Cílem metodiky je poskytnout především odborným i výkonným pracovníkům památkové péče, státní a církevní správy, městských a obecních úřadů, ale i zájemcům z řad historiků, historiků umění, restaurátorů, heraldiků, epigrafiků, genealogů i širší poučené veřejnosti základní přehled o sepulkrálních památkách, jejich podobě, vývoji, metodách dokumentace a péče o ně. Metodika může sloužit i jako učebnice relevantního odborného vzdělávání všech stupňů.
Nápisy čili epigrafika hrají velkou roli při popisu a interpretaci svých nositelů, v tomto případě uměleckohistorických památek. Metodická příručka reflektuje výsledky současného evropského bádání na poli epigrafiky a přizpůsobuje je pro aplikaci „laika“ v památkářské praxi.
V edici Jiřího Roháčka vychází další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky. Jednotlivá čísla by měla vědomě vedle sebe stavět příspěvky různého chronologického, tematického, disciplinárního a metodického záběru a příspěvky renomovaných českých a zahraničních badatelů společně s výběrem kvalitních příspěvků badatelů nastupující generace. Kromě příspěvků z 10. zasedání Longius aut propius, mors sua quemque manet v Praze 31. října – 2. listopadu 2012 tedy v předkládané publikaci nacházíme komplementárně další příspěvky výše uvedeného vymezení.
Třísvazková publikace je upraveným a rozšířeným vydáním elektronické publikace (Praha: Artefactum 2020), která zpřístupnila unikátní rekviziční dokumentaci zvonů ze sudetské župy (1940–1943) z fondů oddělení dokumentace Ústavu dějin umění a ze soukromého majetku. Spojená digitalizovaná dokumentace, obsahující, kromě vlastníchevidenčních karet s bohatou fotodokumentací a frotážemi (obtahy), také metodické a další prováděcí materiály a dobovou korespondenci, je mimořádným a v mnohém ohledu díky své komplexnosti a rozsáhlosti obrazové dokumentace i v evropském měřítku ojedinělým pramenem. Výpovědní hodnota se týká jak z velké části zničených zvonařských památek, tak i fenoménu válečných rekvizicí a jejich konkrétního průběhu. Použitá metoda obrazové edice s doprovodným aparátem (shrnující záznamy / karta ke každému zvonu, rejstříky) a úvodními statěmi (česky a německy) je kompromisem mezi potřebou rychlého zpřístupnění velmi rozsáhlého konvolutu materiálu na straně jedné a zachováním „přidané hodnoty" vědeckého kritického a kontextuálního přístupu. Zum Schweigen gebrachte Stimmen. Requisitionsdokumentation der Glocken der böhmischen, mährischen und schlesischen Grenzgebiete aus den Jahren 1942–1943
Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které
se konalo v Praze 25. -27. října 2017. Tyto unikátní pravidelné konference
pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou zaměřeny na sepulkrální
památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a umělecká díla v tradičním
pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke středoevropskému kontextu.
Nevyhýbají se ani tématům, která šířeji osvětlují kontext, v němž tyto památky
vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na interdisciplinární
charakter zasedání.
Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra
epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání
obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a
středověké a novověké epigrafiky. Aktuální svazek obsahuje studie a
materiálové přísvěky českých, slovenských a polských badatelů přednesené na
pravidelných zasedáních k problematice sepulkrálních památek v letech
2012–2014.
Sborník jubilejního 15. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních
památek, které se konalo v Praze 19. - 21. října 2016. Tyto unikátní
pravidelné konference, pořádané od roku 2000 Ústavem dějin umění AV ČR, jsou
zaměřeny na sepulkrální památky jako hmotné artefakty sepulkrální kultury a
umělecká díla v tradičním pojetí, s věcným či metodickým vztahem ke
středoevropskému kontextu. Nevyhýbají se ani tématům, které šířeji osvětlují
kontext, ve kterém tyto památky vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je
kladen na interdisciplinární charakter zasedání. Vícejazyčná publikace
obsahuje celkem 22 statí a 3 kratší zprávy, které pokrývají danou problematiku
od středověku do 20. století. Nově byly zařazeny i příspěvky k památkám
židovským a islámským.
Kniha je věnovaná sepulkrálnímu sochařství českého středověku v rozmezí šesti
staletí. Hlavní devíza spočívá v komplexnosti pohledu a v interdisciplinárním
přístupu ke studovanému materiálu. Text knihy sestává ze dvou základních částí
- z úvodních studií a podrobného katalogu. Úvodní části zaměřují pozornost
zejména na význam sepulkrálního sochařství v životě středověké společnosti, na
typy nekropolí (královské, církevní, šlechtické), zkoumají vliv husitství a
utrakvismu na výtvarnou stránku náhrobků a analyzují kritické výhrady předních
husitských a utrakvistických ideologů, které měly negativní vliv na rozvoj
náhrobní skulptury, zkoumají typy náhrobků a ikonografickou stránku jejich
výzdoby, umístění náhrobků v sakrálním prostoru a jejich sémantický vztah k
ostatní chrámové výzdobě, proměny výtvarného ztvárnění i epigrafické stránky v
průběhu staletí. Druhou částí knihy je vědecký katalog prací. Katalogová část
zahrnuje 260 katalogových hesel náhrobků s kompletní fotodokumentací, přepisem
a analýzou náhrobních nápisů a s popisem různých druhů materiálů, z nichž jsou
náhrobky vytvořeny. Téma má výrazný mezinárodní aspekt - kniha se zapojí do
mezinárodního bádání o evropské sepulkrální skulptuře a seznamuje odbornou
veřejnost s dosud neznámými díly této oblasti.
Publikace přináší příspěvky 18. a 19. zasedání k problematice sepulkrálních
památek. Tyto mezinárodní vícedenní konference pořádá Ústav dějin umění AV ČR,
v. v. i. od roku 2000. Jsou zaměřené na téma sepulkrálních památek jako
hmotných artefaktů sepulkrální kultury a umění v tradičním slova smyslu, s
věcným či metodickým vztahem ke středoevropské problematice. Nevyhýbají se
ovšem ani tématům, která šířeji osvětlují kontext, v němž tyto památky
vznikaly a funkčně se uplatňovaly. Důraz je kladen na charakter
interdisciplinárního, inter regionálního a interinstitucionálního setkání. O
úspěchu takto postavené koncepce svědčí nejenom vysoká úroveň a stálý zájem
kvalitních referujících z celé střední Evropy, nýbrž i každoročně početné
auditorium. Svým zaměřením, dlouhou tradicí a krátkou periodicitou jsou
zasedání unikátní v celoevropském kontextu, mají v mnohém oborovou normativní
funkci a jsou pravidelně přijímány k evidenci ve Web of Science ve výběrové
kategorii Proceedings. 18. zasedání bylo tematicky zaměřeno na památky do r.
1526, 19. zasedání bylo bez časového omezení.