Petruška Šustrová Poradie kníh

Vzpomínková kniha Petrušky Šustrové přináší osobní svědectví o událostech, o nichž je někdy těžké mluvit a ještě těžší si je lze dnes představit: Výslechy na Státní bezpečnosti, neustálá šikana, konspirace, vězení... Zachycuje rovněž zákulisí českého disentu a každodenní život autorky plný strastí, ale i humoru a radosti. Petruška Šustrová popisuje své studentské politické aktivity v roce 1968, následné zatčení a obvinění z podvracení republiky za práci v Hnutí revoluční mládeže. Dále líčí činnost Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných i své porevoluční angažmá při prověřování příslušníků Státní bezpečnosti a přípravě lustračního zákona. Nechává nahlédnout též do svého osobního života a zachycuje vývoj svých názorů. Kniha vykresluje určitý obraz doby a také portréty autorčiných blízkých přátel z oblasti disentu a nezávislé kultury.

O Severní Koreji a vládnoucí dynastii Kimů máme omezené znalosti. Média často vykreslují tuto zemi jako uzavřenou říši zla, která hrozí jadernými zbraněmi. Autorka se snaží hlouběji porozumět korejskému systému a odhalit, proč je Severní Korea taková, jaká je. Kim Čong-un se jeví jako tyran, jehož výhrůžky jsou nevyzpytatelné a situace v zemi se zdá být chaotická. Napoleoni se však snaží překročit tradiční pohledy a neomezuje se na euro-americké principy demokracie. Nepodporuje jednoduché rozdělení na dobro a zlo, ale zkoumá, zda je obraz Severní Koreje takový, jaký nám předkládají média. Její kniha obsahuje informace a svědectví diplomatů, disidentů a odborníků a hledá odpovědi v fascinujícím příběhu dvou Korejí a konfliktu studené války. Analyzuje excentrickou realitu severokorejského totalitarismu a snaží se pochopit myšlení národa ovlivněného ideologií čučche, která je zásadní pro vysvětlení psychologického stavu Kimových „poddaných“. Také se zabývá temnou sítí počítačových zločinů, které jsou připisovány Severní Koreji.

Pohled na válku v Čečensku, kterou Wojtek Jagielski zažil na místě, je nesmírně aktuální. Také to měla být blesková operace. Vidíme stejné ruské chyby, stejnou neústupnost, bezohlednost k civilním obětem a manipulaci s fakty. Neochotu vyjednávat s druhou stranou a lži na mezinárodním fóru.Ale přeci jen potřebujeme zkušeného průvodce, protože Čečensko je země pro Středoevropana v mnoha ohledech exotická. Především je to muslimská společnost a aspekt víry hrál nejen v této válce důležitou roli. Ruská strana mohla řadu let bojovat s „islámskými teroristy“ a atmosféra na přelomu tisíciletí tomu nahrávala. Čečenští horalé jsou svými povahami skutečně tvrdí a nebojí se žádné zbraně – jak se ukázalo v Beslanu. Tradiční klanová společnost uznává jiné hodnoty a ne vždy je dokážeme pochopit. Tento příběh o touze po svobodě je také vyprávěním o cti, krevní mstě a silných rodových vazbách. Kamenné věže vychází v překladu Petrušky Šustrové v edici Prokletí reportéři.

Uprostred Európy, v dvadsiatom storočí, zavraždili Sovieti a nacisti na krvavom území medzi Berlínom a Moskvou štrnásť miliónov ľudí. Počas dvanástich rokov v oblasti dnešného Poľska, Ukrajiny, Bieloruska, pobaltských štátov a západnej časti Ruska ročne zmasakrovali viac ako milión obyvateľov, čo bolo výsledkom cielenej politiky nesúvisiacej s bojovými operáciami. Kniha ponúka pohľad na systém, ktorý stál za týmto šialenstvom. Americký historik Timothy Snyder skúma Stalinove a Hitlerove motívy a metódy, pričom dopĺňa rozprávanie dôležitými výpoveďami obetí, ako sú listy príbuzným, lístky z vlakov a denníky. Dielo sa opiera o široké využívanie miestnych prameňov a autorovu schopnosť priblížiť tváre a hlasy týchto miliónov zavraždených prostredníctvom epizodických postáv. Výsledkom je originálny pohľad na najväčšiu tragédiu v európskych dejinách, ktorý nás núti prehodnotiť našu minulosť. Viacerí odborníci označili toto dielo za jednu z najdôležitejších kníh o zlomových udalostiach 20. storočia. Od svojho vydania získalo prestížne ocenenia a v štyroch krajinách sa umiestnilo na prvej priečke rebríčka bestsellerov literatúry faktu. Kniha bola preložená do najväčších svetových jazykov a vyšla vo všetkých jazykoch, ktorými sa hovorí na niekdajšom krvavom území.

Alexandr Podrabinek ve svém líčení osudu zobrazuje poměry v Sovětském svazu 70. a 80. let, kdy probíhalo systematické potlačování občanských práv a zneužívání moci k likvidaci nepohodlných osob. Sám vězněn a poslán do sibiřského vyhnanství, je důkazem postojů sovětských představitelů k opozici i během perestrojky a glasnosti, které byly vnímány jako demokratizační procesy. Jeho kniha je silným svědectvím o těžkém každodenním životě v SSSR a jeho setkání a spolupráce s významnými odpůrci režimu, jako byli Andrej Sacharov a Naděda Mandelštamová, přinášejí cenné pohledy. Nezapomenutelnou postavou je důstojník KGB, který se stal informátorem disidentů. Popisuje také osudy „kágébáků“ v postsovětské době. Narodil se v roce 1953 v Moskvě a je vzděláním medik. Od 70. let se aktivně účastnil hnutí za lidská práva, byl zatčen v roce 1978 a znovu uvězněn v roce 1980. Je spoluzakladatelem Nezávislého psychiatrického sdružení a byl hlavním redaktorem „Express-Chroniky“. V současnosti vede ruské oddělení Fondu za občanské svobody a pravidelně publikuje online. V roce 1979 vydal knihu o zneužívání psychiatrie u politických vězňů.

Téma knihy se týká regionu sousedícího s Polskem, který ve své bouřlivé meziválečné historii patřil do Československa a Maďarska. Velmi krátkou dobu také představoval zárodek nezávislého ukrajinského státu. Na tomto místě se křížily plány různých států a národů. Ve Varšavě se předpokládalo, že Zakarpatsko je jakýmsi svébytným českým depozitem, jenž má být po eventuálním pádu bolševiků předán Moskvě. Když však už bylo jasné, že sovětský stát bude trvat dlouho, přišla na řadu obava, že Podkarpatská Rus se stala spíše vkladem bolševiků, snažících se rozšířit území svého státu. Polské pohledy na Zakarpatskou Rus se rozcházely s pravdou. Pro Prahu tento region skutečně představoval jistou podobu koridoru. Neměl však Čechy spojovat s Rusy nebo s Ukrajinci, ale s Rumunskem. To byl jediný spojenecký stát, se kterým Československo sousedilo. Do poloviny roku 1921 se Československu, Rumunsku a Jugoslávii podařilo uzavřít obranné příměří proti maďarským revizionistickým ambicím. Spojenectví těchto tří států dostalo jméno Malá dohoda.

Prostřednictvím intenzivního výzkumu autoři odhalují skutečnost, že nyní nastal čas na globální probuzení. Je čas se spojit, požadovat pravdu a převzít kontrolu nad svým zdravím. Pravda o covidu-19 je pro vás pozvánkou, abyste se připojili k dr. Mercolovi a Cumminsovi, kteří vzdělávají veřejnost a angažují se ve jménu zdravé, spravedlivé, demokratické a regenerativní budoucnosti. Autoři knihy, která se objevuje na žebříčku bestsellerů New York Times, dr. Joseph Mercola a Ronnie Cummins se spojili, aby čtenářům nabídli ucelený pohled na problematiku současné krize v podobě pandemie covidu-19. Ne každý s nimi musí plně souhlasit. Přesto má smysl se s jejich úhlem pohledu blíže seznámit. Celá řada informací bude totiž pro čtenáře nová a možná i překvapivá. Kniha obsahuje také nebývalé množství odkazů na informační zdroje, kterými se autoři snaží svá tvrzení podepřít.

Tato kniha vznikla v návaznosti na projekt konference Program Václava Havla pro lidská práva a diplomacii na Floridské mezinárodní univerzitě ve spolupráci s českou neziskovou organizací Post Bellum a Knihovnou Václava Havla. Jejím základním tématem je paměť, lidská schopnost podržet v mysli a znovu zpřítomnit minulé události, ať už měly své místo v životě individuálním, či se týkaly zkušeností učiněných kolektivně, v rámci národního společenství, jehož je životní příběh každého z nás součástí. Dvakrát (na jaře a na podzim 2017) jsme pozvali skupinu lidí zabývajících se tímto tématem buď „teoreticky“, to jest jako předmětem obecné úvahy v rámci svých společenskovědních oborů, nebo střetávajících se s ním ve svém praktickém životě, v rámci historické zkušenosti svého národa, v tomto případě kubánského, a vybídli jsme je ke společné diskusi.

As Peter Pomerantsev seeks to make sense of the disinformation age, he meets Twitter revolutionaries and pop-up populists, 'behavioural change' salesmen, Jihadi fan-boys, Identitarians, truth cops, and more

Liberálna demokracia je v Británii, kontinentálnej Európe, v USA aj v ďalších krajinách pod paľbou kritiky, zatiaľ čo autoritárstvo je na vzostupe. Oceňovaná historička a držiteľka Pulitzerovej ceny Anne Applebaum v brilantnej eseji Súmrak demokracie vysvetľuje, prečo sa elity v demokratických krajinách začali prikláňať k nacionalizmu a autoritárstvu.