Ludmila Lantová Knihy

V štyroch cykloch „raných" poviedok sa v podstate kryje obdobie Havlíčkovej mladosti s prvým vývojovým stupňom spisovateľovej tvorivej metódy, kde spôsob demaskovania spoločenskej reality má ešte podobu všeobecného romantického vzdoru. Po cykle antiiluzívnych ľúbostných poviedok nasledoval realistický poviedkový súbor Predavač času a Vzdo-rorozprávky. Štyrmi dokončenými románmi stojí však Jaroslav Havlíček najpevnejšie na území českého psychologického románu ako jeho neodmysliteľný spolutvorca. Prvou verziou Petrolejových lámp, napísanou počas roku 1934, sa po prvý raz v románovej šírke predstavil Havlíček ako autor neobyčajne schopný epickej objektivizácie. Autor pôvodne zamýšľal napísať románovú trilógiu o Štépke Kiliáno-vej, pochabej, výstrednej, ale v jadre dobrosrdečnej žene, veriacej vo svoju kartu, ktorá sa nikdy nedočká naplnenia svojich túžob. Petrolejové lampy autor prepracoval krátko pred svojou smrťou, trilógiu nedokončil.

Stavebně složité dílo účtuje se "zlým samotářstvím" a je budováno kontrastními životními postoji dvou herců, anarchisty a světoběžníka Jana veselého, blížence Olbrachtových vášnivých tuláků, a ukázněného, humanismem prostoupeného Jiřího Jesenia. Míří k syntéze kladných složek dvou rozdílných životních postojů, směřuje k přerodu člověka, který se zříká svého osamocení a mění v bojovníka za společensky progresivní ideály. Za tyhle cíle i Jan Veselý umírá, zatímco pasivní a ukázněný herec Jesenin žije dál svůj herecký život. Vydání deváté, v ČS třetí.

Výbor ze statí, článků a referátů, věnovaných literatuře a dramatu, zachycuje mnohostrannost Hostinského působení jak v oblasti teoretické, tak i v denní kritické praxi. Zachycuje vědecky zaměřené studie i popularizující přednášky a referáty určené širšímu okruhu čtenářů. Tomutopoměrně různorodému materiálu odpovídá také vnitřní členění. Výbor uspořádali Dalibor Holub, Hana Hrzalová a Ludmila Lantová. Doslov napsala Hana Hrzalová. 1. vydání.

První český výbor z teoretické a literárně kritické tvorby významného představitele naši marxistické kritiky let třicátých. V prvním oddílu jsou seskupeny stati obírající se obecně estetickými otázkami a kulturní politikou, v druhém glosy, recenze a literární kritiky, v třetím teoreticko-filosofické úvahy a rozbory.