Paní prof. JUDr. Helena Barancová, DrSc., dovŕšila tohto roku krásne životné jubileum. Pri tejto príležitosti vychádza pocta, ktorou je vyjadrená úcta i uznanie. Pani profesorka Helena Barancová je spoluzakladateľkou Právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave a uznávanou osobnosťou právnej vedy v oblasti pracovného práva.
Uber, Airbnb, Zonky a další. Jak na ně nahlížet pohledem českého práva. Jak řeší problematiku sdílené ekonomiky pracovní právo, správní právo, finanční a daňové právo či právo sociálního zabezpečení. Jak je chráněno soukromí a osobní údaje ve sdílené ekonomice. Celkem 28 statí předních odborníků na danou problematiku dává komplexní pohled na tyto zcela nové formy podnikání. Nechybí zde ani vazba na zahraniční zkušenosti. Z hlediska dalších legislativních řešení jde o velmi přínosné pojednání autorů o vhodnosti či nevhodnosti regulace v blízké budoucnosti.
Účelem předložené publikace je věnovat se a v základních obrysech popsat a přiblížit jak národní právní úpravu předávání osobních údajů do jiných zemí, tak zejména doposud komplexně nezmapovanou úpravu nadnárodní. S ohledem na to, že problematika ochrany osobních údajů je obecně relativně abstraktní oblastí práva, která bývá mnohdy nesnadno uchopitelná, je zde věnována určitá pozornost jak některým ze základních pojmů, tak některým ze základních povinností s ní spojených. Ve vztahu k předávání osobních údajů do jiných zemí je zařazena i řada modelových případů inspirovaných aplikační praxí, na které navazují konkrétní otázky, k nimž jsou připojeny odpovědi (česká a evropská právní úprava, otázky a odpovědi).
Již páté vydání úspěšné učebnice je dílem kolektivu zkušených autorů z oblasti právní teorie a praxe. Jejím obsahem jsou jak obecné otázky práva sociálního zabezpečení, tak rozbor platné právní úpravy dílčích subsystémů tohoto právního odvětví. Jednotlivé kapitoly jsou uvozeny přehledem základní odborné literatury a výčtem tuzemské a evropské judikatury. Dílo vymezuje pojem a předmět práva sociálního zabezpečení, pojednává o historickém vývoji tohoto právního odvětví, provádí rozbor zdravotního, nemocenského, úrazového a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální pomoci a doplňkových systémů. Zabývá se rovněž právními skutečnostmi, právními vztahy a otázkami financování, organizace a řízení v sociálním zabezpečení. V publikaci nejsou opomenuty ani evropské a mezinárodní aspekty předmětného oboru práva. Publikace je určena především studentům právnických fakult v magisterském i doktorském studijním programu, využijí ji rovněž praktikující právníci, ekonomové a zaměstnanci státní správy a samosprávy i širší veřejnost.
Publikace po roce navazuje na knihu Whistleblowing – minulost, přítomnost, budoucnost. Obsahuje především příspěvky přednesené na konferenci Whistleblowing a (nejen) transpoziční legislativa, která se konala dne 20. září 2021 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Druhá část knihy obsahuje texty slovenských odborníků, které shrnujíprvní zkušenosti s fungováním národní transpoziční legislativy. Ačkoli český transpoziční zákon dosud nebyl přijat, kniha přináší řadu podnětných zamyšlení nad nejrůznějšími otázkami problematiky whistleblowingu, postřehy k poslednímu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a poznatky slovenských kolegů zejména k právní úpravě chráněného oznamování na Slovensku. Může tak mimo jiné přispět k formulaci racionální a efektivní transpoziční legislativy na ochranu oznamovatelů v České republice.
Publikace komplexně vykresluje problematiku ochrany osobních údajů, zejména pak ve vztahu k pracovněprávním vztahům. Vedle historické analýzy a analýzy principiálního podkladu právní úpravy obsahuje podrobný rozbor a výklad stávající platné právní úpravy na ochranu osobních údajů (včetně právní úpravy předávání osobních údajů do třetích zemí), tj. zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o zpracování osobních údajů. Pozornost je zde v podrobnostech věnována i určitým často diskutovaným případům zpracování osobních údajů v pracovněprávních vztazích, jako je výběrové řízení, osobní spis zaměstnance, zpracování rodného čísla či sledování zaměstnance při výkonu práce. Autor vyžívá svých mnohaletých zkušeností s praktickou aplikací právní úpravy na ochranu osobních údajů a právní úpravy pracovněprávních vztahů z dob svého působení na Úřadu pro ochranu osobních údajů a ze svého stávajícího působení v advokacii. Výklad je tudíž doprovozen řadou praktických příkladů. Fungování jednotlivých institutů je přiblíženo na reálných situacích z aplikační praxe. Publikaci uvítají nejen odborníci zabývající se touto problematikou, zaujme jistě i širší odbornou veřejnost, která v ní najde návrhy řešení problémových otázek souvisejících s předmětnou materií.
Na komentáři k novému zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě se podílel početný autorský kolektiv uznávaných odborníků na pracovní právo a právo správní ve složení: prof. JUDr. Miroslav Bělina, CSc. JUDr. Tomáš Bělina JUDr. Věra Bognárová JUDr. Bohuslav Kahle Mgr. Jiří Kaucký doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc. JUDr. Jakub Morávek, Ph. D. prof. JUDr. Jan Pichrt, Ph.D. JUDr. Eva Rothová JUDr. Ladislav Smejkal JUDr. Jaroslav Stádník doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. Ing. Ivan Tomší Cílem autorů bylo připravit komentář tak, aby mohl být užitečnou pomůckou při krocích provázejících transformaci státně-zaměstnaneckých vztahů v České republice. Komentář byl tvořen ve snaze „nekončit tam, kde začíná problém" a autoři tak mnohdy vyjadřují v komentáři osobní názory na některé, literaturou dosud nezodpovězené, otázky či nabízejí alternativní pohledy k již publikovaným řešením problematických oblastí. V textu jsou komentovány i příslušné prováděcí předpisy k zákonu. Dílo tak jistě obohatí odbornou diskusi a napomůže k hledání optimálních řešení.
Právně-filozofická publikace se zabývá fundamentálními otázkami práva. Autor sepsal své úvahy o právu a o jeho vztahu k ostatním normativním systémům, primárně pak k morálce. Publikace pojednává o tom, jaké by právo mělo být a jaký by měl být jeho vztah k morálce. Je zde představen určitý ideální model spolu s poukázáním na některé příčiny, které vedou k tomu, že se naznačené modelové situace nedaří dosáhnout, stejně jako úvahy o tom, k čemu mohou deficity ve vztahu práva a morálky vést. Práce autora byla oceněna 1. místem v kategorii Talent roku soutěže Právník roku 2012.
Publikace si klade za cíl podat komplexní rozbor problematiky zpracování osobních údajů v souvislosti s realizací pracovněprávních vztahů, to vše ve světle obecné materie zpracování osobních údajů. Jejím prostřednictvím je předkládán klíč ke správnému pochopení a uchopení ochrany osobních údajů. Přibližuje účel a smysl právní úpravy, historické konsekvence, prameny mezinárodního práva, právní úpravy EU a předkládá komentář k zákonu o ochraně osobních údajů (včetně přehledu relevantní judikatury). Publikace se nevyhýbá aktuálním problémům, jako je sledování zaměstnanců na pracovišti s využitím moderních sledovacích prostředků, obsah osobního spisu, podoba vstupního dotazníku atd., kdy se při jejich řešení autor velice obratně vypořádává s problémy, které přináší v oblasti zpracování osobních údajů v pracovněprávních vztazích soužití obecného zákona o ochraně osobních údajů a pracovněprávních předpisů.
Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze na téma „Atypická zaměstnání – cesta k vyšší zaměstnanosti?“. Záštitu nad konferencí převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. S přihlédnutím k šíři tématu, které je aktuální jak pro akademickou sféru, tak pro aplikační praxi, je dán prostor jak příspěvkům povahy primárně vědecké, tak příspěvkům zaměřeným spíše na poznatky z aplikační praxe, v nichž je poukazováno na nedostatky faktické a praktické tak, jak je zástupce příslušného segmentu vnímá. Z povahy věci, jelikož je v oblasti atypických forem zaměstnávání řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický; každý čtenář sám jistě posoudí, které z argumentů, které při konferenci (prodchnuté duchem svobodné diskuze typické pro akademickou půdu) zazněly, právě jeho svým významem oslovují. Věříme, že předkládaný sborník splní svůj účel, jímž je vyvolání intenzivnějšího diskurzu nad problematikou atypických forem zaměstnání a nad jejím dalším směřováním.
