Miroslav Verner Knihy

Viac ako 3 000 rokov bol Egypt domovom jednej z najvýznamnejších civilizácií na našej planéte. Táto publikácia je oslavou divov starovekého Egypta, od masky Tutanchamona po Údolie kráľov a veľkých pyramíd v Gíze, od hieroglyfov po zlaté poklady zdobené magickými anchmi a skarabeami. Štruktúrovaný výklad sprevádza vyše 1 500 fotografií a špeciálnych ilustrácií. Kniha sa zaoberá históriou, náboženstvom, literatúrou a umením starovekých Egypťanou, ale aj ich životnou situáciou a denným režimom "obyčajných" ľudí, napríklad staviteľov pyramíd, úradníkov či remeselníkov. Vo svete faraónov zachádza kniha do mimoriadnych podrobností, poskytujúcich množstvo informácií o fascinujúcej a tajomnej egyptskej kultúre.

Discusses the pyramids, peeling back the layers of these ancient structures to reveal something about the civilization that built them.

Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona. A hlavně – uplynulo 200 let od chvíle, kdy Francouz Champollion rozluštil hieroglyfy. Vznikl nový vědní obor, egyptologie. Bez znalosti písma starých Egypťanů totiž bylo možné odkrývat a obdivovat monumentální stavby, nádherné sochy a stěny chrámů popsané hieroglyfy, nikdo ale nerozuměl jim, ani oné dávné civilizaci. Po Champollionově objevu přišli do Egypta první skuteční archeologové. Přední český egyptolog Miroslav Verner se při vyprávění s novinářkou Ivanou Faryovou vrací na začátek a přibližuje čtenářům hlavní milníky a nejzajímavější momenty tohoto dvousetletého příběhu.

Rozsáhlé původní dílo vědců Českého egyptologického ústavu. Úvodní dvě kapitoly jsou věnovány historii Egypta a egyptologii. Těžiště práce pak představuje více než 950 abecedně uspořádaných hesel týkajících se politických poměrů, hospodářství, náboženství, jazyka a písma, literatury, umění, významných osobností a událostí staroegyptské historie. Knihu doplňuje přes 600 ilustračních obrázků.

Archeologická expedice Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí v Egyptě od počátku 60. let minulého století. Pracovala a pracuje na více místech, hlavní výzkumná činnost se však soustřeďuje na Abúsír – pohřebiště s hrobkami králů 5. dynastie (ca 2435–2306 př. Kr.), ležící v samém srdci pyramidových polí starověké Memfidy. Poprvé sem přišla, aby zkoumala jedinou hrobku – Ptahšepsesovu mastabu. Od té doby se česká archeologická koncese podstatně rozšířila a dnes zaujímá plochu okolo dvou čtverečních kilometrů. Byly zde odkryty dříve neznámé pyramidy, chrámy, papyrové archivy, hrobky, šachtové komplexy a dokonce celé velké hřbitovy z různých období egyptských dějin a tyto objevy výrazně změnily pohled na dějiny starého Egypta zejména ve 3. a 1. tisíciletí př. Kr. Protože od vydání první české knihy o Abúsíru, která v Academii vyšla pod názvem Zapomenutí faraoni, ztracené pyramidy. Abúsír, uplynuly více než dvě desítky let, během nichž došlo k mnoha novým pozoruhodným objevům, snaží se předkládaná publikace přiblížit českým čtenářům současné výsledky výzkumu této významné lokality.

Núbie, ležící na rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes téměř neznámá, přestože má fascinující a často pohnuté dějiny. Její strategická poloha a bohatství přitahovaly egyptské faraony od pravěku. Postupnou kolonizací Núbii ovládli a začlenili do staroegyptského státu, přičemž klíčovou roli hrály pevnosti a chrámy zasvěcené egyptským i núbijským božstvům. V 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. se však núbijští vládci na krátkou dobu ujali moci nad upadajícím staroegyptským státem. Núbie se stala místem střetu Ptolemaiovců a Římanů s merojským královstvím, a její historie zahrnuje také příchod křesťanství a islámu. V 50. letech 20. století se Núbie dostala do povědomí veřejnosti v souvislosti se stavbou Vysoké přehrady u Asuánu. UNESCO zahájilo mezinárodní akci na záchranu památek, které měly být zatopeny, což se stalo největší mezinárodní archeologickou operací v historii. Během této akce byly zachráněny významné kulturní památky, jako chrámy na Fílé a v Abú Simbelu, a další památky byly pečlivě prozkoumány a zdokumentovány. Českoslovenští vědci významně přispěli k úspěchu této záchranné akce, která probíhala v náročných podmínkách.

Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové informace o staroegyptských památkách, včetně chrámů, jejich architektury a náboženských textů. Výsledky bádání, publikované v odborných monografiích a článcích, však nebyly dostatečně zprostředkovány širší veřejnosti. Pokusy o popularizaci této problematiky většinou omezují na encyklopedické přístupy, stručné analýzy architektury a základní údaje o božstvech a stavitelích chrámů. V bohatě ilustrované a čtivé publikaci se autor snaží o důkladnější pohled na stavební vývoj a význam chrámu v kontextu staroegyptské civilizace. Usiluje o zasazení vybraného souboru hlavních chrámů do širšího historického, náboženského a archeologického rámce. Cílem je oživit chrám jako místo konání složitých obřadů, působiště organizovaných kněží a dějiště velkých náboženských svátků. Chrámy, zejména ty významnější, měly rozsáhlé hospodářské zázemí s vlastní administrativou a staly se mocenskými centry ovlivňujícími politický život v zemi. Tímto způsobem se čtenáři dostává do hloubky staroegyptské kultury a jejího náboženského života.

Půlstoletí českých egyptologických výzkumů ve stínu pyramid Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce. Mnozí z turistů, jichž do země na Nilu dodnes proudí tisíce, však nikdy neslyšeli jméno Champollion, natožpak Žába nebo Černý, přestože naše egyptologie se může pochlubit mnoha úspěchy a význačnými objevy. I naši předkové jevili o Egypt zájem. Humanisty, šlechtice a kurážné měšťany z počátku novověku vystřídali "otcové zakladatelé", kteří stáli u kolébky české archeologie a poté Československého/Českého egyptologického ústavu. Ve šlépějích Františka Lexy a jeho žáků Jaroslava Černého a Zbyňka Žáby pokračuje Miroslav Verner a dnes řada dalších. O tom, jakých úspěchů dosáhl Český egyptologický ústav, který v roce 2008 oslaví 50. výročí svého založení, o nejvýznamnějších objevech a velkých vzkumných etapách, vypráví s osobním zaujetím osoba nejpovolanější, prof. Miroslav Verner, který se jako student zúčastnil první expedice do Núbie a v čele českého archeologického týmu jako držitel rozsáhlé abúsírské koncese stojí dodnes. Příběh české egyptologie, zasazený do celkového archeologického dění v Egyptě, je stejně dramatický jako celé objevování starého Egypta.