Virza dal svému dílu podtitul "Starý zemgalský dům v průběhu roku", pro českého čtenáře to byla prostě"Kronika lotyšského statku": zaznamenává v něm totiž jakoby kronikářsky roční proměny života venkovské usedlosti v rodném, úrodném kraji Zemgalsku. I když je vyprávění nadčasové,z náznaků lze usuzovat, že se odehrává v posledních desetiletích 19. století. V působivých poetických obrazech s četnými etnografickými a folklorními detaily autor zachycuje nejen lotyšské venkovany ve dnech pracovních i svátečních, ale oživuje také duše jejich předků, různé nadpřirozené bytosti, vdechuje život dokonce i samotnému statku a dalším lidským výtvorům i neživé přírodě - vše se tu přirozeněúčastní věčné a neměnné božské harmonie. Život u Strauménůnení jen bohabojný, je zároveň pohansky plnokrevný: nevázané rituální oslavy jánského svátku nebo dožínek lnu zde patří k odvěkému životnímu rytmu, k němuž volá "starý bůh předků". Do svého díla Virza symbolicky promítl svou vizi mladého lotyšského státu, která vycházela z idealizovaného patriarchálního rolnického života předešlých generací a zahrnovala i představu velkého moudrého hospodáře, jímž byl autoritativní prezident Kārlis Ulmanis.
Edvarts Virza Knihy
Edvarts Virza bol básnik, prozaik a prekladateľ, ktorý sa výrazne zaslúžil o priblíženie francúzskej kultúry lotyšskému publiku. Jeho raná tvorba, najmä zbierka „Biķeris“, je často spájaná s dekadenciou, hoci samotný autor explicitne neprehlásil príslušnosť k tomuto smeru. Neskôr sa Virza odklonil od provokatívnej štylistiky a zameral sa na národné a vlastenecké témy. Jeho literárny prínos spočíva v obohatení lotyšskej literatúry a v jeho prekladateľskej práci, ktorá otvorila dvere francúzskemu písomníctvu.
Straumeni
- 333 stránok
- 12 hodin čítania
Edvarda Virzas vārds un darbi pēc Otrā pasaules kara tika noklusēti vairāk nekā četrdesmit gadus. Tāpēc, ka Virzas daiļradi caurstrāvo patriotisma gars un valstiskuma idejas. Latvijas brīvvalsts laikā Virzas dzeja, tēlojumi un proza tulkoti sešās valodās, viņš bija aktīvs sabiedrisks darbinieks, teātra un mākslas kritiķis. Šodien lielā latviešu dižgara literārais mantojums vēl nav pilnībā apgūts, tomēr Virzam neapšaubāmi pieder cienīga vieta latviešu literatūras vēsturē.