Martin Machovec Knihy

Výbor z básnického díla, 1950–1994. Obsáhlý výbor z Bondyho básnického díla sestavený předním znalcem a editorem toho díla Martinem Machovcem je rozdělen do čtyř chronologicky uspořádaných oddílů, reprezentujících zhruba čtyři dekády Bondyho tvůrčí práce: 1950–59, 1960–70, 1971–82, 1983–94. Připojena je též obsáhlá ediční poznámka a blok O Egonu Bondym napsali nebo řekli, dokumentující často velmi rozporuplné a příznačně protichůdné reflexe Bondyho poezie. Výbor se opírá o souborné vydání Bondyho veršů z let 1990–1995 (devět svazků Básnického díla E. B., tři následující publikace nových sbírek) a jeho smyslem je připomenout dnešnímu čtenáři to nejlepší z tohoto díla, jež je dnes neprávem poněkud zastíněno Bondyho texty prozaickými či filozofickými. Děje se tak pokud možno vyváženě jak z hlediska chronologického, tak z hlediska rozmanitých básníkových tvůrčích způsobů: jsou zde verše „totálně realistické“, „trapné“, „primitivistické“, neosurrealistické, agitační, filosoficky-meditační, příklady poesie deníkové, detabuizační i důkazy občasných Bondyho návratů k tradičnějším básnickým formám. Nechybějí ani ukázky příležitostných experimentů s texty psanými v cizích jazycích. Tento výbor je tedy v jistém smyslu syntézou dosavadních publikací Bondyho básnického díla.

Úplný soubor básnicko-deníkových knih Pavla Zajíčka, jedné z nejvýznamnějších osobností českého literárního, hudebního a výtvarného undergroundu 70. let. Pavel Zajíček (* 15. 4. 1951 v Praze) odešel v roce 1980 do exilu a v letech 1980–90 žil ve Švédsku a Spojených státech. Ve svých dvaadvaceti letech založil spolu s Milanem Hlavsou experimentální hudební soubor DG 307, pro nějž psal texty a společně s Hlavsou komponoval hudbu. Tento soubor působil v letech 1973–75, poté byl Zajíčkem dvakrát obnoven: poprvé v roce 1979 (hrál do roku 1980), podruhé v roce 1992. DG 307 – s mnoha personálními obměnami – vystupují koncertně dodnes. Zajíček svými básněmi přispěl též k několika (později též na LP a CD vydaným) projektům skupiny The Plastic People of the Universe. Své texty ze 70. let, které nebyly určeny pro soubor DG 307, vydával Zajíček v letech 1977–80 v řadě autorských samizdatů, které se vyznačovaly unikátní grafickou koncepcí a výtvarnou výzdobou. V jediném exempláři byla vydána například tzv. Mařenická kniha (1977) a jen v několika kopiích se dochovaly samizdaty Dopisy (Tok okamžiků) (1977), Vyslov sám sebe i svuj svět (1977), Úlomky skal (1979), Roztrhanej film (1980), Šedej sen (1980) a Listy k čemukoliv (1980). Tyto soubory jsou shrnuty do přítomného svazku.

Pro svazek K interpretaci české podzemní a undergroundové literatury 1948–1989 vybral Martin Machovec jednadvacet svých studií z posledních dvaceti let. Soustřeďuje svou pozornost na okruh českého kulturního undergroundu 70. a 80. let, zabývá se však i jeho předchůdci a inspirátory z 50. a 60. let a přirozeně i způsobem, jímž mohla být ve vymezeném časovém období literární díla šířena, a také jeho společensko-politickým kontextem. Mimořádně objevné a přínosné jsou Machovcovy postřehy týkající se díla Egona Bondyho a Ivana M. Jirouse, jejichž dílo, tedy jeho převážnou většinu, po roce 1989 také edičně připravoval k vydání, ale věnuje pozornost i autorům v dějinách české literatury zatím zcela neprávem považovaným za okrajové (Vladimír Boudník, Ivo Vodseďálek, Jana Krejcarová, Pavel Zajíček, František Pánek, Milan Kozelka, Josef Vondruška aj.). Machovcova kniha podstatně přispívá k lepšímu poznání kulturní, zejména literární produkce autorů, kteří nejsou považováni za součást kulturního mainstreamu, a to ani mainstreamu zakázané literatury 70. a 80. let.

Ze sbírek Collected Poems 1947-1980, White Shroud, Poems 1980-1985 a časopiseckých vydání uspořádal převážně sám A. Ginsberg za své návštěvy v Praze roku 1990. Ediční poznámka Cílem tohoto výboru z Ginsbergovy poezie bylo navázat na souborné vydání ginsbergovských překladů Jana Zábrany (Kvílení, Odeon 1990), jež je ohraničeno lety 1950 – 1965, a pokusit se tak doplnit a ucelit obraz díla tohoto předního představitele americké beat generation. Doporučující výbor ze svého díla provedl při své poslední návštěvě v Praze (v dubnu 1990) sám autor; jeho výbor byl sice (především z důvodů rozsahu textů) zkrácen, avšak zároveň byl i (především z důvodů možností překladu a předpokládané srozumitelnosti českému čtenáři) rozšířen o několik dalších básnických textů z let 1965 – 1985, a také o pár čísel z pětiletí následujícího, tj. z posledního období básníkovy tvorby. Výbor je symbolicky ukončen loňským Návratem krále Majáles. Při uspořádání výboru jsme také přihlíželi ke studii Protestní, prorocké a elegické zpěvy Allena Ginsberga od prof. Josefa Jařaba (otištěné v odeonském svazku Kvílení), která pojednává i o posledních desítiletích básníkovy tvorby a která nám pomohla se v básníkově rozsáhlém díle zorientovat. Martin Machovec leden 1991

Vladislav Merhaut (nar. 1938) byl jedním z nejvěrnějších přátel Vladimíra Boudníka a dnes patří mezi klíčové znalce jeho díla. Své zápisky o Vladimíru Boudníkovi si vedl od roku 1960 až do umělcovy tragické smrti. Jeho deníkové záznamy jsou velice cenné především pro svou faktografičnost a nestrojenost a rovněž nestylizovanou autentičnost výpovědi. Údaje o umělcově životě a o jeho tvůrčích aktivitách Merhaut zaznamenával až s maniakální pečlivostí, a tak se o poslední, pro Boudníka tolik tragické dekádě jeho života může čtenář z knihy dozvědět velice mnoho. Najde v ní vyprávění o Boudníkově práci v továrně i o osobách z řad výtvarníků, kunsthistoriků, literátů, sběratelů či psychiatrů. Mnoho místa je v Zápiscích věnováno také Boudníkovu rozporuplnému vztahu k ženám. Merhautův dokumentární text do značné míry opravuje Hrabalovu legendu o "něžném barbarovi".

Druhé, výrazně rozšířené vydání úplného souboru básnického díla básníka, esejisty a významného kulturního organizátora Ivana M. Jirouse, nositele Ceny Jaroslava Seiferta, patří k základním dílům české literatury uplynulých čtyřiceti let. Svazek edičně připravil Martin Machovec, který jej opatřil zevrubnou ediční poznámkou, komentáři, soupisem inciptů básní i rozsáhlým jmenným rejstříkem. Oproti prvnímu vydání jsou v knize zahrnuty i tři sbírky, které autor napsal v době po prvním vydání své Summy: Magorova vanitas, Ubíječ labutí a Rattus norvegicus. Jirousova poezie patří k nejvýznamnějším a čtenářsky nejvyhledávanějším hodnotám současné české literatury. Kniha roku 1998 podle ankety Lidových novin.

Kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho. Práce mladého ostravského literárního vědce má podtitul Kapitoly z básnické poetiky Egona Bondyho a pokouší se postihnout v jednotlivých interpretačních kapitolách základní konstanty a proměny Bondyho básnického díla, přičemž autor studie považuje za největší přínos Bondyho poetiky objev metody totálního realismu. Kniha obsahuje jako studijní materiál tři doposud nepublikované sbírky básníka Egona Bondyha připravené edičně Martinem Machovcem. Jde o Fragmenty prvotin (básně z let 1947-48), Churavý výtvor (básně z let 1948-50) a dále Druhá sbírečka (Mí přátelé), texty z února 1975. Publikace obsahuje rovněž fotopřílohu.

Kniha přináší v pěti literárních dokumentech svědectví předních představitelů kultury českého undergroundu. Stavem hudebního undergroundu se zabývají Ivan Martin Jirous a Paul Wilson, ke kořenům literárního undergroundu na přelomu 40. a 50. let se vrací Egon Bondy. Oblast samizdatové literární produkce 80. let mapuje ve své zprávě o Revolver revue Jáchym Topol a undergroundová literatura 70. a 80. let je rovněž tématem druhé studie Ivana Martina Jirouse. Celkový obraz českého undergroundu interpretovaný v těchto pěti autentických dokumentech nakonec rámcuje teoretická studie editora Martina Machovce, která zachycuje vývoj tohoto hnutí od vzniku edice Půlnoc na konci 40. let, přes éru Plastic People of the Universe v 70. letech, až po Sametovou revoluci v roce 1989. Kniha je doplněna rozsáhlou bibliografií, filmografií a diskografií.