Paul Herbert Freyer Knihy

Životopisná kniha o francúzskom teológovi, filozofovi, lekárovi, muzikológovi i etikovi, Albertovi Schweitzerovi, ktorý bol známy napríklad aj chýrnou nemocnicou v pralese rovníkovej Afriky (postavenú prevažne z vlastných prostriedkov). V tejto knihe sa dočítate o jeho detstve, študentských rokoch, cestovaní, pedagogickej i lekárskej práci i o spomínanej nemocnici.

Albert Schweizter bol presvedčený humanista, veľký mysliteľ, historik a vynikajúci organista sa vzdáva sľubnej kariéry vysokoškolského profesora, hudobného virtuóza a uznávaného spisovateľa, aby odišiel roku 1912 ako lekár medzi tých, ktorí ho podľa jeho presvedčenia potrebovali najviac. Veril, že chamtivým kolonializmom opantaným svetom môže účinne pohnúť len osobný príklad. Od tých čias prešli desiatky rokov a nad svetom sa prevalili dve ničivé svetové vojny. Veľmi bezprostredne postihli aj Schweiztera a jeho dielo. Nezlomili však jeho vieru v činorodý humanizmus a v zdravý rozum. Prichádza k poznaniu, že jedinou záchranou ľudstva pred hroziacou skazou je a zostáva iba dôsledný boj všetkých statočných ľudí za mier. S celou váhou svojej autority, ktorú uznávajú vedci, umelci i politici, vydáva výzvy za odzbrojenie a zrieknutie sa jadrových zbraní. O Albertovi Schweizterovi a jeho chýrnej lambarénskej nemocnici v pralese rovníkovej Afriky bolo už napísaných vyše 600 kníh. Jeho vlastné filozofické, odborné i belestricko-náučné knihy vyšli v státisícových nákladoch a prekladajú ich do všetkých svetových jazykoch.

Příspěvek k dějinám druhé světové války. Populárně vědecká práce zachycuje účast nacistických ponorek v druhé světové válce. V chronologickém sledu ozřejmuje počáteční úspěchy i zvrat, k němuž došlo v květnu r. 1943, kdy spojenci za pomoci radaru zaměřili a zničili najednou sedm německých ponorek. Těžko zasažitelné ponorky se od té doby staly častým terčem hlubinných a leteckých pum. Součástí knihy je i přehled všech ponorek německého válečného námořnictva za druhé světové války a jejich osud. 24 stran příloh

Im vorliegenden Tatsachenbericht schildert der Autor eindrucksvoll die Aktionen der roten Matrosen der deutschen Hochseeflotte im Herbst 1918. Sie weigerten sich, noch in letzter Minute für die Interessen von Monarchie und Kapitalisten als Kanonenfutter sinnlos verheizt zu werden. Damit gaben sie das Signal zur Novemberrevolution. Mit ihr bereiteten die Arbeiter und Soldaten dem Morden und Hungern des I. Weltkriegs ein Ende. Freyer läßt diese ereignisreichen Wochen lebendig werden. Er beschreibt den Mut und die Opferbereitschaft der Revolutionäre und veranschaulicht die volksfeindlichen Machenschaften der Herrschenden. Aber er verschweigt auch nicht die Ursachen, die dazu führte, dass es den Revolutionären nicht gelang, ihr Ziel einer sozialistischen Republik auf deutschen Boden aufzubauen. Es fehlte die Führung einer erfahrenen revolutionären Massenpartei.