Rudolf Těsnohlídek Knihy

Výbor, navazující na knihu Mrtvý u kříže a jiné soudničky, zahrnuje texty publikované v letech 1922-1928 v brněnských Lidových novinách, přičemž jde o texty téměř knižně způli netištěné. Autor se snaží objasnit motivy často nepochopitelných trestných činů, jež vyznívají jako spor a srážka nezvládnutelné živelnosti v člověku s lidskou konvencí a usměrňující racionalitou, tj. se zákonem a jeho regulativním dosahem. Vybral a uspořádal, edičně připravil, doslov a ediční poznámku napsal Bohumil Svozil.

Bylo nebylo jedno království. Po smrti starého krále dvořané vyženou prince a ten je nucen hledat své místo v životě. Protože nic neumí, není jeho cesta snadná.

Děj knihy Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška, podle níž vznikla proslulá opera Leoše Janáčka a dětmi oblíbený večerníčkový seriál, se odehrává poblíž Blanska, blízko Bílovic nad Svitavou. Také tam lze najít nejednu hospodu, která je podle lišky pojmenovaná. Ve skutečnosti se liškanarodila poblíž střítežské hájovny, kde ji našel opuštěnou místní revírník a vychoval ji mezi domácími zvířaty.

Příběhy Eskyma Welzla, který strávil dost dlouhý čas mezi eskymáky a pořizoval si mezi nimi různé zápisky. Živé a jedinečné spojení primitivnosti a praktického smyslu pro realitu. Neobyčejná fantazie a exotičnost. Jadrný humor. Zachycení tíživých situací, touhy po svobodě a přičinlivosti lze nalézt ve vzpomínkách cestovatele a polárníka, které jako jediné považoval za opravdu „svou“ knihu. Zatímco Golombkovy s Valentovy úpravy hojně vycházely a český čtenář je zná, zpracování Rudolfa Těsnohlídka na základě Welzlových dopisů vyšlo poprvé a naposledy v roce 1928.

Výběr z "Večerů" Lidových Novin (1911-1914) a ze soudniček Rudolfa Těsnohlídka. Příležitostný tisk k 50. výročí vzniku Lidových novin, který však - protože vyšel v roce 1943 - neobsahuje texty Karla Čapka nebo Ferdinanda Peroutky.

SF román Vrba zelená (F. Borový 1925) je bezesporu jedno z nejpozoruhod­nějších děl české SF. Hypnotizér vyšle skupinu čtyř mužů (strážníka, malíře, kočího a docenta) do Brna 30. století. Lidé žijí primitivním pastorálním způsobem a muži si s ženami vyměnili role. Zatímco muži se doma starají o děti, ženy loví, pracují a jsou nositelkami pokroku. Vyskytují se zde i svérázné vynálezy, například vzdušná pramice poháněná ladičkou, plující vzduchem na zvukových vlnách. Lidé budoucnosti mluví kuriózním slangem, k jehož pochopení je potřebný slovníček, který autor připojil na závěr knihy. Těsnohlídek konfrontuje technickou civilizaci s přírodním životem a také se svérázně zapojuje do dobové diskuse o feminismu a právech žen.

Výbor z Těsnohlídkových nejlepších soudniček zahrnuje až na malé výjimky texty z let 1922-1928. Kniha, vycházející k stému výročí autorova narození, je uváděna a uzavírána dvěma reflexívními soudničkářskými prózami, které přibližují atmosféru soudních procesů v obecnější a zároveň autorsky zpovědní poloze.

Výběr z "Večerů" Lidových Novin (1911-1914) a ze soudniček Rudolfa Těsnohlídka. Příležitostný tisk k 50. výročí vzniku Lidových novin, který však - protože vyšel v roce 1943 - neobsahuje texty Karla Čapka nebo Ferdinanda Peroutky.

Rozmarná povídka o malém chlapci, kterému říkali Strukavinka, a jeho kamarádech, o jejich toulkách přírodou, o tom, jak poznávají život kolem sebe, jak rozmlouvali se zvířaty, jak se spřátelili s vrabcem Čimčirínkem, co prožili s kocourem Matesem, psem Brokem a mnoha jinými. Ve vyprávění používá autor některých prvků moravských nářečí.

Výbor z básnické, prozaické a publicistické tvorby Rudolfa Těsnohlídka. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Dušan Jeřábek. K vydání připravili a ediční poznámky napsali Jan Chloupek, Vlastimil Válek a D. Jeřábek. Vydáno k 100. výročí autorova narození.