Veronika Hurdová Knihy

Už to jsou dva roky, co se Agnes vrátila ze Zakázané hory. Od té doby život ve vesnici Magrejů na ostrově Baulu pokojně plyne. Jednoho večera se však stane něco, co bylo doposud vyloučené. Agnes se srazí se Stínem... S každým dalším dnem přibývají nové případy útoků těchto poloprůhledných bytostí na vesničany, se kterými ještě donedávna žili v souladu. Když se pak první z Magrejů začnou proměňovat ve Stíny, je jasné, že času není nazbyt. Rovnováha trvající po mnoho generací byla narušena a nyní zbývá zodpovědět jedinou otázku: Najde se někdo, kdo má dost odvahy na to, aby zachránil celý ostrov? POSELSTVÍ KNIHY: Jak si udržet vnitřní světlo, když svět kolem černá?

Agnes žije v pralesním kmeni Magrejů. Lidé z její vesnice se rodí s nějakým neobyčejným darem. Jakmile svůj dar objeví a ovládnou, musí jej na Úplňkové slavnosti předvést a složit přísahu, ve které přislíbí dar používat ku prospěchu celého kmene...

My dospěláci žijeme ve světě, kde jsme obklopeni spoustou „jistot“, „všeobecných pravd“ a „mouder“. A protože jsme se do takového světa narodili a žijeme v něm pěkných pár desítek let, zapomínáme se někdy ptát, jestli všechno to, co považujeme za normální, je i dobré, přirozené a lidské. Máme ale po svém boku výborné průvodce, kteří tuhle schopnost ještě neztratili! Svým každodenním „A próóóč?“ nás sice někdy dohánějí k šílenství. Já jsem ale za dětské otázky vděčná. Dokážou mě totiž držet ve stavu otevřené hlavy, kdy zapojuju kritické myšlení a znovu a znovu se dívám novýma očima na svět kolem sebe. Přesně takové jako děti je i Ptáče z téhle pohádky. Zvídavé, nebojácné a taky trochu praštěné. Svým nenechavým zobáčkem ve veselých příbězích naťukává témata jako zodpovědnost za vlastní zdraví, nemajetnická láska, celoživotní vzdělávání, strach z cizího, skutečná hodnota věcí nebo třeba síla sebepoznání.

Nová detská knižka z krkavčieho hniezda nesie názov Vtáča menom Vtáča. Čo si pre nás Veronika Hurdová pripravila tentoraz? My dospeláci žijeme vo svete, v ktorom sme obklopení mnohými istotami, všeobecnými pravdami a múdrymi myšlienkami. A keďže sme sa do takého sveta už narodili a žijeme v ňom pekných pár desiatok rokov, zabúdame sa niekedy pýtať, či to všetko, čo považujeme za normálne, je i dobré, prirodzené a ľudské. Máme však po svojom boku výborných sprievodcov, ktorí túto schopnosť ešte nestratili! Svojím každodenným A prečooo? nás síce niekedy privádzajú do šialenstva. Ja som však naopak za detské otázky vďačná. Dokážu ma totiž držať v stave, v ktorom je moja hlava otvorená, v ktorom zapájam kritické myslenie a znovu a znovu sa pozerám na svet okolo seba novými očami. Presne také ako deti je i Vtáča z tejto rozprávky. Zvedavé, nebojácne a aj trochu pojašené. Vo veselých príbehoch naťukáva svojím všetečným zobáčikom témy, ako napríklad zodpovednosť za vlastné zdravie, nemajetnícka láska, celoživotné vzdelávanie, strach z cudzieho, skutočná hodnota vecí alebo sila sebapoznania.

Vyražte spolu s Božidarou na bláznivý road trip. Nebudete litovat. Dost možná to bude cesta vašeho života.Božidara žije sice možná zvláštní, nicméně poklidný život. Když se jednoho dne na prahu její chalupy zjeví dospívající vnučka Rosie s žádostí o azyl na dobu neurčitou, ani jedna z nich ještě netuší, jak moc se jejich každodennost promění.Zatímco Božidara se musí vypořádat s tím, že její mnohaletou samotu narušila nová bytost, Rosie se pokouší zbavit okovů, které jí nasadila její matka Milada v podobě až příliš dokonalého života, v němž každá vteřina je předem naplánovaná.Po společně stráveném loudavém létě ale vyvstanou dvě zásadní otázky. Vrátí se Rosie na gymnázium, aby dokončila maturitní ročník? A kam každý podzim Božidara na půl roku zmizí, aniž by o tom cokoli kdokoli z rodiny věděl?- Román o třech generacích žen. Román o tom, že i když se snažíme být těmi nejlepšími matkami, jakými dokážeme, nemusí to vést ke krásnému vztahu s dcerou.

Pohádky psané s nadhledem a humorem, u kterých se zasmějí i dospělí. Naivní Prasátko uteče z rodného dvorku a venku naráží na situace, které ho donutí zamyslet se a postavit se k reálnému světu čelem.V každé kapitole nabídne stále méně Naivní Prasátko malým čtenářům způsob, jak se v dané situaci zachovat a jak je možné se k ní postavit a aktivně ji řešit.

Klasické pohádky zpracované "trošku jinak". Napadlo vás někdy při čtení pohádek, že takhle se to přeci nikdy nemohlo doopravdy stát? Copak vlci nejsou v Čechách chránění, aby si do nich kdejaký myslivec od Červené Karkulky střílel? A co Růženka? Kdyby skutečně prospala 100 let, jak by si potom rozuměla s princem? Perníkové Ježibabě by se zase při prvním dešti rozmáčela střech nad hlavou. Takových paradoxů a podivností je v našich pohádkách snad nekonoečno. Ale jen přepsat klasické příběhy... to je na knížku trochu málo. Veroniku Hurdovou trápilo, že si během čtení pohádek svým dětem nebyla vždycky jistá, že předávají hodnoty, které považuje v dnešním světě za důležité.

Rok jsem sbírala odvahu. Rok jsem sbírala prožitky. Rok života po smrti mého milovaného manžela mi přinesl tolik krásných věcí, kolik jsem si nikdy nedokázala představit. Skrz svůj osobní příběh chci zprostředkovat, že smrt se dá vnímat i jinak než ztráta. Že vedle hlubokého zármutku lze zažívat i hluboké, dechberoucí štěstí. Chci vrátit smrt zpátky do našich životů, protože věřím, že díky ní může každý z nás žít mnohem naplněnější a naplňující život plný lásky, vědomé přítomnosti a pochopení sebe samých.