – na drodze staje mu piękna kobieta i miłość przychodzi znienacka. Snująca się jak dym po rzece opowieść sensacyjna z XVII wieku – czasów Zygmunta III Wazy. Wspaniale pokazane sylwetki szlachciców i szlachetków, łotrów i infamisów, spotkania katolików, arian, muzułmanów i żydów, zwykłych chłopów i jednej szczególnej wieśniaczki. Miękko zapaść się w fotel, przymknąć oczy i poczuć się w tamtym miejscu i tamtych czasach. Warto bardzo przeczytać!
Nie boję się bezsennych nocy
- 800 stránok
- 28 hodin čítania
Dziennika nie prowadzę. Ale nauczyłem się kłaść obok tapczanu mały notesik, czasem jakieś luźne kartki i długopis. W bezsenne noce, kiedy myśli rozpoczynają swoją męczącą gonitwę, zapalam lampkę i usiłuję je uchwycić. Na chwilę pierzcha udręka. Przestaję bać się bezsennych nocy”. Tymi słowami Józef Hen rozpoczyna swoje zapiski z lat powojennych. Krótkie, kilkustronicowe notatki, często skupione wokół jednego wydarzenia, dzieła czy jednej postaci, sprawiają wrażenie pisanych jakby od niechcenia, a wciągają jak najlepsze powieści autora.

