Josef Šrámek Knihy

Bitva u Hradce Králové (nebo také u Sadové či na Chlumu) ze dne 3. července 1866 zaujímá v českém dějepisectví poněkud rozporuplné postavení. Na jedné straně bývá označována za druhou největší bitvu 19. století, resp. největší bitvu, která se odehrála na českém území, je v ní též spatřován začátek cesty, která dovedla Evropu k hrůzám první a druhé světové války. Na druhou stranu bývá válka z roku 1866 rámována jako „válka Němců s Němci“, válka, která se prohnala českými zeměmi a v níž Češi krváceli a umírali za cizí zájmy, aniž by se jim dostalo vděku, jehož se v podobě rakousko- -uherského vyrovnání dočkali Maďaři. Oficiálně se tak bitva u Hradce Králové nestala součástí českého dějinného příběhu, jak byl od sklonku 19. století vyprávěn. S tím však kontrastuje neutuchající zájem širokých občanských vrstev o dějiny válečného roku 1866 a památky tyto dějiny připomínající, který ve východních Čechách vyústil snad až ve formování jisté lokální identity. Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.

Publikace přináší po 85 letech od prvního vydání spis Ignáta Herrmanna V pevnosti, který byl do dnešního dne čtenářům takřka nedostupný. Nejedná se však jen o prostou reedici. Autoři k ní přistupovali kriticky a prostřednictvím množství fotografií, historických pohlednic a vyobrazení ji zatraktivnili a zpřístupnili čtenářům tak, aby pro ně byla četba zajímavá a snáze si popisované události a situace mohli představit. Zároveň publikaci obohatili o odborné studie věnující se životu, rodině a dílu Ignáta Herrmanna, jeho pozůstalosti, kterou Muzeum východních Čech v Hradci Králové získalo jako jednu ze svých nejvýznamnějších akvizic v roce 1936, a také dobovému kontextu událostí, jež zmiňuje. Samotný spis V pevnosti věnoval autor svým vzpomínkám na prusko-rakouskou válku 1866, kdy jako dvanáctiletý chlapec pozoroval dne 3. 7. 1866 bitvu na vrchu Chlum, a následující dny zažíval její negativní dopad na život ve městě. I když text psal s časovým odstupem, je z jeho obsahu stále evidentní fascinace malého dítěte, které se setkalo s brutální realitou války. Vzhledem ke koncepci celé práce je publikace určená zájemcům o regionální historii, literaturu, militaria a prusko-rakouskou válku 1866, která je zde interpretována z pohledu událostí v pevnostním Hradci Králové, čímž čtenáři nabízí zajímavou a málo zmiňovanou perspektivu.

Publikace Něco ze vzpomínek hradeckých a další střípky představuje reedici spisů Ignáta Herrmanna (1854–1936) Něco ze vzpomínek hradeckých a Bez titulku, který byly vydány tiskem v letech 1929 a 1936. Další střípky představují dosud nepublikované rukopisné poznámky, které byly součástí pozůstalosti této významné osobnosti, věnované Muzeu východních Čech rodinou v roce 2021. Kritická reedice spisu Něco ze vzpomínek hradeckých volně navazuje na publikaci V pevnosti a tvoří tak zajímavý soubor. Původní Herrmannovy texty autoři publikace doplnili o kapitoly přibližující význam osobnosti Ignáta Herrmanna a akvizice jeho pracovny. Dále je práce doplněna kapitolami představujícími královéhradeckého školství ve 2. polovině 19. století a vzpomínky Herrmannových současníků na starý Hradec Králové. Vedle vlastních textů je silnou stránkou publikace doplňkový obrazový materiál, který podtrhuje autenticitu textu a navozuje čtenáři atmosféru Hradce Králové ve 2. polovině 19. století tak, jak ji zažíval sám Ignát Herrmann.

Spojení dvora a církve vyvolává rozporuplné dojmy, přesto nejlépe vystihuje minulost. Světský dvůr vládce, jako prostor pro elitu, vznikal v těsných kontaktech s církví. Muži dvora a církve tvořili pilíře společnosti a pořádku, přičemž jejich světský život plynul vedle duchovního života zasvěcených službě Bohu. Klérus, který se pohyboval na světských dvorech, měl významnou roli a byl na úrovni nobility. Vzdělanci byli součástí diplomacie doma i v zahraničí, a kanceláře vladařů se hemžily psacími potřebami a archiváliemi. Duchovenstvo zajišťovalo různé služby, jako jsou zpovědi, křty, manželství a poslední pomazání, a hrálo klíčovou roli při důležitých událostech v životě vládnoucích rodin. Světský a duchovní svět se na panovnickém dvoře prolínaly, ať už v běžných dnech, nebo během slavností. Křty, biřmování, sňatky a korunovace se neobešly bez duchovních. Kapitoly knihy se však zaměřují na každodenní život a architekturu, a vyhýbají se dvorským ceremoniím, které byly již zpracovány v předchozích svazcích. Tímto způsobem se představují situace z běžného života a výjevy z každodenního prostoru.

Přepracované a rozšířené vydání oblíbené publikace o krvavém prusko-rakouském konfliktu jenž změnil uspořádání Evropy. Bitva u Hradce Králové pod drobnohledem, klíčové osobnosti, úvod do problematiky událostí válečného roku 1866, organizace a základní výzbroj a výstroj zúčastněných armád a každodenní život vojáků i civilního obyvatelstva během války.

Jezdecké srážce u Střezetic náleží v dějinách 19. století významné místo, podobně jako boj „Moravanů” u letohrádku Hvězda v kontextu bělohorské bitvy z 8. listopadu 1620. V závěru prohrané generální bitvy se organizované rakouské jezdectvo postavilo do cesty vítěznému protivníkovi, který pronásledoval ustupující císařskou pěchotu. Jízdní vojáci splnili svůj úkol za cenu krvavých obětí, zadrželi pruskou kavalerii a umožnili vlastní armádě stáhnout se v relativním klidu, přičemž se vystavili palbě pěchoty a dělostřelectva. Příběh střezetické srážky zahrnuje motivy etnické identity jízdního vojáka, který se brání „odvěkému nepříteli", a představuje malé vítězství v rámci ztracené bitvy. Událost dokládá osobní statečnost vojáků, jimž neschopní velitelé nedovolili vybojovat celkové vítězství. Důležitou roli hraje romantika spojená s obrazem koně a jezdce a etické poselství o utrpení nevinných zvířat. V této bitvě se naposledy střetli jízdní vojáci v takovém počtu, což přispívá k nostalgii v interpretaci srážky. V bitvě, vedené moderními zbraněmi, se setkávají kyrysníci, dragouni a huláni v archaickém boji muže proti muži, evokujícím „requiem za rytíře". Všechny tyto aspekty kniha postihuje s různými akcenty.

Kniha mapuje dějiny málo známého benediktinského opatství ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Cílem autorů bylo představit dějiny kláštera v co největší komplexnosti v dlouhém časovém období od jeho založení ve 12. století až po zánik před polovinou století 16. Jedná se o moderně koncipovanou monografii, která sleduje aktuální poznatky a trendy soudobé medievistiky. Dějiny kláštera jsou zasazeny do širších historických souvislostí, stranou zájmu nezůstaly ani otázky jeho tajemných zakladatelů, hospodářské základny, klášterní klientely či patronátních kostelů. Pozornosti neunikly ani hmotné památky, zejména pak výsledky zatím nepublikovaného stavebně historického průzkumu zaniklého kláštera.

Publikace PRUSKO-RAKOUSKÁ VÁLKA ROKU 1866: VÝZBROJ A VÝSTROJ podrobně představuje podobu, fungování a vybavení rakouské, saské a pruské armády, které se v roce 1866 střetly na českých bojištích. Na 600 stranách a ve zhruba stejném množství profesionálních fotografií jsou tak poprvé v takové kvalitě postupně představeny chladné zbraně, ruční palné zbraně, děla, sedla, uniformy a detailní součásti výstroje vojsk konfliktu, jenž změnil Evropu. Publikace si také všímá historického začlenění událostí, seznamuje čtenáře se vznikem a vývojem sbírky předmětů z války 1866 v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Kniha autorů Bohumíra Tuhého, Jiřího Šramara, Josefa Šrámka a kolektivu je přepracovaným a doplněným vydáním někdejší publikace z roku 1990, která se zabývala podobnou problematikou.