Martin Heidegger Knihy

Rozsiahla esej Martina Heideggera „Zdroj umeleckého diela“ z roku 1936 sa zaoberá filozofickým, estetickým a dejinným významom umeleckého diela. Heidegger prekonáva subjektivistické pohľady, ktoré sa sústreďujú na psychológiu tvorcu a recipienta, a sústreďuje sa na fenomén diela ako najdôležitejšieho sprostredkovateľa vnímania skutočnosti. Snaží sa vrátiť dielu historickú a spoločenskú autoritu, aby sme opäť mohli vnímať jeho auru ako schopnosť odhaľovať pravdu bytia. V esaie sa vracia k elementárnym otázkam a apeluje na pôvodnú skúsenosť s umením. Heidegger zdôrazňuje opozíciu medzi umením a vedou, umením a technikou; umelecké dielo nie je nástrojom, ale má zmysel samo o sebe. Uvažuje o súčasnom umení v kontexte autentickej minulosti, pričom pravda umeleckého diela nemá nič spoločné s technikou. Dielo presahuje svoju vytvorenosť a otvára významový priestor, v ktorom spoločenstvo žije. Heideggerova koncepcia „pravdy“ diela zahŕňa estetické, existenciálne a gnozeologické hodnoty, pričom jeho sila spočíva v schopnosti reflektovať základné existenciálne problémy človeka. Dielo nielen reprezentuje „ducha“ doby, ale aj formuje samotnú dobu. Kniha obsahuje aj úvod od H.G. Gadamera, významného Heideggerovho žiaka.

Přednáška Nač básníci? byla proslovena v nejužším kruhu přátel u příležitosti 20. výročí úmrtí R. M. Rilkeho, který zemřel 29. prosince 1926. Analyzuje básnické dílo R. M. Rilkeho a odkazuje i na několik básní F. Hölderlina. Heideggerovi přátelé, pro které přednášku napsal, byli jistě podobně jako on sám důvěrně obeznámeni s tvorbou obou těchto velkých německých básníků. Takovou obeznámenost nelze předpokládat u českého publika, a proto překladatel svými překlady většinu zmiňovaných děl doplnil. Přeložil Ivan Chvatík.

Soubor přednášek významného německého myslitele, představitele filozofie existence, se zaměřuje na vymezení podstaty filozofie.

The text of Martin Heidegger's 1927--28 university lecture course on Immanuel Kant's Critique of Pure Reason presents a close interpretive reading of the first two parts of this masterpiece of modern philosophy. In this course, Heidegger continues the task he enunciated in Being and Time as the problem of dismatling the history of ontology, using temporality as a clue. Within this context the relation between philosophy, ontology, and fundamental ontology is shown to be rooted in the genesis of the modern mathematical sciences. Heidegger demonstrates that objectification of beings as beings is inseparable from knowledge a priori, the central problem of Kant's Critique. He concludes that objectification rests on the productive power of imagination, a process that involves temporality, which is the basic constitution of humans as beings.

Nejvýznačnější filosof 20. století Martin Heidegger jako básník? I pro ty, kdo se zabývají Heideggerovou filosofií to bude zřejmě překvapivé. Sám autor píše: „Mé „návrhy“ se ostře odlišují od každého druhu poezie: od poetické básně, avšak především od básně „naučné“, protože žádnou „nauku“ do veršů nevnášejí. To už jsou spíše spřízněny s výroky raných myslitelů, příbuzné snad raným počátkům myšlení, a přesto z jiného „vrhu“ bytí. „Návrhy“ jsou vzkazy bytí, jež se vyřklo do jazyka, a zároveň platí, že jazyk toto sycené ticho chová jako chvění uvnitř svobodného klidu.“

Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé. MARTIN HEIDEGGER (1889–1976), od roku 1919 asistent E. Husserla, se stal r. 1928 jeho nástupcem na univerzitě ve Freiburgu a v letech 1933–1934 jejím rektorem. Vyšel z Husserlovy fenomenologie a v dialogu se svými antickými i novověkými předchůdci celoživotně rozvíjel otázku po bytí.

Překlad dvou významných přednášek z roku 1953 (Otázka techniky. Věda a zamyšlení), které reprezentují Heideggerovo definitivní stanovisko k novověké vědě a moderní technice.

Filosofie se rodí v dialogu a pouze v něm zůstává nadále živá. Klást otázky patří k základnímu étosu opravdové filosofické práce, která se nesmí zastavit před žádnou autoritou. Klást filosofické otázky Martinu Heideggerovi se často však redukuje na (vposled oprávněné) morální a politické ostouzení, obviňování a odmítání bez samotného zabývání se záležitostí jeho myšlení. Nicméně politické pohoršení tak při vší legitimnosti mnohdy slouží pouze jako alibismus maskující skutečnou neochotu či neschopnost zabývat se jeho náročným, a přeci přínosným filosofováním. Když je Heideggerovo myšlení poctivě a kriticky dotazováno „sine ira et studio“, ukazuje se jako produktivní a inspirativní. Mezinárodní kolektiv autorů představuje nové perspektivy, ze kterých recentní badatelský zájem pohlíží na konkrétní aspekty Heideggerova myšlení. Autory jednotlivých kapitol uvádějících Heideggerovo myšlení do konkrétních forem dialogu jednak s jinými dějinnými autoritami, jednak speciálně s novověkou (přírodo)vědou, jsou Ladislav Benyovszky, Jana Kružíková, Jakub Marek, Aleš Novák, Peter Trawny a Holger Zaborowski.

"What is the meaning of being?" This is the central question of Martin Heidegger's profoundly important work, in which the great philosopher seeks to explain the basic problems of existence. A central influence on later philosophy, literature, art, and criticism—as well as existentialism and much of postmodern thought—Being and Time forever changed the intellectual map of the modern world. As Richard Rorty wrote in the New York Times Book Review, "You cannot read most of the important thinkers of recent times without taking Heidegger's thought into account." This first paperback edition of John Macquarrie and Edward Robinson's definitive translation also features a new foreword by Heidegger scholar Taylor Carman.