Nové a aktualizované vydání knihy profesora Petráně, v níž na pozadí popisu korunovačního plesu císaře a krále Leopolda II. podal poutavý a zasvěcený obraz českých zemí i celé Evropy v době, kdy doznívaly josefinské reformy, zároveň se však od západu, z Francie, blížil revoluční příboj a s ním související společenské změny.
Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha: Karolinum a SPN 1995 - 468 s. : 44 bar. fot. příl. I J. Petráň a kol., Dějiny hmotné kultury. [D.] 2. [Sv.] (2)., Kultura každodenního života od 16. do 18. století.
Druhé rozšířené vydání publikace z doby císaře Rudolfa. Známý historik líčí průběh popravy 27 českých pánů na pražském Staroměstském náměstí r. 1621 a provádí i rekonstrukci stěžejních událostí, které k ní vedly, včetně stavovské defenestrace. Současně seznamuje se strukturou správy říše a Království českého i s tehdejšími politickými reprezentanty a spiklenci. Je umožněno nejen shlédnout zjevné děje, ale také nahlédnout do zákulisních machinací, kterými byly pozměňovány osudy zúčastněných.
Druhé, upravené a rozšířené vydání publikace o dějinách budovy Karolina v sepětí s výukou a slavnostmi Univerzity Karlovy. Autor líčí jeho stavební vývoj, pozornost věnuje zejména novodobým přestavbám podle projektů architektů J. Fragnera a T. Šantavého. Pojednává však též o slavnostech, zejména inauguracích rektora, imatrikulacích a promocích, popisuje scénáře slavností a insignie při nich užívané, obřadní oděvy, sceptra, medaile na řetězech důstojenství. Příloha obsahuje příslušné texty užívané v rituálech, jsou tu uvedeny i proměny oficiálních názvů pražského univerzitního vysokého učení. Bohatý obrazový doprovod tvoří kromě rozsáhlého souboru aktuálních barevných fotografií objektu a historických předmětů i historické černobílé snímky, grafika i stavební a situační plány.
Tématem knihy je kulturní obraz venkova a jeho vývoj od počátků rozvoje zemědělství v období neolitu. Ukazuje, jak se v evropském středověku ustálila kultura s úžasnou setrvačností, kterou podstatně narušil až věk průmyslu v 19. století. Výklad názorně doplňují kresebné a fotografické ilustrace.
Populární a osvědčená edice učebnic tvoří kompletní celek, který mapuje historické období od pravěku až do konce 80.let 20. století.Tento 2. díl se zabývá tématem: Vrcholný středověk.
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy během komunistického experimentu (1948-1968-1989) Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu. Na osudech generací studentů i pedagogů ukazuje turbulenci poměrů, v nichž se od roku 1948 střídala období závislosti na komunistické ideologii s obdobími, v nichž se mnozí dopracovali k sebereflexi a samostatnému myšlení, jež vyžadovalo občanskou odvahu. Dokládá, že na fakultě byli mezi studenty i pedagogy jak lidé, kteří by tu ve svobodných poměrech neměli co pohledávat, tak erudovaní odborníci, vystavení ideologickému tlaku a kádrovému prověřování, v horším případě pak dohledu tajné státní policie. Šířeji se věnuje především událostem roku 1989, podmínkám i průběhu politického převratu, a snaží se postihnout dědictví minulosti v dalším vývoji fakulty.
Podtitul: Soumrak tradičního venkova. Úspěšný svazek příběhu Ouběnic, dovedený do konce první světové války, vzbudil zaslouženou pozornost jako brilantní ukázka „dějin viděných zdola". V pokračování dovádí profesor Petráň dějiny své obce až na práh současnosti a opět se jedná o ukázkovou mikrohistorickou sondu, metodologicky velmi inspirativní, kde spojuje osudy jedné vesnice na Benešovsku se širšími osudy kraje i celé země. Autor tentokrát čerpá především z rodinných pamětí, jež nejlépe zrcadlí mentalitu našich předků, ale také z kronik, úředních pramenů (zejména četnických hlášení), regionálního tisku a samozřejmě i z vyprávění pamětníků. K nim ovšem patří i sám autor.
