Texty pod názvem Zimálaj a jiná zjištění, Jazykové sloupky pro Lidové noviny
2016-2023 navazují názvem, grafickou úpravou a hlavně žánrově na sbírku
Jeremeň a jiné záhady; Jazykové sloupky pro Lidové noviny 2007-2016, která si
získala vstřícné reakce čtenářů. Jde opět o shrnutí překladatelových sloupků,
které vycházejí v sobotní příloze Lidových novin Orientace. V některých
ohledech jsou však jiné než v prvním svazku: kromě ilustrací obecných
vlastností a trendů v jazyce, mnohdy komentovaných s ironickým humorem, se
tentokrát častěji setkáváme se subjektivně pojímanými příběhy na pomezí
fejetonu a osobního deníku.
Dve krvavé koloniálne vojny, ktoré vyústili do diktatúry Ramzana Kadyrova pod patronátom Vladimira Putina – taká je cena, ktorú zaplatilo Čečensko na prahu 21. storočia za svoje vzopretie a volanie po samostatatnosti. Spisovateľka a reportérka Irena Brežná bola pri tom od začiatku.
Osud Čečenska prežila na vlastnej koži, zžila sa s ním a svoje reportážne texty publikovala v najprestížnejších nemeckých a švačiarskych médiách. Vypálené dediny, odkryté masové hroby, najprv štátny terorizmus Kremľa a potom aj ten čečenský, trpiaci a zomierajúci civilní obyvatelia, znásilnené a ponížené ženy i muži – taký obraz Čečenska nám ponúka v knihe Vlčice zo Sernovodska. Čečensko, táto malá kaukazská krajina od nás nie je ďaleko a strašné udalosti sa tu neodohrali tak dávno – aj preto sa nás týkajú a budú sa týkať čoraz viac. Je tu však istá nádej. Stále sú tu ľudia, ktorí sa nenechali umlčať. Rozprávajú. Svedčia. Ony. Ženy v šatkách. Vlčice zo Sernovodska. A Irena Brežná medzi nimi.
Poslední sbírka krátkých povídek uruguayského autora. Vyrozumíme brzy, že hranicí mezi budoucností a minulostí je tu smrt, ač pohledy do budoucna to nejsou černé, ale ani úplně smířené a jen nenápadně rekapitulující. Kdo si ostatně může dovolit o smrti mluvit? Je k tomu věk kvalifikací? Smrt tu má podstatné slovo, ale přece spíše než budoucnost…
Publikace shrnuje téměř půl století Halounovy grafické práce pro tuzemské rockové, folkové nebo alternativní hudební skupiny a umělce (Jasná páka, Hudba Praha, Visací zámek, Michal Prokop, Vladimír Mišík, The Plastic People of the Universe, Vladimír Merta). Je nejen představením jeho grafické práce, ale také mapou tuzemské nonkonformní hudební scény. Představuje spolupráci autora s hudebními tělesy "šedé zóny", alternativní scény i takzvaného chmelnického okruhu hudebníků za uplynulých pětačtyřicet let. Kniha obsahuje vedle autorských komentářů a rozhovoru s Janem Mattušem také texty Františka Štorma a Pavla Büchlera. Reprodukované práce pocházejí převážně z archivů autorů grafické úpravy, vydavatelství Supraphon, Popmusea a soukromých sbírek. Společně s Hudbou Praha byl Karel Haloun v roce 2006 uveden do Beatové síně slávy. Knihu graficky upravili Karel Haloun, Luděk Kubík a Jan Arndt.
Od roku 2007 vycházejí v sobotní příloze Orientace deníku Lidové noviny sloupky s tematikou jazyka, překladatelství a spřízněných disciplin, které naše přední překladatelka z románských jazyků a literární redaktorka Anežka Charvátová charakterizovala tak, že „…některé reagují na dobově módní a naštěstí pomíjivé trendy v jazyce, všechny mají jako uvažování o vlastnostech, možnostech a limitech, ale hlavně krásách češtiny nadčasovou platnost. Svou hravostí a vtipností zapadají do linie jazykových fejetonů, jaké psali například Pavel Eisner, Karel Čapek a Antonín Přidal.“ Nyní se autor ve spolupráci s knižními designéry Karlem Halounem a Luďkem Kubíkem rozhodl udělat „mezisoučet“ a většinu dosud vzniklých textů publikovat jako knižní soubor.
Michal Ambrož je vůdčím členem několika kapel, zejména skupiny Jasná páka a její odnože, Hudby Praha. Jasnou páku, důležitou v dějinách českého rocku a alternativní kultury své doby, založil počátkem osmdesátých let spolu s Davidem Kollerem a dalšími muzikanty a působí v ní (spolu s několika dalšími původními hráči, jako je právě David) dodnes, stejně jako v Hudbě Praha. Ambrožův knižní rozhovor s dlouhým titulem Já už si to, ty vole, nepamatuju přesně, ale dalo by se to někde dohledat a podtitulem Děravá rekapitulace navazuje na úspěšnou publikaci o svérázné postavě z téhož okruhu, Janu Ivanu Wünschovi, vydanou před třemi roky. V obdobné grafické úpravě pokračuje v dokumentaci doby a života lidí, kteří se vyjadřovali především prostředky rockové hudby a ovlivnili celou generační skupinu fanoušků i následovníků. Tentokrát jde ovšem o mnohem subjektivnější pohled - životopisnou retrospektivu, která osciluje mezi prožitky společenskými a osobními. Ambrož v ní mluví o dětství v kraji svého prastrýce, malíře Jana Zrzavého, hudebních začátcích, studiu na konzervatoři, angažmá v Divadle Semafor, Chartě 77, společenství kolem pražského Junior klubu Na Chmelnici, které bylo v osmdesátých létech pozoruhodným ostrovem nepolitického disentu u nás, i o svých dnešních aktivitách kulturního organizátora, podnikatele i zastánce legalizace marihuany a ilegalizace komunistů.
Knižní dokument vydaný k 10. výročí úmrtí Jana Ivana Wünsche, baskytaristy, spoluautora písní dvou hudebních uskupení "Hudba Praha" a "Jasná páka" a výrazného hudebního publicisty.
Kapely Jasná páka a Hudba Praha ovlivnily vývoj neoficiální kulturní scény v Československu 80. let a v různých obsazeních vystupují dodnes. Srdcem obou těchto uskupení byl Jan Ivan Wünsch, jehož hudební, společenský, politický a hospodský život v úvodu knihy popisuje hudební publicista Vojtěch Lindaur. Další část knihy tvoří "autorozhovor", který Wünsch napsal jako vlastní paměti koncem devadesátých let pro časopis Rock & Pop. V závěrečné části naleznete rozhovory výtvarníka Karla Halouna s šestadvaceti bývalými a současnými členy kapel Jasná Páka a Hudba Praha, kteří odpovídali na deset otázek týkajících života Jana Ivana Wünsche. Převážná část fotografií, které knihu ilustrují, jsou z osobních archívů autorů, spoluautorů i respondentů.
Krátké příběhy argentinského autora vyprávějí o snech a osudech svérázných postaviček, jejichž světem je fotbal.
První část knihy tvoří krátké příběhy fotbalových osobností, u nás dnes prakticky neznámých. Jsou to určité beletrizované reportáže, které autor psal pro buenosaireský deník Página a které by českému čtenáři mohly připomenout sportovní povídky Oty Pavla. Druhou částí je nedokončený román, v němž zestárlý hráč, trenér a dobrodruh vzpomíná v pařížském starobinci na svůj pestrý osud, který ho zavedl mimo jiné do fašistické Itálie, stalinského kriminálu i perónovské Argentiny. I když je stále řeč především o fotbale, kniha rozhodně není jen o něm. Jedná se o obecně lidské příběhy úspěchů a neúspěchů, ctižádosti, morálky a amorálnosti.
Příběhy Sherlocka Holmese, které ještě neznáte (19.díl) Zkušená autorka detektivních románů nás spolu se Sherlockem Holmesem a dr. Watsonem zavede do Torre Abbey, kde se stáváme svědky mysteriózní záhady, kterou se Holmes s nasazením všech svých znalostí a schopností a s grácií sobě vlastní pokusí vyřešit.
Whatever his subject-brutalities suffered under Pinochet's dictatorship, or the landscapes of legend-ary Patagonia-Sepulveda is an unflinchingly honest storyteller. Extravagant characters and situations are memorably evoked: gauchos organizing a tournament of lies or a pilot with a corpse on board his plane. Part autobiography, part travel memoir, Full Circle is the distinctive voice of one of South America's most compelling writers.
Doktor J. H. Watson nemohl tušit, jaký úspěch dosáhnou Utajené případy Sherlocka Holmese při nedávném posmrtném vydání. Jako správce Holmesova literárního odkazu zpracoval více případů, než známe z prvního souboru. Nyní se díky editorovi Donaldovi Thomasovi seznámíme s úlohou, kterou Holmes sehrál v pěti „závažných zločinných a skandálních případech“ té doby. První z těchto případů se udál ještě před tím, než se Holmes a doktor Watson vůbec seznámili. Další případy Holmes vypráví nad dokumenty, uchovávanými v plechové krabici na půdě domu v Baker Street.
Vraťme se do Anglie, která byla popisována jako stará a dobrá. Jaké byly skutečné názory Holmese na dr. Crippena, jednoho z nejslavnějších vrahů století? Co doufal Oscar Wilde, když vyhledal pomoc v Baker Street, po impertinenci, kterou mu Holmes kdysi prokázal? Anglie byla také rájem šejdířů všeho druhu. Co objevili Holmes a Watson při vyšetřování podivného skandálu s nahými cyklistkami v essexském venkově? Jak odhalil Holmes jednoho z nejnebezpečnějších psychopatů moderní doby? A jaká hrůzná zloba se skrývá v temných brlozích Lambethu a na Waterloo Road? V pěti kriminálních povídkách Holmes opět jedná odhodlaně i nevyzpytatelně. Thomas je osvěživě jiný než ostatní Doylovi pokračovatelé, neboť vsazuje Holmese do rámce skutečných událostí.
Nikolaus Stingl, geb. 1952 in Baden-Baden, übersetzte unter anderem William Gaddis, William Gass, Graham Greene, Cormac McCarthy und Thomas Pynchon. Er wurde mit dem Heinrich Maria Ledig-Rowohlt-Übersetzerpreis, dem Literaturpreis der Landeshauptstadt Stuttgart, dem Paul- Celan-Preis und dem Straelener Übersetzerpreis der Kunststiftung NRW ausgezeichnet.
Poslední Doylova kniha o slavném hrdinovi, která je složena z příběhů, které se údajně odehrály už dříve a teprve teď je zpracovalo Watsonovo šikovné, leč loudavé pero.
Podnadpis: židovské pohádky pro malé i velké Pohádky vycházejí ze zvyklostí života židovské komunity, uvádějí čtenáře do prostředí, kde jsou tyto tradice dosud živé.
Životopis legendárneho rakúskeho vojvodcu, poľného maršala Radetzkého, ktorého osudy boli aj sfilmované a skladateľ Johann Strauss naňho zložil slávny ´Radetzkéo pochod´, sa narodil za vlády Márie Terézie v Čechách. Bol oddaným stúpencom habsburskej monarchie a vo vojenskej službe prežil prakticky celý život. Vynikal geniálnymi vojvodcovskými schopnosťami a má najväčšie zásluhy na konečnom víťazstve rusko-prusko-rakúskych vojsk nad Napoleonom. Bol autorom rôznych vojenských a politických reforiem a nositeľom radu Zlatého rúna. Autor zasadzuje Radetzkého osudy do rámca politicko-vojenskej situácie v Európe a vytvára tak plastický obraz jeho čias. Nemecký názov originálu: Radetzky.
This is the first comprehensive insight for the West into a Soviet "army within an army" whose existence has been known until recently only to a few highly placed people—most of whom would deny it. The spetsnaz Soviet special forces are one of the more shadowy and ruthless secret special forces in the world. Controlled by military intelligence (the GRU), spetsnaz units are recruited from the ranks of the toughest officers and men in the Soviet Army, the cutting edge of Soviety military might. In modern warfare their primary task is the destruction of enemy tactical nuclear weapons, but the training of anyone selected for spetsnaz prepares him or her for an unlimited range of tasks—from undercover activity as a member of a Soviet Olympic sports team to piloting a midget submarine. As an officer in the GRU, the author was directly involved in the control and planning of spetsnaz. In this revealing and sometimes shocking book, he talks about his own experience; about the military code of an armed force that kills its own wounded; about the weapons, strategy, and training. For anyone interested in the true military capability of the Soviet Union, this book is essential reading.