Bookbot

Jarmila Horáková

    Deník Jarmily Horákové
    Rodina Blakemoreových. Vincent (2. díl)
    Výcvik psa od A do Z
    Arumunština
    Bukurešť. Prach a krev
    Ku-klux-klan: Tady bydlí láska
    • 2025

      Montana

      • 232 stránok
      • 9 hodin čítania

      Napínavý román s prvky thrilleru mladého moldavského spisovatele se odehrává v jeho rodném Podněstří. Převážně dětskýma očima zachycuje chmurnou realitu postsovětského Moldavska: chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí. Součástí této reality je i občanská válka z počátku devadesátých let a vznik proruské, tzv. Podněsterské republiky. S minulostí kontrastuje současnost hlavního hrdiny, který žije ve Velké Británii a pracuje jako žurnalista. Jeho traumata a zranění z dětství – fyzická i psychická – ho však dohánějí i zde. V důsledku určitých rodinných událostí je nucen překonat svůj strach a za dramatických okolností se vrací ze svobodného světa na místa svého dětství. Tam ho však minulost dostihne naplno...

      Montana
    • 2024

      Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie. Pomalu se prochází ulicemi moravských měst i po venkově a diskrétně ohledává moravskou duši. Nachází tu vlast velkých básníků — Jana Skácela, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Ivana Blatného —, ale i líheň prozaiků, vždyť právě odtud se do hlavního města vydali Bohumil Hrabal i Milan Kundera. Žili tu vizionáři, tady pracovala Helena Bochořáková-Dittrichová, první autorka grafického románu na světě, otec genetiky Gregor Mendel, tady Tomáš Baťa postavil své utopické město. Toto není jen reportáž o Moravě, ale také literární esej o putování, v podstatě sebaldovská meditace, apokalyptická i melancholická zároveň.

      Slavnost beztíže. Morava
    • 2024

      Jacob. Rodina Blakemoreových

      • 288 stránok
      • 11 hodin čítania
      3,8(95)Ohodnotiť

      Úvodní díl nové erotické série polské autorky. Avery Stoneová zoufale potřebuje peníze. Je to otázka života a smrti, proto se rozhodne stát prostitutkou, aby vydělala potřebnou částku. Vypadá to, že se na ni štěstí usmálo, když dostane nabídku na práci pokojské za plat, o jakém se jí ani nesnilo. Celé je to až příliš krásné... Jacob Blakemore, syn muže, který ovládá celé podsvětí státu New York, není žádný dobrodinec, ale když to Avery zjistí, už je pozdě. Vyjde najevo, že pracovní smlouva je ve skutečnosti pakt s ďáblem stvrzený jejím vlastnoručním podpisem. A není cesty zpět. Rychle začíná chápat, že dům, kde měla pouze pracovat, skrývá temná tajemství. Nemůže utéct. Je odkázaná pouze na sebe a své odhodlání, které se však jejímu šéfovi vůbec nelíbí. Čeho je schopný muž, který není zvyklý na odmítnutí? Kolik je schopna snést žena, která nechce ztratit samu sebe? Nakladatelská anotace.

      Jacob. Rodina Blakemoreových
    • 2023

      Kdo vlastně jsem? Co chci? O čem sním? Můžu se mít ráda? Na tyto a podobné otázky hledala autorka jako psycholožka a koučka odpověď s mnoha ženami. Výsledkem je Citlivá průvodkyně – kniha hluboce ukotvená v psychologii, ale zároveň brutálně upřímná a místy poeticky dojemná v oblasti poznání sebe sama. Proč se ženy často stylizují do rolí, které jim nejsou vlastní? Proč pracují víc, než musí, a přísně posuzují každý svůj nedostatek a chybu? Kde hledat vnitřní hlas, který nás povede k našim potřebám a snům, když jej přehlušují každodenní nároky a požadavky okolí, které přijímáme za vlastní? Natalia de Barbaro nás vlídně doprovází na cestě k seznámení s citlivou průvodkyní – intuicí a moudrostí žen, jež přitom stojí oběma nohama pevně na zemi. Povinná četba pro všechny z nás, které mají v životě příliš povinností a málo radostí.

      Citlivá průvodkyně : cesta k sobě samé
    • 2022

      Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti? Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.

      Vojenka : o dětech, které dospěly bez varování
    • 2022

      Sklenená záhrada

      • 218 stránok
      • 8 hodin čítania
      3,9(54)Ohodnotiť

      Tamara Pavlovna si v detskom domove vyberie dievčatko, ktoré síce nerozpráva jej jazykom, no najviac vydrží. Totiž jedine s vytrvalosťou a zaťatosťou, obklopená drobnými radosťami z pestrého života na dvore jedného bytového domu v Kišiňove, nájde dospievajúca Lastočka spôsoby, ako sa vyrovnať s cudzím jazykom, neľahkými podmienkami, pocitom viny z túžby po vlastných rodičoch… Dej románu Sklenená záhrada sa vracia do rokov perestrojky a glasnosti, do rokov konca sovietskej éry a začiatku hľadania samostatnej moldavskej identity. Tatiana Țîbuleac zaň v roku 2019 získala Cenu Európskej únie za literatúru.

      Sklenená záhrada
    • 2021

      Ako nakŕmiť diktátora

      • 276 stránok
      • 10 hodin čítania
      4,1(1053)Ohodnotiť

      Hovorí sa, že láska ide cez žalúdok. A možno niečo podobné platí aj o dejinách. Všetci predsa jeme. Niekoľkokrát denne. Bežní ľudia. Prezidenti. Aj diktátori. Núka sa teda otázka, čo raňajkoval Fidel Castro, keď priviedol svet na pokraj jadrovej vojny? Čo si dal na obed Pol Pot, keď dva milióny Kambodžanov zomierali od hladu? A na čom si pochutnával Saddám Husajn, keď vydal rozkaz otráviť plynom desaťtisíce Kurdov? Ovplyvnili kuchári diktátorov svojim kuchárskym umením chod dejín? A mali všetci radi najmä krvavé bifteky? Ani v okamihoch, keď sa rozhoduje o osude sveta, o vojne či o mieri, nesmú byť žalúdky prázdne. Uvedomil si to aj poľský reportér Witold Szabłowski, ktorý vyhľadal kuchárov najväčších diktátorov 20. storočia, aby sa prostredníctvom ich príbehov pozrel na moderné dejiny z celkom nového uhla. Irak Saddáma Husajna, Kuba Fidela Castra, Albánsko Envera Hodžu, Uganda Idiho Amina či Pol Potova Kambodža. Čo meno, to iná diktatúra, čo krajina, to iná zaujímavá kuchyňa. Witold Szabłowski nám ponúka osudy piatich diktatúr, ale zároveň aj jedinečné osobné príbehy kuchárov, ktorí sa dostali celkom blízko tým najhrôzostrašnejším vládcom sveta – priamo do ich kuchýň.

      Ako nakŕmiť diktátora
    • 2020