Konec chleba, počátek kamení
- 198 stránok
- 7 hodin čítania
Fotografie spisovatelů autorky Dagmar Hochové







Fotografie spisovatelů autorky Dagmar Hochové
Ve třetím, rozšířeném vydání se čtenářům opět představuje záhadná bytost jménem Arsemid. Autor Ivan M. Havel, známý jako šéfredaktor časopisu Vesmír a průkopník kybernetiky, byl také edičním pracovníkem během věznění svého bratra Václava Havla. Havel, ačkoliv se profesně věnoval vědecké práci, dokáže vyvažovat analytický úsudek s nadsázkou a absurdním humorem, což dokládá jeho série filosofických dialogů se Zdeňkem Neubauerem. Hlavní vztah k literatuře Havel projevil již ve své prvotině Arsemid, jejíž první verze vznikla před 60 lety. Knižního vydání se dočkala až v devadesátých letech a každé nové přináší odlišné pohledy na život tajemného homunkula. Kdo je Arsemid? Odpověď není jasná, ale jeho postava se pohybuje v duchovním pásmu mezi Kafkou, Tolkienem, Osvobozeným divadlem, Klímou a Morgensternem. Nové vydání obsahuje důkladný poznámkový aparát, který osvětluje okolnosti vývoje textu, a poprvé zveřejňuje autorovy ilustrace, které zachycují sny v Arsemidově příběhu. Kapitoly jsou propojeny motty, které vytvářejí důmyslnou síť, a právě kvůli nim stojí za to se do Arsemidovy skládačky pustit.
Monografie Dagmar Hochové (1926-2012) se ke čtenářům dostává čtyřicet let poté, co v edici Umělecká fotografie nakladatelství Odeon vyšla autorčina první malá monografie, a dvanáct let poté, co nás tato významná dokumentaristka české humantitní fotografie opustila. Kniha sleduje její život a dílo prizmatem vyprávění jejích generačních souputníků, dobových dokumentů, autorčina archivu negativů a publikací, které o její práci vyšly po pádu komunismu.
Tato monografie Dagmar Hochové je ohraničena dvěma daty. Z února roku 1948 pochází výmluvný snímek s přemalovaným antikomunistickým nápisem, z listopadu 1989 pak pohled na zaplněné Václavské náměstí.
Půvabná vzpomínková knížka botaničky RNDr. Jany Osbornové na život v historické pražské lokalitě. Text je doprovázen více než čtyřmi desítkami starších i novějších totografií různých autorů.
Kniha vzpomínek známé fotografky vtipně a zasvěceně evokuje autorčino rodinné zázemí, vlastní práci a zejména český kulturní a společenský život posledních šedesáti let. Knihu k vydání připravil Jaromír Slomek, z jehož podnětu vznikla. Vyprávění Dagmar Hochové je doplněno unikátními fotografiemi z jejího života i jejími vlastními snímky.
Kniha černobílých fotografií z cyklu „Děti“ zachycuje jedinečné okamžiky dětství a přirozenou krásu dětí v různých situacích. Fotografické snímky vyzařují autenticitu a emoce, které oslovují diváka a vyvolávají vzpomínky na vlastní dětství. Hochová se ve své práci zaměřuje na hravost, radost a nevinnost, které jsou charakteristické pro tuto etapu života. Kniha nabízí pohled na svět očima dětí a ukazuje, jak je důležité uchovat si v sobě dětskou duši i v dospělosti. Tato kolekce fotografií je oslavou dětství a jeho kouzla, které nás všechny spojuje.
V reportážně-povídkové knize se Branald vydává na výpravu za tehdejší současností nejen jako důkladný a velmi zasvěcený pozorovatel, ale především jako umělec, který dovede pod zajímavým povrchem skutečností objevovat ještě zajímavější prameny toho, z čeho vlastně vyrůstá podobaživota. Píše-li o Košumberském ústavu pro léčbu tuberkulosy, o mravenčí práci lékařů a sester v zapadlém šumavském koutě, o pardubické rafinérii, o stavbě mohutné elektrárny, o psychiatricky zajímavém případu mladého studenta nebo o čemkoliv jiném, objevuje pod tím vším především člověka.
Nové vydání Hrubínových dětských veršů je provázeno fotografiemi, které zachycují radostné prostředí dětských her. 3. vydání, s fotografiemi 1. vydání.
Monografie významné české fotografky Dagmar Hochové obsahuje díla, která se pojí k naplnění lidského života.
Fotografické imprese Dagmar Hochové zachycující život v italských městech v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století (1967,1968,1973,1987).
Kniha přináší soubor dosud nepublikovaných černobílých dokumentárních snímků významné, humanisticky orientované české fotografky z její cesty po severním Vietnamu v roce 1961. Zachycuje každodenní život zdejších obyvatel nejen na vyhlášených místech, ale i na rýžovištích a tržištích, při rybolovu, a také různá řemesla, to vše s obdivem k pracovitosti, důvtipu a noblese prostých Vietnamců.