Hermann Broch sa po počiatočných skúsenostiach v rodinnom textilnom podnikaní naplno venoval literatúre až v štyridsiatich rokoch. Jeho dielo sa vyznačuje hlbokým záujmom o psychológiu, filozofiu a matematiku, ktoré sa premietajú do jeho modernistických diel. Vyniká precíznym štýlom a skúmaním komplexných tém ľudskej existencie. Broch je považovaný za jedného z kľúčových autorov svojej doby.
Rakouský analytik a diagnostik rozkladu hodnot začal tento svůj poslední román psát v 30. letech, kdy se intenzívně zabýval událostmi v Německu, a dotvářel jej ještě ke konci života, kdy spisoval dílo o psychologii mas. Na příběhu jednoho roku v zapadlé alpské vesnici podává nepřímo pronikavou analýzu fašismu. Přivandrovalý fanatik rozdělí vesnici na dva tábory: slabochy podlehnuvší davovému šílenství a hrstku osob, jimž duch, rozum a srdce pomohou vzdorovat.
Románový epos rakouského spisovatele (1886–1951), v němž autor na osmnácti hodinách umírání jednoho z největších starověkých básníků snaží se vystihnout podstatu jeho života a díla ve vztahu k palčivým otázkám člověka oné doby a přes ně i k palčivým otázkám člověka doby dnešní (kniha obsahuje téměř sto míst z Vergilových básní, které většinou plynule zapadají do vyprávění). Autor, otřesen zážitky z první i druhé světové války, nalézá zde se nad problémem života a smrti, jedince a společnosti, krásy a poznání a řešit tyto věčné otázky ve smyslu mystického, platónského étosu.
Stěžejní témata svého myšlení rozvinul Hermann Broch v četných esejích, z nichž ty nejvýznačnější ve výboru Milana Kundery přináší soubor Román – mýtus – kýč. Texty vybral Milan Kundera a uspořádal Petr Šimák; z německých originálů přeložila Naděžda Macurová.
Výběr vychází ze souborného vydání Kommentierte Werkausgabe, které v letech 1974 - 1981 pro frankfurtské nakladatelství Suhrkamp edičně připravil Paul Michael Lützeler. Kromě literární tematiky jsou však do tohoto výboru zařazeny i eseje politické a filozofické, které obohacují Brochovy úvahy o další rozměry širšího myšlenkového aspolečenského záběru. Filozofická pojednání o fungování „rozpadlého světa“ či o možnostech světa bez platonské ideje se propojují s otázkami politickými a politologickými, vycházejícími ze zkoumání historicky vypjatého období evropských dějin první poloviny 20. století. Průzkum lidské individuality ve střetu s dobovými politickými praktikami nachází konkrétní odraz v v literárních tématech (např. v odkrývání občanské, politické i tvůrčí individuality Thomase Manna) a nabývají na zvláštní aktuálnosti (pozoruhodná je Brochova teorie demokracie a zvažování kompromisu mezi aspektem konfliktnosti uvnitř demokracie a zachováním premisy „humánní politiky“). Hloubkou myšlenek i jejich brilantní literární stylistikou Broch právem patří k mistrům esejistického žánru, a proto by bylo žádoucí seznámit české čtenáře s jeho tvorbou komplexněji.
Výběr vychází ze souborného vydání Kommentierte Werkausgabe, které v letech 1974–1981 pro frankfurtské nakladatelství Suhrkamp edičně připravil Paul Michael Lützeler. Kromě literární tematiky jsou však do tohoto výboru zařazeny i eseje politické a filozofické, které obohacují Brochovy úvahy o další rozměry širšího myšlenkového a společenského záběru. Filozofická pojednání o fungování „rozpadlého světa“ či o možnostech světa bez platonské ideje se propojují s otázkami politickými a politologickými, vycházejícími ze zkoumání historicky vypjatého období evropských dějin první poloviny 20. století. Průzkum lidské individuality ve střetu s dobovými politickými praktikami nachází konkrétní odraz v v literárních tématech (např. v odkrývání občanské, politické i tvůrčí individuality Thomase Manna) a nabývají na zvláštní aktuálnosti (pozoruhodná je Brochova teorie demokracie a zvažování kompromisu mezi aspektem konfliktnosti uvnitř demokracie a zachováním premisy „humánní politiky“). Hloubkou myšlenek i jejich brilantní literární stylistikou Broch právem patří k mistrům esejistického žánru, a proto by bylo žádoucí seznámit české čtenáře s jeho tvorbou komplexněji.
Děj posledního románu rakouského modernisty Hermanna Brocha (1886–1951), koncipovaného netradičně jako soubor jedenácti vyprávění, z nichž řada byla v různém časovém odstupu uveřejněna časopisecky během autorova života, zobrazuje v rozpětí dvaceti let život a společnost předhitlerovského Německa. Žádná z románových postav se sice aktivně neúčastní politického života, a tudíž není přímo odpovědná za vzestup nacistické ideologie, přesto to byli právě tito „nevinní“, kteří jí svou úzkoprsostí a lhostejností poskytli živnou půdu. Podobně jako ve své románové prvotině Náměsíčníci (1932) tak Broch znovu podniká sondu do duše maloměšťáka, aby v ní odhalil podstatu a předpoklady nehumánnosti moderního člověka. Současně však jde ještě dál; svou komplexností a složitě propracovanou symbolikou, jež v mnohém připomíná jeho předchozí román Smrt Vergilova (1945), otevírá toto veskrze filosoficky laděné dílo rovněž otázku (ne)existence platónské ideje a s tím spojené krize hodnot moderní společnosti.
" Chacun sait quelle folie s'est aujourd'hui emparée du monde, chacun sait qu'il participe lui-même à cette folie, comme victime active ou passive, chacun sait donc à quel formidable danger il se trouve exposé, mais personne n'est capable de localiser la menace, personne ne sait d'où elle s'apprête à fondre sur lui, personne n'est capable de la regarder vraiment en face, ni de s'en préserver efficacement. " Ainsi s'ouvre la Théorie de la folie des masses de Hermann Broch. Mais nul ne sait où elle commence, ni où elle finit, tant son élaboration fut problématique, au point qu'on peut se demander si le sujet n'a pas eu raison de l'œuvre, et si celle-ci ne se devait pas d'être retravaillée sans cesse, comme n'a de cesse cette folie des masses contre laquelle la raison vient buter sans parvenir à l'infléchir. Commencée vraisemblablement à la fin des années 1930, la Théorie de la folie des masses accompagne Hermann Broch jusqu'à sa disparition en 1951 sans qu'il parvienne à lui donner une forme définitive. C'est donc un véritable laboratoire d'idées qui est donné à lire - laboratoire d'une vie tout entière consacrée à la pensée, qu'elle prit la forme des célèbres romans tels que La mort de Virgile ou Le Tentateur, ou d'essais sur la Logique d'un monde en ruine, parus il y a quelques années dans cette même collection.
Broch's influential trilogy examines the "loneliness of the I" stemming from the collapse of any sustaining system of values, with three stories ranging from the aristocracy to the working classes in Germany during the years prior to the First World War
